dnes je 21.11.2024

Input:

č. 4192/2021 Sb. NSS, Spotřební daň z minerálních olejů: množství skutečně spotřebovaného minerálního oleje pro výrobu tepla

č. 4192/2021 Sb. NSS
Spotřební daň z minerálních olejů: množství skutečně spotřebovaného minerálního oleje pro výrobu tepla
k § 56 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pro zdaňovací období 2014-2016 (v textu jen „zákon o spotřebních daních“)
k § 2 odst. 1 vyhlášky č. 413/2003 Sb., kterou se stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů prokazatelně použitých pro výrobu tepla a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě těchto výrobků, ve znění zákona č. 277/2005 Sb. (v textu jen „vyhláška č. 413/2003 Sb.“)
Množství skutečně spotřebovaného minerálního oleje pro výrobu tepla podle § 56 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 413/2003 Sb. lze prokázat rovněž kvalifikovaným výpočtem, je-li proveden na základě objektivních a prokazatelných vstupních údajů.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2021, čj. 1 Afs 289/2019-41)
Věc: R. J. proti Generálnímu ředitelství cel o spotřební dani z minerálních olejů, o kasační stížnosti žalobce.

Jádrem sporu v projednávané věci je způsob prokázání skutečné spotřeby minerálních olejů pro výrobu tepla v souvislosti s výpočtem nároku na vrácení spotřební daně podle § 56 zákona o spotřebních daních, a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 413/2003 Sb.
Celní úřad pro Liberecký kraj (dále jen „správce daně“) 33 dodatečnými platebními výměry vydanými ve dnech 5. až 19. 6. 2018 žalobci doměřil spotřební daň z minerálních olejů za zdaňovací období únor 2014 až prosinec 2016 (s výjimkou března 2014 a ledna 2015) v celkové výši 1.158.960 Kč.
Odvolání žalobce proti všem dodatečným platebním výměrům žalovaný rozhodnutím ze dne 19. 10. 2018 zamítl a rozhodnutí správce daně potvrdil.
Žalovaný konstatoval, že správce daně na základě výsledku daňové kontroly snížil žalobci přiznaný nárok na vrácení spotřební daně za výše zmíněná zdaňovací období. Žalovaný odkázal na § 56 zákona o spotřebních daních a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 413/2003 Sb., přičemž zdůraznil, že podmínkou vzniku nároku na vrácení daně z minerálních olejů je prokázání skutečné spotřeby oleje pro výrobu tepla. Důkazní břemeno ohledně množství skutečně spotřebovaného minerálního oleje za účelem výroby tepla tíží žalobce. Ten však množství spotřebovávaného oleje exaktně neměřil, nýbrž je stanovoval výpočtem zohledňujícím množství jím v recyklerech zahřáté asfaltové směsi a spotřebu recykleru. Na skutečnou spotřebu má vliv množství faktorů a použitím teoretického koeficientu a měrné hmotnosti se skutečné spotřeby dobrat nelze. Evidenci měl žalobce vést pro každé topné zařízení zvlášť, což nečinil, přestože využíval vícero recyklerů dvou různých typů. Žalobce měl nastavit svou evidenci tak, aby odrážela skutečnou spotřebu olejů v topných zařízeních. Prokázání pouze pravděpodobné spotřeby minerálních olejů nestačí.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 22. 7. 2019, čj. 59 Af 48/2018-85, zamítl.
Pokud jde o prokázání skutečné spotřeby minerálního oleje, krajský soud konstatoval, že žalobce
Nahrávám...
Nahrávám...