dnes je 28.1.2025

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1089

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.3.2.5.1.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1089

Mgr. Jana Rejtarová

Dosavadní právní úprava

Dosavadní úprava vydržení byla obsažena pouze v ustanovení § 134 ObčZ (respektive § 151o ObčZ, kde bylo pojednáno o vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni). Podmínky vydržení se zakládaly na oprávněnosti držby, tj. zákon tak pracoval s pojmem oprávněný držitel. V ustanovení bylo upraveno, které věci nelze vydržet, a dále běh vydržecí doby.

Nová právní úprava

Nová právní úprava je podrobnější a oproti dosavadní úpravě rozlišuje dva typy vydržení, a to řádné a mimořádné. Základní rozdíl mezi držbou řádnou a mimořádnou spočívá v tom, že řádná držba se opírá o právní důvod, kdežto při mimořádné držbě právní důvod prokazovat není třeba. Obecná úprava je obsažena v ustanoveních § 1090 až § 1098 NOZ.

Co je vydržení

Vydržení je jedním ze způsobů nabytí vlastnického práva. Dlouhodobý držitel věci či práva se stane vlastníkem při splnění dalších podmínek uplynutím určité doby, i když byl přesvědčen, že je vlastníkem již od počátku, tj. od okamžiku, kdy se věc dostala do jeho dispozice, avšak z určitého důvodu se vlastníkem nestal. Otázka vydržení se bude řešit zpravidla až v okamžiku, kdy se ozve osoba, která tvrdí, že je vlastníkem, a svá tvrzení opře o nedostatek právního důvodu držitele spočívající nejčastěji v nedostatku vlastnického práva převodce, tj. tvrdí, že na držitele vlastnické právo nepřešlo, i když měl způsobilý právní titul (například kupní smlouvu, darovací smlouvu, dědickou listinu apod.). Pokud se skutečný vlastník ozve před uplynutím vydržecí doby a prokáže své vlastnické právo, bude držitel povinen věc vydat, i když nedostatek právního důvodu nezavinil ani o něm nemohl vědět, neboť vlastnické právo je silnější. Jestliže se ale vlastník na držitele obrátí až po uplynutí vydržecí doby, držitel své postavení obhájí a původní vlastník své vlastnické právo pozbude. Vydržení lze proto chápat rovněž jako sankci pro skutečného vlastníka, který se o předmět svého vlastnického práva nezajímá a nedomáhá se včas jeho vydání. Vydržením se držitel stává skutečným vlastníkem a faktický stav se tak dostává do souladu se stavem právním.

Upozornění


NOZ zakotvuje zásadu nabytí od nevlastníka, která se dosud uplatňovala pouze v obchodněprávních vztazích podle obchodního zákoníku, a princip důvěry v zápis ve veřejných seznamech. Uvedené sice neznamená, že skutečný vlastník nemá žádnou možnost dosáhnout vydání své věci, pozici má však ztíženou. S ohledem na tyto skutečnosti patrně význam vydržení poklesne,

Dasi - digitální asistent
Dasi
Nahrávám...
Nahrávám...