3.3.2
Jednání za akciovou společnost před jejím vznikem
Mgr. Pavla Krejčí
Akciová společnost vzniká ve dvou fázích. První fází je ustavení (založení akciové společnosti), ke kterému se vyžaduje přijetí stanov (§ 250 ZOK). Druhou fází je pak samotný vznik akciové společnosti; to znamená okamžik, kdy akciová společnost nabývá právní osobnosti (§ 118 NOZ) a získává svéprávnost dle § 15 odst. 2 NOZ. Teprve potom se akciová společnost stává plnohodnotnou právnickou osobou, která nese za své právní jednání plnou odpovědnost a může pro sebe nabývat práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).
Protože však před vznikem akciové společnosti je třeba, aby byla prováděna celá řadu úkonů (např. uzavření nájemní smlouvy za účelem prokázání existence sídla akciové společnosti), umožňuje § 127 NOZ, aby jménem ještě nevzniklé akciové společnosti jednala osoba jiná. Jedná se o "specifický institut, který se nejvíce přibližuje zastoupení (§ 436 - 488 NOZ). O zastoupení však v pravém slova smyslu nejde, neboť obecně nelze jednat za toho, kdo doposud není subjektem práva."
NahoruOsoby oprávněné jednat za společnost
Lze předpokládat, že osobami, které budou jednat jménem právnické osoby před jejím vznikem, budou především její zakladatelé. Za společnost v tomto období však může jednat i její budoucí statutární orgán, správce vkladů apod. Zákon ovšem v tomto směru žádná omezení neklade, proto lze vyvodit, že zřejmě může za právnickou osobu jednat kdokoliv. Musí se však jednat o osobu, jež sama disponuje právní osobností a je svéprávná, a to právě pro právní jednání, které chce jménem akciové společnosti před jejím vznikem uzavřít. Toto pravidlo je třeba vyvodit z toho, že pokud by akciová společnost účinky těchto právních jednání nepřevzala (viz níže), pak bude z těchto jednání tato osoba oprávněna a zavázána od počátku sama (k tomu například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 9/2004 ze dne 21. 10. 2004).
Z jednání těchto osob musí být zřejmé, že jednají jménem nově vznikající právnické osoby. Ostatní účastníci takového právního jednání totiž musí být informováni o tom, že toto právní jednání může být převzato nově vznikající právnickou osobou.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 8. 2010; sp. zn. 32 Odo 2056/2010, publikovaný ve SR 3/2011
Nejvyšší soud se ztotožňuje s výchozí úvahou odvolacího soudu, že o jednání zakladatele za společnost ve smyslu ustanovení § 64 ObchZ jde jen tehdy, je-li z jednání zakladatele patrno, že nejedná svým jménem, nýbrž za založenou a dosud nevzniklou společnost (jejím jménem - srov. § 64 odst. 1 ObchZ, ve znění po novele provedené zákonem č. 370/2000 Sb.).
Příklad definice smluvní strany ve smlouvě uzavírané před vznikem právnické osoby:
Voko, a. s., společnost nově založená na základě přijetí stanov, a to ve formě notářského zápisu sepsaného notářkou JUDr. Zdeňkou Vostrou dne .......... pod čj. Nz 333/2014, N 332/2014, jejímž jménem před jejím vznikem ve smyslu § 127 NOZ jednají zakladatelé:
Jan Koloušek
r. č. 555555/5555
bytem Královská 17, Praha 2 Vinohrady
a
Jakub Molnár,
r. č. 111111/1111
bytem Koníkovská 10, Beroun 2
Právní jednání jménem nově vznikající akciové společnost mohou být činěna ještě předtím, než bude tato společnost založena jedním ze způsobů uvedených v § 122 NOZ. Tento názor potvrdil i Nejvyšší soud ve rozsudku sp. zn. 26 Cdo 1478/2015 ze dne 21.7.2015:
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1478/2015:
"Dovolací soud proto dospěl k závěru, že jednání jménem obchodní společnosti před jejím zápisem do obchodního rejstříku není neplatné jen proto, že se uskutečnilo v době, kdy společnost ještě nebyla založena. Naopak, není-li takové jednání stiženo jiným důvodem neplatnosti, je vždy platné, a to bez ohledu na to, zda jednající osoba vystupovala jménem společnosti právem, či nikoliv (srov. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 255). Právní následky jednání za předběžnou společnost totiž primárně dopadají právě na jednající osobu (případně solidárně na více takto jednajících osob). Společnosti se přičítají pouze za předpokladu, že jednání, z nichž vzešly, schválili společníci nebo příslušný orgán společnosti do tří měsíců od jejího vzniku; jinak z nich zůstávají zavázáni ti, kdo před vznikem společnosti vystupovali jejím jménem. Pro úplnost…
