7.15.2.3
Denní vyměřovací základ
JUDr. Jan Přib
NahoruStanovení denního vyměřovacího základu
Nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné se vyměřují z denního vyměřovacího základu příslušnou procentní sazbou; u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se tento základ používá pro stanovení výše této dávky. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Vyměřovací základy a vyloučené dny potvrzuje zaměstnavatel.
NahoruVyměřovací základ
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Za vyměřovací základ zaměstnance se považují také příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a které byly dosaženy při výkonu zaměstnání malého rozsahu v těch kalendářních měsících rozhodného období, v nichž nebyl zaměstnanec při výkonu tohoto zaměstnání pojištěn; do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní měsíce.
NahoruRozhodné období
Rozhodným obdobím je:
a) období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost), jestliže zaměstnání po toto období trvalo,
b) jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku nemocenského pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.
Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle písmene a) vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období aspoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost. Nelze-li však rozhodné období takto stanovit proto, že nelze určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.
Jestliže v rozhodném období stanoveném podle písmene b) nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.
Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo nemocenské pojištění zaměstnance, rozhodné období se nestanoví a za denní vyměřovací základ se považuje jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl…
