4.6.7
Další způsoby zániku účasti společníka ve společnosti
JUDr. Dita Komárková
Zákon o obchodních korporacích zakotvuje v ustanovení § 206 ZOK další způsoby zániku účasti společníka ve společnosti, konkrétně uvádí rozhodnutí, jejichž důsledkem je zánik účasti společníka ve společnosti, a to:
-
zrušení konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující podle ustanovení § 308 odst. 1 písm. d) IZ;
-
doručené vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci;
-
pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu podle ustanovení § 320 a násl. OSŘ; a
-
pravomocný exekuční příkaz k postižení podílu podle ustanovení § 63 EŘ, popř. pravomocné rozhodnutí, kterým bylo řízení o zastavení exekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuce odmítnut nebo zamítnut.
Účast společníka zaniká ve výše uvedených případech automaticky, není zapotřebí dalšího rozhodnutí.
Pokud byl vydán kmenový list, je společník nebo jeho insolvenční správce povinen odevzdat tento kmenový list společnosti bez zbytečného odkladu.
NahoruObnovení účasti ve společnosti
Pokud odpadnou důvody pro nucený zánik účasti společníka ve společnosti, může dojít k obnově jeho účasti ve společnosti. Okolnosti, za kterých uvedené nastane, jsou vymezeny v ustanovení § 206 odst. 2 a 3 ZOK.
Podmínkami obnovy jsou dvě skutečnosti. První je skutečnost, že společnost dosud nenaložila s uvolněným podílem podle § 213 až 215 ZOK. Druhou skutečností je pak doručení projevu vůle bývalého společníka účast obnovit společnosti.
Pokud například bylo zrušeno rozhodnutí o zrušení konkursu a společnost dosud nenaložila s uvolněným podílem, účast společníka se obnoví dnem, kdy je společnosti doručen projev vůle bývalého společníka účast obnovit. Jestliže společnost v mezidobí naloží s uvolněným podílem, tedy jej prodá postupem podle § 213 ZOK, sníží základní kapitál o příslušnou výši vkladu připadajícího na uvolněný podíl, nebo dojde k přechodu podílu na zbývající společníky či společníka anebo na společnost podle § 215 ZOK, nemůže již dojít k obnově účasti společníka na společnosti, a to i přestože by zde byl projev vůle bývalého společníka účast obnovit.
Zákon o obchodních korporacích výslovně požaduje, aby projev vůle bývalého společníka byl učiněn písemnou formou s úředně ověřeným podpisem. Za účelem zvýšení právní jistoty zároveň stanoví požadavek, aby projev vůle byl učiněn ve stanovené prekluzivní lhůtě, která je v délce 4 měsíců a počíná ode dne právní moci rozhodnutí, kterým bylo například zrušeno rozhodnutí o zrušení konkurzu atd. Pokud bývalý společník neučiní daný projev vůle v této lhůtě, jeho právo na obnovení účasti ve společnosti zaniká.
Jestliže společnost již vyplatila společníkovi vypořádací podíl, jeho účast ve společnosti se obnoví, pouze pokud tento vypořádací podíl bude nahrazen společnosti. Neuhradí-li společník tento vypořádací podíl, jeho účast ve společnosti se neobnoví.
NahoruVypořádání společníků po ukončení účasti
Společnost je povinna naložit s podílem společníka, jehož účast zanikla bez právního nástupce, a to ať už dohodou, vystoupením nebo vyloučením ze společnosti či zrušením jeho účasti soudem, v souladu se zákonem (§ 212 až 215 ZOK). Zákon o obchodních korporacích na takový podíl nahlíží jako na tzv. uvolněný podíl.
NahoruProdej uvolněného podílu
Společnost je povinna uvolněný podíl prodat, ledaže je podíl nepřevoditelný nebo to vylučuje společenská smlouva. Společnost při tomto prodeji jedná jako zástupce společníka, jehož účast ve společnosti zanikla a jehož podíl se uvolnil. Povinností společnosti je prodat uvolněný podíl nejméně za přiměřenou cenu bez zbytečného odkladu poté, co se z podílu stal uvolněný podíl. Přiměřenost ceny nemusí být určena posudkem znalce, nicméně společnost musí být…
