č. 1734/2008 Sb. NSS, Služební poměr: náhrada nákladů spojených se vzděláváním celníka
č. 1734/2008 Sb. NSS
Služební poměr: náhrada nákladů spojených se vzděláváním celníka
k § 12 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.*)
k § 64 odst. 5 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky**)
V souladu s § 12 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, příslušela ve věcech služebního poměru celníků Ministerstvu financí působnost, která podle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, přísluší Ministerstvu vnitra. Pokud tedy podle § 64 odst. 5 zákona č. 186/1992 Sb. do působnosti Ministerstva vnitra mj. náleželo stanovit prováděcím předpisem podrobnosti o sjednávání dohod o rozšíření nebo zvýšení vzdělání policistů, ve věcech služebního poměru celníků spadalo vydání takového prováděcího předpisu do působnosti Ministerstva financí. Proto při určení výše náhrady, kterou je správní orgán oprávněn na žalobci - bývalém celníku požadovat v důsledku nesplnění jeho závazku setrvat po sjednanou dobu ve služebním poměru, nelze aplikovat výnos Ministerstva vnitra České republiky č. 374/1992 Sb., kterým se provádí zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a v něm stanovenou maximální částku výše nákladů vynaložených na zvýšení vzdělání.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2006, čj. 9 Ca 203/2004-53)
Věc: Bc. Jan D. proti Generálnímu ředitelství cel o náhradu nákladů spojených se zvýšením vzdělání žalobce.
Dne 26. 9. 1997 uzavřel žalobce s Celním ředitelstvím Hradec Králové dohodu o vzdělání ohledně studia žalobce na vysoké škole. V dohodě o vzdělání bylo uvedeno, že předpokládaná doba studia žalobce jsou tři roky a žalobce se v ní zavázal setrvat ve služebním poměru po skončení studia po dobu tří let. V případě nedodržení tohoto závazku či jeho části se žalobce zavázal nahradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením svého vzdělání, resp. jejich poměrnou část, maximálně však částku 150 000 Kč.
Od 1. 9. 2002 došlo u žalobce ke změně služebního poměru na pracovní poměr v rámci tzv. zcivilnění; služební poměr žalobce tedy skončil ke dni 31. 8. 2002. Jeho pracovní poměr u žalovaného pak skončil dohodou ke dni 15. 12. 2002. Při skončení jak služebního, tak pracovního poměru bylo žalobci potvrzeno, že zaměstnavatel vůči němu nemá žádné nároky.
Ředitel Celního ředitelství Hradec Králové dne 9. 2. 2004 žalobci uložil povinnost uhradit náklady spojené se zvýšením jeho vzdělání ve výši 35 024 Kč. Dne 15. 6. 2004 generální ředitel Generálního ředitelství cel odvolání zamítl a rozhodnutí vydané v I. stupni potvrdil.
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, jakož i zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně. V žalobě poukázal na § 64 zákona č. 186/1992 Sb., dle něhož ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o sjednávání dohod o rozšíření nebo zvýšení vzdělání; stanoví též rozsah nákladů a výši úhrady, které lze na policistovi požadovat, a může stanovit, ve kterých případech a v jakém rozsahu lze policistovi úhradu nákladů prominout. Tyto podrobnosti stanovil…