16.31 Důsledky porušení povinnosti péče řádného hospodáře
JUDr. Dušan Srp, Ph.D.
Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. Zákon vychází z toho, že osoba, která uplatní vůči členu orgánu náhradu újmy způsobené společnosti (typicky společník, správce konkursní podstaty), nemá často k dispozici podklady a mnohdy i informace k prokázání újmy. Tyto doklady a informace má naopak člen orgánu, který má k nim přístup. Může však nastat i zcela opačná situace, kdy člen orgánu je např. odvolán z funkce a prokazatelně nemá k dokladům a informacím přístup. Poté soud může rozhodnout, že unesení důkazního břemene nemůže být po členu orgánu spravedlivě požadováno.
Pokud jednatel nese důkazní břemeno, poté musí tvrdit rozhodné skutečnosti, z nichž plyne, že v konkrétním případě jednal s péčí řádného hospodáře, a k těmto tvrzením přikládat důkazy, přičemž pro splnění důkazní povinnosti postačí „označit důkazy”. (NS 29 Cdo 3775/2008)
Důsledky porušení povinnosti péče řádného hospodáře
Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře má každá osoba, která je členem voleného orgánu obchodní korporace, tedy u s. r. o. každý jednatel. Pokud jednatel poruší povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, stíhají ho tyto následující právní důsledky:
a) povinnost vydat společnosti prospěch získaný v důsledku porušení péče řádného hospodáře (§ 53 odst. 1 ZOK)
Zákon nespecifikuje, co se rozumí prospěchem, který je jednatel jako člen orgánu povinen vydat. Prospěchem mohou být peníze, věci, či jiné majetkové hodnoty. Přednost má reálné vydání prospěchu, který člen orgánu získal. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporace v penězích. Právo společnosti na vydání prospěchu je majetkovým právem, které se promlčuje v obecné promlčecí lhůtě tří let. Promlčecí lhůta běží od okamžiku, kdy člen orgánu příslušný prospěch získal. K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li povinná osoba, že právo je promlčené.
b) povinnost uhradit újmu vzniklou v důsledku porušení péče řádného hospodáře (§ 53 odst. 3 ZOK)
Náhrada újmy se řídí právní úpravou náhrady majetkové a nemajetkové újmy v § 2894 a násl. NOZ. Náhrady vzniklé újmy se mohou vůči jednateli domáhat společníci tzv. společnickou žalobou actio pro socio. Pokud by se na vzniku újmy podílelo více jednatelů, budou ve smyslu § 2915 NOZ jednatelé zavázáni hradit újmu společně a nerozdílně, a tedy jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může poté požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících nebo jen na některých z nich nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. To bude platit i v případě, že více jednatelů se dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý s vysokou pravděpodobností způsobit škodlivý následek, a přitom nelze zcela určit, která osoba škodu způsobila.
c) povinnost uhradit tzv. reflexní škodu na podílu společníka (§ 213 NOZ)
Reflexní škodou se rozumí náhrada škody, kdy jednatel poškodí svým jednáním společnost, jeho jednáním je poškozen společník společnosti na hodnotě své účasti a poškozený společník se domáhá náhrady. Poté může být soudem uložena škůdci povinnost nahradit společnosti škodu, zejména pokud by tím byla vyrovnána škoda na znehodnocené účasti.
d) zákaz výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace, tzv. diskvalifikace (§ 63 ZOK)
Pokud jednatel opakovaně a závažně v posledních třech letech porušoval péči řádného hospodáře, může soud rozhodnout, že až tři roky nesmí vykonávat funkci člena statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích, soud případně může určit, že v některé obchodní korporaci jednatel zůstane ve statutárním orgánu. Pokud by jednatel porušil zákaz uložený mu rozhodnutím o vyloučení, ručí za splnění všech povinností společnosti, vzniklých v době, kdy měl uložený zákaz a přesto vykonával činnost statutárního orgánu. Navíc by soud mohl rozhodnout o opětovném vyloučení až na deset let.
e) ztráta nároku na odměnu za výkon funkce (§ 61 ZOK)
Plnění podle smlouvy o výkonu funkce se neposkytne, pokud výkon funkce přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku. Ten, kdo schválil smlouvu o výkonu funkce, může rozhodnout jinak.
e) trestněprávní odpovědnost člena orgánu
Viz marginálie trestněprávní odpovědnost.
f) povinnost vydat prospěch získaný od korporace při úpadku korporace na žádost insolvenčního správce (§ 62 ZOK) a ručení při úpadku obchodní korporace (§ 68 ZOK)
Viz marginálie odpovědnost při insolvenci.
g) obecné ručení za dluhy věřitelům korporace, nebude-li újma uhrazena (§ 159 odst. 3 NOZ)
Pokud člen orgánu nenahradí společnosti škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu své funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli společnosti za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na společnosti nemůže domoci. Jednatel ručí věřiteli jen omezeně, a to v rozsahu, v jakém škodu společnosti nenahradil. Úhradou škody společnosti ručení jednatele zaniká.
