Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
JUDr. Vladimíra Knoblochová
Všichni spoluvlastníci mají právo účastnit se na správě společné věci, kterou mají ve spoluvlastnictví. Správa společné věci se rozlišuje běžná (řádná), která spočívá v údržbě věci, provádění menších oprav, základním hospodaření s věcí apod., a rozhodování o významných záležitostech (v teorii bývá označováno jako mimořádná správa), kdy dochází k významné změně věci, je třeba vynaložit značné prostředky na mimořádnou opravu apod. O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci především dohodou všech spoluvlastníků. Dohoda nemusí mít žádnou formu, postačí ústní či konkludentní. V případě, že dohoda není možná, pak rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Hlasy se přitom počítají podle velikosti jejich podílů. K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Spoluvlastníci se ale mezi sebou mohou dohodnout jinak, např. tak, že u významných záležitostí je třeba souhlasu všech spoluvlastníků (či např. tříčtvrtinové většiny apod.). Nedosáhne-li se této většiny, může spoluvlastník navrhnout, aby o významné záležitosti rozhodl soud. Půjde o řízení, na které se vztahuje ustanovení § 153 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají. Podstatou soudního rozhodnutí je, že soud nahrazuje většinové rozhodnutí spoluvlastníků. Teprve tímto rozhodnutím nastane změna právního stavu. Z rozhodnutí musí být zjevné, že se jím nahrazuje to, co chybí k dosažení většiny hlasů či k…