Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1149

 Nahoru [Potvrzení o vypořádání; vznik nových vlastnických práv u věcí zapsaných do veřejného seznamu]

V ustanovení § 1149 zákonodárce – poněkud nesystematicky – upravuje dvě samostatné otázky: potvrzení o vypořádání spoluvlastnictví a otázku vzniku nových vlastnických práv u nemovitých věcí zapsaných do veřejného seznamu (katastru nemovitostí).

Potvrzení o vypořádání zrušeného spoluvlastnictví

V prvním odstavci komentovaného ustanovení kontinuálně s předchozí právní úpravou (srov. ustanovení § 141 odst. 2 OZ) vyžaduje vydání potvrzení o vypořádání na žádost kteréhokoli bývalého spoluvlastníka v případě, že dohoda o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebyla uzavřena písemně.

Písemná forma je přitom obligatorně vyžadována při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci a závodu (srov. ustanovení § 1141 odst. 1 věta druhá). Uzavření dohody v jiné formě tak připadá úvahu pouze u movitých věcí, a to ještě pouze tehdy, není-li i u nich uzavření dohody v písemné formě vyžadováno z důvodu předchozí dohody spoluvlastníků v tomto směru (srov. ustanovení § 559 a § 1758).

Potvrzení o vypořádání vydané podle ustanovení § 1149 není právním jednáním, neplynou z něj žádná práva a povinnosti, ale je osvědčením o dříve učiněném právním jednání a o jeho obsahu. Plní tedy funkci důkazní, a to jak ve vztahu mezi bývalými spoluvlastníky, tak ve vztahu ke třetím osobám.

Forma potvrzení

Ustanovení § 1149 odst. 1 neuvádí výslovně, v jaké formě by mělo potvrzení být vydáno, nicméně s ohledem na dikci (srov. výraz "doručí si") je zřejmé, že zákonodárce měl na mysli potvrzení v písemné formě. Takový výklad ustanovení § 1149 odst. 1 se ostatně jeví jako jediný možný (a logický) z hlediska jeho smyslu a účelu.

Z dikce "doručí si" současně dovozujeme, že povinnost vydat potvrzení o vypořádání podle ustanovení § 1149 odst. 1 je splněna doručením potvrzení žadateli (tj. k rukám žadatele, zpravidla v místě jeho bydliště), nikoli již samotným vystavením potvrzení.

Následky nevydání potvrzení o vypořádání

Při nesplnění povinnosti vydat (a doručit) potvrzení podle ustanovení § 1149 odst. 1 se nabízí otázka, jak by měl žadatel o potvrzení postupovat z procesního hlediska, tj. zda by měl žalovat na plnění (žaloba na vydání potvrzení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví; žalobce se musí domáhat nejenom vydání potvrzení, ale měl by tvrdit i požadovaný obsah takového potvrzení; soudní rozhodnutí pak podle ustanovení § 161 odst. 3 OSŘ nahrazuje toto prohlášení), či zda by měl žalovat na určení, že spoluvlastnictví bylo zrušeno a vypořádáno.

Jedná se o otázku čistě teoretickou, dosud – pokud je nám známo – praxí neřešenou, přičemž obě varianty se jeví jako možné. Na volbě žalobního typu pak bude záviset mj. okruh účastníků řízení: Zatímco u určovací žaloby by bylo nutno, aby účastníky byli všichni bývalí spoluvlastníci (ať již na straně žalobce či žalovaného), u žaloby na plnění by bylo možné, aby žalovanými byli pouze ti spoluvlastníci, kteří potvrzení o vypořádání odmítají žadateli – žalobci – vydat.

Vznik nových vlastnických práv při vypořádání věci zapsané do veřejného seznamu

Z jakého důvodu zákonodárce zařadil ustanovení § 1149 odst. 2 k úpravě otázky potvrzení o vypořádání, není zcela zřejmé. Důvodová zpráva se k tomu nijak nevyjadřuje.¹

Ustanovení § 1149 odst. 2 upravuje okamžik vzniku nových práv u těch věcí, které nově vznikly vypořádáním spoluvlastnictví k nemovitým věcem zapsaným ve veřejném seznamu, tj. v katastru nemovitostí. Systematicky tato úprava navazuje na ustanovení § 1141, které upravuje zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodou spoluvlastníků. Podle ustanovení § 1149 odst. 2 u nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí vznikají nová práva jejich zápisem do veřejného seznamu.

Opět z povahy věci (nikoli doslovného znění ustanovení) je pak nutno dovodit, že tato úprava se vztahuje pouze na vypořádání spoluvlastnictví dohodou spoluvlastníků. Je-li totiž rušeno a vypořádáváno spoluvlastnictví rozhodnutím soudu, nastávají účinky…