Rozsudek NS sp. zn. 29 Cdo 3542/2011
Zákonné ručení jednatele společnosti s ručením omezeným za závazky společnosti nemůže vzniknout, jestliže nebyly prokázány předpoklady jeho odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti. Výše ručení je omezena výší škody, za niž dotyčný jednatel odpovídá, a zaniká, jakmile škodu společnosti uhradí. Je-li odpovědných jednatelů více, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně.
Omezení odpovědnosti jednatele
Nová právní úprava navazuje v § 53 odst. 2 ZOK na původní ujednání obchodního zákoníku a obdobně stanoví, že k právnímu jednání obchodní korporace omezujícímu odpovědnost člena jejích orgánů se nepřihlíží. Je tedy nepochybné, že nelze předem omezit nebo vyloučit odpovědnost člena orgánu za újmu, kterou tento člen orgánu obchodní korporace způsobil porušením péče řádného hospodáře. Stejně tak nelze omezit odpovědnost člena orgánu za vydání prospěchu, který tento člen orgánu získal v souvislosti s porušením péče řádného hospodáře ve smyslu § 53 odst. 1 ZOK. Nebude také možno vyloučit odpovědnost a ručení členů statutárního orgánu dle § 159 odst. 3 NOZ a § 62 a § 68 ZOK. Ustanovení § 53 odst. 2 ZOK vylučuje možnost omezení odpovědnosti člena orgánu obchodní korporace ex ante, tedy před tím, než člen orgánu újmu obchodní korporaci způsobil. Pokud však již v důsledku jednání člena obchodní korporace na straně obchodní korporace újma vznikla, bude možno ji zřejmě smluvně dle § 53 odst. 3 ZOK omezit, pokud se nejedná o újmu vzniklou úmyslným jednáním nebo hrubou nedbalostí. Zda lze se újmy zcela vzdát, je sporné a stávající právní názory se v této otázce rozcházejí.
Ve smyslu zcela nového ustanovení § 53 odst. 3 ZOK platí, že vznikla-li porušením péče řádného hospodáře obchodní korporaci újma, může ji obchodní korporace vypořádat podle smlouvy uzavřené s povinnou osobou. Vypořádáním se rozumí zřejmě i jiná forma sanace újmy než její uhrazení. Jak již bylo uvedeno výše, zda lze smlouvou újmu omezit a zejména zda lze se jí zcela vzdát, tj. možnost tzv. absolutoria, je v současné době právně nejasné. Vyslovované právní názory směřují k tomu, že smluvní omezení náhrady újmy možné je, avšak její úplné vyloučení je skutečně sporné. Omezení náhrady újmy poškozuje jak společnost a její společníky, tak i věřitele. Navíc dle § 2898 NOZ je zakázáno se vzdát náhrady újmy v případě hrubé nedbalosti nebo úmyslného jednání povinné osoby. Lze i předpokládat, že část porušení péče řádného hospodáře bude v režimu hrubé nedbalosti.
Dohoda o vypořádání újmy přináší určitá negativa. Je třeba si uvědomit, že se jedná o písemnou závaznou smlouvu, která ve svém obsahu určuje, jakého porušení péče řádného hospodáře se člen statutárního orgánu dopustil a jaká újma v důsledku takového jednání společnosti nastala. Jedná se tedy v podstatě o podepsané přiznání člena orgánu. Takovýto písemný důkaz může být využit při posuzování vzniku povinnosti vydat plnění dle § 62 ZOK, ručení za dluhy dle § 68 ZOK, vyloučení člena orgánu z funkce dle § 65 ZOK, jakož i při posuzování trestněprávní odpovědnosti při správě cizího majetku podle § 220 a 221 TZ. Prominutí vzniklé újmy dále podléhá zdanění dle zákona o daních z příjmů.
Smlouva o vypořádání musí být odsouhlasena nejvyšším orgánem obchodní korporace, tj. valnou hromadou, a to dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků. Souhlas nejvyššího orgánu lze udělit před uzavřením smlouvy i po něm. Uděluje-li však nejvyšší orgán souhlas předem, musí mu být známy podmínky uzavírané smlouvy a smlouva nesmí být následně uzavřena za jiných podmínek, jinak by se na ni udělený souhlas nevztahoval.
Pokud soud vysloví neplatnost usnesení, kterým nejvyšší orgán schválil smlouvu o vypořádání újmy, hledí se dle § 53 odst. 4 ZOK na smlouvu o vypořádání újmy jako na neplatnou. Neplatnosti usnesení valné hromady se společník společnosti s ručením omezeným nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl. Jelikož od uzavření smlouvy do vyslovení neplatnosti valné hromady může uplynout delší čas, zavádí zákon nový běh promlčecí doby pro uplatnění práva na náhradu újmy vůči povinné osobě, jehož vypořádání smlouva upravovala. Promlčecí lhůta trvá v souladu s obecnou úpravou promlčení dle § 629 NOZ tři roky.
