Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1156

 Nahoru [Změna odkladu dohodou spoluvlastníků a rozhodnutím soudu]

Úprava odkladu likvidace spoluvlastnictví bez ohledu na právní důvod vzniku (dohodou spoluvlastníků podle ustanovení § 1154, rozhodnutím soudu podle ustanovení § 1155 odst. 1 či pořízením pro případ smrti podle ustanovení § 1155 odst. 2) v zásadě není nezměnitelná. Vznikl-li spoluvlastníkům závazek nedomáhat se po určitou dobu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, může tento závazek podle ustanovení § 1156 být změněn dohodou spoluvlastníků či rozhodnutím soudu.

Jde o úpravu novou, v předchozí právní úpravě (OZ) nic podobného obsaženo nebylo.

Dohoda spoluvlastníků o změně odkladu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

Možnost spoluvlastníků odstranit následky dřívějšího odkladu zrušení spoluvlastnictví bez ohledu na právní důvod jeho vzniku (dohodou, rozhodnutím soudu či pořízením soudu) je projevem respektu k autonomii vůle spoluvlastníků.

Spoluvlastníci jako pánové věci jsou oprávněni dosavadní poměry svou dohodou upravit tak, aby to odpovídalo jejich aktuálním potřebám, jestliže jsou schopni se na takové úpravě dohodnout všichni. Nejde o správu společné věci, u níž by se kladla otázka rozhodnutí příslušné většiny spoluvlastníků podle ustanovení § 1128 a násl., ale jde o dohodu spoluvlastníků, proto jí musí dosáhnout všichni spoluvlastníci.

Na rozdíl od změny odkladu rozhodnutím soudu v případě dohody spoluvlastníků zákon nevyžaduje splnění žádných dalších podmínek (podstatná změna okolností apod.). I v tomto lze spatřovat prosazení zásady autonomie vůle a snahu nezasahovat do soukromých poměrů spoluvlastníků.

Obsahem dohody může být ujednání o zrušení odkladu, mohou být změněny podmínky odkladu, zejména pokud jde o časovou limitaci. I dohoda podle ustanovení § 1156 nicméně musí respektovat časové omezení maximální dobou deseti let (srov. ustanovení § 1154 odst. 1). Touto dohodou mohou být sjednány též přísnější podmínky odkladu, než byly původně dané dohodou, rozhodnutím soudu či pořízením pro případ smrti.

Forma dohody

Vzhledem k tomu, že pro dohodu o odkladu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zákon vyžaduje formu veřejné listiny (srov. ustanovení § 1154 odst. 3), bude tato forma nutná i pro změnu takové dohody (srov. ustanovení § 564) a nedodržení formy bude mít za následek neplatnost smlouvy (srov. ustanovení § 582). Není nicméně dosud judikaturou řešena otázka, zda se bude jednat o neplatnost absolutní podle ustanovení § 588 či neplatnost relativní podle ustanovení § 586.

Půjde-li o změnu odkladu založenou rozhodnutím soudu či pořízením pro případ smrti, zákon výslovně požadavek na formu dohody podle ustanovení § 1156 neuvádí. S ohledem na požadavek formy veřejné listiny u samotné dohody podle ustanovení § 1154 odst. 3 a ustanovení § 10 nicméně dovozujeme, že i v tomto případě by měla být zachována forma veřejné listiny.

Stejně jako v případě ustanovení § 1154 odst. 3, půjde-li o odklad likvidace spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, zapíše se příslušná změna do veřejného seznamu poznámkou [srov. ustanovení § 23 písm. u) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí]. Tento zápis má deklaratorní, nikoli konstitutivní charakter, neboť zákon se zápisem takové účinky nespojuje. Zápis ve veřejném rejstříku proto nemá význam ani tak ve vztahu mezi spoluvlastníky jako spíše v poměru ke třetím osobám včetně právních nástupců spoluvlastníků (srov. ustanovení § 1107).

Rozhodnutí soudu o změně odkladu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

Zákonodárce připouští změnu odkladu též rozhodnutím soudu. Jde však o významný zásah do soukromoprávních poměrů a mimo jiné – v případě odkladu zřízeného dohodou spoluvlastníků – i do zásady pacta sunt servanda [srov. ustanovení § 3 odst. 2 písm. d)]. Má-li ustanovení § 1155 odst. 1 být vykládáno restriktivně (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4755/2015), tím spíše je nutno restriktivně vykládat ustanovení § 1156, jde-li o podmínky pro zásah soudu.

Řízení podle ustanovení § 1156 lze zahájit výlučně na návrh spoluvlastníka (srov. ustanovení § 1156). Jde o řízení sporné. Účastníky musejí být všichni spoluvlastníci, ať již na straně žalobce či žalovaného, neboť o jejich právech a povinnostech soud rozhoduje (srov. ustanovení § 159a odst. 1 OSŘ). Rovněž v tomto řízení se uplatní ustanovení § 153 odst. 2 OSŘ, tzn. soud není vázán návrhy účastníků, neboť jde o případ, kdy způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu. K místní příslušnosti a poplatkové povinnosti srov. komentář k ustanovení § 1155.

Zatímco dohodou spoluvlastníků může dojít ke zpřísnění původních podmínek odkladu, rozhodnutím soudu zřejmě nikoli. Tento závěr sice ustanovení § 1155 neuvádí výslovně, ale lze jej dovodit z podmínek, které ustanovení § 1156 k zásahu soudu do dosavadních poměrů…