č. 240/2004 Sb. NSS, Živnostenské právo: k pojmu „provozuje živnost“

Rozhodnutím živnostenského odboru Úřadu městské části Praha 10 ze dne 6. 8. 2001 byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 50 000 Kč za neoprávněné podnikání podle § 61 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon). Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala, ale rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 11. 2001 bylo toto odvolání zamítnuto a rozhodnutí úřadu městské části potvrzeno.

Žalobkyně se domáhala na soudě zrušení tohoto rozhodnutí. Uvedla, že pokuta byla uložena za provozování parkoviště v areálu nemocnice a podstatou věci byla snaha takto nepřímo regulovat počet automobilů vjíždějících do areálu nemocnice. Vlastní podnikatelskou činnost - zpoplatnění vjezdu a stání vozidel - však vykonával smluvní partner žalobkyně (Pavel F.) na základě vlastního živnostenského oprávnění, svým jménem, a nikoliv jménem žalobkyně.

Městský soud v Praze žalobu zamítl.

Žalobkyně nesouhlasí se závěrem žalovaného, že by měla být provozovatelkou parkovacích ploch v areálu nemocnice na základě jejich určení, stanovení režimu údržby, úklidu atd. podle směrnice č. 11, a poukazuje na to, že hlavní činností žalobkyně je poskytování zdravotní péče. Nesouhlasí s argumentací žalovaného, který v tom, že Pavel F. předává tržby za parkování žalobkyni, spatřuje naplnění znaku provozování živnosti žalobkyni. Žalobkyně poukazuje na to, že má s Pavlem F. smluvní vztah, který jmenovanému umožnil v areálu žalobkyně provozovat podnikatelskou činnost (placený parking). Smluvní vztah žalobkyně k Pavlu F. nepovažuje žalobkyně za živnost, a proto tvrdí, že se nemohla dopustit shora uvedeného správního deliktu.

Žalovaný proti tomu argumentoval ve vyjádření tím, že základním posláním žalobkyně je především poskytování zdravotní péče, eventuálně navazující pedagogické či výzkumné činnosti. Aktivitou žalobkyně, která je předmětem správního řízení, je provozování parkoviště a to do této činnosti nespadá. Žalobkyně sama o regulaci vjezdu automobilů rozhodla podnikatelským způsobem, který může realizovat pouze v rámci své hospodářské činnosti za respektování příslušných právních norem. Odkázal dále na to, že v průběhu správního řízení bylo prokázáno, že Pavel F. vykonává ve vztahu k třetím osobám tuto činnost vlastním jménem žalobkyně, o čemž svědčí parkovací karty a stvrzenky vystavené třetím osobám a skutečnost, že režim využívání parkovacích ploch byl určen žalobkyni ve směrnici č. 11. Poukázal dále na § 2 živnostenského zákona a na seznam živností volných podle nařízení vlády č. 469/2000 Sb.

Z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně plyne, že ze smlouvy uzavřené mezi…