dnes je 23.11.2024
Input:

č. 4551/2024 Sb. NSS, Rozšířený senát: zahájení řízení o správním vyhoštění z důvodu neoprávněného pobytu po podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany

č. 4551/2024 Sb. NSS
Rozšířený senát: zahájení řízení o správním vyhoštění z důvodu neoprávněného pobytu po podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany
k § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
k § 3 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
Správní orgán může zahájit řízení o správním vyhoštění cizince z důvodu jeho neoprávněného pobytu podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, i poté, co tento cizinec požádal o udělení mezinárodní ochrany podle § 3 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 10. 2023, čj. 5 Azs 50/2021-33)1)
Prejudikatura: č. 2586/2012 Sb. NSS; rozsudky Soudního dvora ze dne 13. 11. 1990, Marleasing (C-106/89), ze dne 28. 4. 2011, El Dridi (C-61/11 PPU), ze dne 6. 12. 2011, Achughbabian (C-329/11), ze dne 30. 5. 2013, Arslan (C-534/11), ze dne 15. 2. 2016, N. (C-601/15 PPU) a ze dne 19. 6. 2018, Gnandi (C-181/16).
Věc: D. L. H proti Ministerstvu vnitra o správní vyhoštění, o kasační stížnosti žalobce.
Pátý senát postoupil tuto věc rozšířenému senátu k zodpovězení otázky, zda lze postupovat podle zákona o pobytu cizinců na území, ve znění účinném do 30. 6. 2023, a zahájit řízení o správním vyhoštění cizince z důvodu jeho neoprávněného pobytu na území podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 tohoto zákona i poté, co tento cizinec požádal o udělení mezinárodní ochrany. Rozšířený senát dospěl k závěru, že je tento postup možný.
Žalobce se dne 24. 2. 2020 dostavil do Přijímacího střediska Zastávka u Brna, kde písemně podal žádost o udělení mezinárodní ochrany podle § 3 odst. 1 zákona o azylu. Předložil platný cestovní pas, jehož kontrolou bylo zjištěno, že v něm má vylepeno vízum vydané německými orgány. Vízum bylo platné od 18. 9. 2018 do 16. 12. 2018, přičemž podle razítka v pase žalobce vstoupil do Německa dne 26. 9. 2018. Na území České republiky měl přicestovat osobním vozem z Německa na konci roku 2019. Protože pobýval na území bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu nebyl oprávněn, bylo s ním dne 28. 2. 2020 zahájeno správní řízení ve věci správního vyhoštění.
Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie (správní orgán I. stupně), dne 19. 8. 2020 rozhodla o správním vyhoštění žalobce podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinců a stanovila dobu 2 let, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států. Správní orgán I. stupně stanovil lhůtu k dobrovolnému vycestování z území „do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o vyhoštění z území členských států Evropské unie nebo od okamžiku, kdy cizinec pozbude postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany a toto rozhodnutí bude pravomocné“. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 11. 2020 zamítl.
Žalobce se proti rozhodnutí žalovaného bránil žalobou, kterou Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. 2. 2021, čj. 41 A 80/2020-48, rovněž zamítl.…
Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
              Nahrávám...