Daňové přiznání

8.1.1.6 Daňové přiznání

Ing. Zdeněk Morávek

Daňové přiznání

Daňové přiznání právnických osob se podává za okolností vymezených v § 38m ZDP. Obecně je možné konstatovat, že daňové přiznání je s. r. o. povinna podat vždy, i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta. Je tedy prakticky vyloučené, aby nastala situace, kdy s. r. o. nebude podávat daňové přiznání.

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob bude podáváno v souladu s § 136 DŘ. Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud budeme předpokládat zdaňovací období kalendářní rok, daňové přiznání má být podáno do 2. 4. 2024. Dále platí, že tato lhůta se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.

Doplňme, že 4měsíční lhůta byla do daňového řádu doplněna za účelem podpory elektronické formy podání daňových přiznání. Nicméně zůstává zachována možnost podat daňové přiznání v základní, tedy 3měsíční lhůtě, což je pro poplatníka výhodné zejména v případě existence vratitelného přeplatku.

Pokud je daňové přiznání podáváno poradcem (tedy daňovým poradcem nebo advokátem), není nutné zplnomocňovat konkrétního daňového poradce či advokáta, ale podmínka pro posunutí termínu je splněna, pokud daňové přiznání podá jakýkoliv poradce, podání tedy není vázáno na konkrétní osobu poradce, jako tomu bylo do roku 2020. To bez problémů umožňuje, aby došlo ke změně v osobě zástupce daňového subjektu. Rovněž není posuzováno, zda poradce dané přiznání „zpracoval” (neboť tato skutečnost je sama o sobě jen obtížně prokazatelná), ale pouze to, zda jej podal.

Co se týká zplnomocnění poradce, podmínka je splněna, pokud je plná moc podána společně s podáním daňového přiznání. I samo GFŘ v metodickém pokynu k aplikaci lhůty pro podání daňového přiznání výslovně uvádí, že uplatnění plné moci k podání daňového přiznání poradcem je možné provést i současně se samotným podáním daňového přiznání. Tento pokyn je vůbec velmi zajímavý a lze jej doporučit k pozornosti, k dispozici, a to včetně příkladů, je na stránkách finanční správy, a to včetně příkladů.

Prakticky to ale znamená, že k prodloužení lhůty dojde v obou případech dodatečně, ovšem se zpětnými účinky. To znamená, že až po uplynutí 6měsíční lhůty bude zřejmé, že poplatník nepodal daňové přiznání v řádném termínu, a správce daně jej bude moci vyzvat ke splnění této povinnosti. Teprve tehdy lze s jistotou říci, že daňový subjekt je v prodlení, přičemž samotná délka prodlení bude odvislá od toho, jakým způsobem, resp. kým bude daňové přiznání podáno. To současně dává daňovým subjektům možnost zmírnit, či zcela eliminovat případné sankce.