Valné hromady někdy vyslovují pro jednatele potvrzení jejich činnosti, obvykle za určité období, např. roční, či při ukončení funkce jednatele. Takovéto rozhodnutí valné hromady lze jen přivítat a jistě je ve prospěch jednatele a v konečném důsledku i samotné společnosti. Je jen třeba upozornit na to, že tyto typy rozhodnutí valných hromad potvrzujících práci jednatele neznamenají právní omezení odpovědnosti jednatele rozhodnutím valné hromady.
Odpovědnost jednatele v koncernu
Koncernem se rozumí ekonomická jednotka, ve které jedna nebo více osob jsou podrobeny jednotnému řízení jiné osoby nebo osob. Podmínkou existence koncernu je jednotné řízení, a tedy možnost řídící osoby sledovat a prosazovat jednotnou koncernovou politiku a zájmy. Z toho vyplývá určitým způsobem podřízené postavení členů statutárních orgánů řízené společnosti, tedy jednatelů. Zákon tak hovoří o řídící osobě a řízené osobě. Dle zákona orgán řídící osoby může udělovat orgánům řízené osoby pokyny týkající se obchodního vedení, jsou-li v zájmu řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří koncern. Orgán řízené osoby bude muset tyto pokyny poslechnout a řídit se jimi, ale stále má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Jelikož orgán řízené osoby musí při rozhodnutích upřednostnit koncernový zájem, zákon stanoví, že se orgán řízené osoby zprostí odpovědnosti, pokud prokáže, že mohl rozumně předpokládat podmínky pro zproštění jeho odpovědnosti. Bude tedy muset prokázat, že újma řízené společnosti vznikla v zájmu řídící či koncernové společnosti a že vzniklá újma bude v rámci koncernu vyrovnána přiměřeným protiplněním nebo jinými prokazatelnými výhodami plynoucími z členství v koncernu. Ze zproštění odpovědnosti orgánu řízené osoby však existuje jedna zásadní výjimka. Touto výjimkou je, že u řízené osoby nesmí v rámci uvedených činností nastat úpadek. V takovém případě by orgán řízené osoby zproštěn odpovědnosti nebyl. Podmínkou fungování zproštění odpovědnosti je, že existence koncernu a účast společnosti v koncernu musí být deklarována na webových stránkách společnosti.
Jednatelům koncernových společností je třeba doporučit, aby si zkontrolovali, že na webových stránkách společnosti je uvedena příslušnost jejich společnosti ke koncernu.
S. r. o. má jednoho jednatele; za společnost jedná jednatel samostatně. Společnost je součástí mezinárodního koncernu. Mateřská společnost požaduje na jednateli řízené osoby, aby odebral určité koncernové zboží. Jednatel řízené s. r. o. nepovažuje odběr uvedeného zboží za nejlepší obchod pro jím řízenou s. r. o. Jednatel řízené s. r. o. nejdříve zvážil, zda požadovaný obchod neohrozí s. r. o. do takové míry, že by hrozil její úpadek, jelikož takový obchod by musel jednoznačně odmítnout. Jednatel si zajistil průkazné informace prokazující, že může rozumně předpokládat, že požadovaný obchod je v koncernovém zájmu a že pokud by nastala z koncernového obchodu jím řízené s. r. o. újma, tak mu tato újma bude v rámci koncernu vyrovnána. Pro jistotu jednatel uzavřel s mateřskou společností i smlouvu o vyrovnání případné újmy.
Odpovědnost jednatele při insolvenci
Povinnosti statutárního orgánu v souvislosti s insolvencí obchodní korporace jsou upraveny především v insolvenčním zákoně. Některé důsledky porušení povinností členů statutárního orgánu upravuje ZOK. Povinnosti má statutární orgán především již při tzv. hrozícím úpadku. Hrozícím úpadkem se rozumí stav společnosti, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžních závazků. V takovém případě mají členové statutárního orgánu, tedy u s. r. o. všichni jednatelé, zákonnou povinnost v souladu s péčí řádného hospodáře učinit vše potřebné a rozumně předpokládatelné za účelem odvrácení hrozícího úpadku. Jednatelé mají tedy zákonnou povinnost odvracet úpadek. Lze jen doporučit, aby ihned, jakmile jednatelé zjistí stav hrozícího úpadku, činili na 200 % vše možné pro odvrácení úpadku, vždy však s péčí řádného hospodáře. Problém také je, že u hrozícího úpadku není jednoduché a jednoznačné identifikovat, kdy hrozící úpadek nastal. Dle § 181 ZOK musí jednatelé bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že společnosti hrozí úpadek, svolat jednání valné hromady, na kterém musí navrhnout přijetí vhodných opatření k odvrácení hrozícího úpadku nebo navrhnout zrušení společnosti. Nesvolání valné hromady by mohlo být posuzováno jako porušení povinnosti jednatele činit vše potřebné a…
