Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1146

 Nahoru [Společné listiny]

Předchozí právní úprava (OZ) problematiku společných listin neobsahovala. Jako inspirační zdroj pro ustanovení § 1146 pravděpodobně sloužila historická úprava (srov. ustanovení § 844 císařského patentu č. 946/1811 Sb. z. s., obecného zákoníku občanského). Nová úprava nicméně reaguje na technologický vývoj, když nově zmiňuje možnost pořízení mj. kopií společné listiny (srov. větu třetí komentovaného ustanovení).

Ustanovení § 1146 i přes své systematické zařazení fakticky neupravuje problematiku oddělení ze spoluvlastnictví či zrušení spoluvlastnictví ke společné listině, ale spíše otázku správy (uložení) společné listiny, tedy bude používáno v době trvání spoluvlastnického vztahu, nikoli nutně v souvislosti s jeho likvidací.

Při likvidaci spoluvlastnictví bude využitelná první věta komentovaného ustanovení, zakazující rozdělení společné listiny. Vypořádat spoluvlastnictví ke společné listině je tedy možné výhradně přikázáním věci za náhradu či – teoreticky - prodejem s rozdělením výtěžku (srov. ustanovení § 1147). Váže-li se společná listina ke společné věci, u níž je prováděna likvidace spoluvlastnictví přikázáním některému ze spoluvlastníků, lze zpravidla očekávat, že témuž spoluvlastníkovi bude přikázána též společná listina.

Společnou listinou ve smyslu ustanovení § 1146 budou zpravidla listiny, které jsou pro spoluvlastníky významné, mají souvislost se společnou věcí (např. nabývací tituly, doklady apod.). Tyto "listiny" nemusí být nutně pouze v listinné podobě, lze si představit též jiný nosič, typicky CD jako nosič elektronického dokumentu.

Preference dohody spoluvlastníků

Rovněž v ustanovení § 1146 se projevuje zákonodárcova preference dohody spoluvlastníků před úpravou poměrů zákonem. Má-li jít o dohodu, musí všichni spoluvlastníci projevit svůj souhlas. Nestačí souhlas příslušné většiny (prosté, kvalifikované), neboť nejde o správu společné věci v režimu ustanovení § 1128 a násl.

Ve vztahu k dohodě spoluvlastníků zákon podmínky ani omezení nestanoví. Lze si představit dohodu o tom, že listina bude uložena u některého ze spoluvlastníků, u třetí osoby (srov. např. smlouvu o úschově podle ustanovení § 2402 a násl., typicky notářská či advokátní úschova), na určitém místě apod.

Případnou změnu dohody lze provést opět smluvně, dohodou všech spoluvlastníků.

Pro dohodu podle ustanovení § 1146 ani její změnu zákon nevyžaduje písemnou formu. Není-li v tomto směru ani dohody spoluvlastníků, uplatní se zásada bezformálnosti (srov. ustanovení § 559).

Zákonný režim a procesní souvislosti

Teprve nedohodnou-li se spoluvlastníci ohledně uložení společné listiny, je podle ustanovení § 1146 třeba uložit listinu u nejstaršího spoluvlastníka, není-li tomu jinak nic na závadu.

V případě sporu mezi spoluvlastníky nelze vyloučit, že o otázce uložení společné listiny bude na návrh kteréhokoli ze spoluvlastníků rozhodovat soud podle pravidel uvedených v ustanovení § 1146. Společné listiny tedy budou uloženy zásadně u nejstaršího spoluvlastníka, není-li tomu jinak nic na závadu.

Žalobu může podat nejstarší spoluvlastník, který se bude domáhat vydání společné listiny podle ustanovení § 1146; žalovanou by pak byla osoba, která má listinu u sebe; zbývající spoluvlastníci listiny by nemuseli být účastníky řízení, neboť o jejich právech a povinnostech nebude rozhodováno.

Žalobu může podat též kterýkoli jiný spoluvlastník bez ohledu na velikost spoluvlastnického podílu, pokud se bude domáhat určení, u koho má být listina uložena. Účastníky řízení v takovém případě musí být všichni spoluvlastníci, ať již na straně žalobce, či žalovaného, neboť o jejich právech a povinnostech soud rozhoduje (srov. ustanovení § 159a).

Osoba, u které je listina uložena, bude mít postavení schovatele ve smyslu ustanovení § 2402 a násl. (srov. ustanovení § 2408).

I kdyby byly poměry upraveny rozhodnutím soudu, nic nevylučuje možnost následné dohody…