Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2046

 Nahoru[Náklady zaměstnavatele při placení srážek]

Společný komentář pro § 2045 až § 2047

Dohoda o srážkách ze mzdy má svůj předobraz v § 551 ObčZ a v § 327 ZP. Ustanovení § 327 ZP bylo zrušeno ke dni 1. 1. 2014. Nyní je dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů obsažena pouze v NOZ, i když na její obsah a práva a povinnosti z ní plynoucí mají vliv také některá ustanovení ZP a OSŘ.

Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů je zajišťovací institut, který "ovšem současně zajišťuje splnění dluhu tím, že toto splnění nadále neponechává na dlužníkově vůli".¹ Právo zaměstnavatele provádět srážky ze mzdy na základě uzavřené dohody o srážkách ze mzdy je upraveno v § 146 písm. b) ZP. Na základě tohoto ustanovení a na základě uzavření dohody o srážkách je zaměstnavatel oprávněn nakládat se mzdou zaměstnance tak, že z ní bude uhrazovat v dohodě o srážkách specifikovaný dluh zaměstnance. Bez souhlasu zaměstnance není zaměstnavatel oprávněn srážky provádět (pokud právní předpis v některých případech nestanoví jinak).

Druhy dohod o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů

Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů může být uzavřena mezi:

a) dlužníkem a věřitelem jako osobou rozdílnou od zaměstnavatele,

b) dlužníkem a věřitelem, kdy věřitel je zároveň zaměstnavatelem dlužníka.

Souhlas zaměstnavatele

K uzavření dohody mezi dlužníkem a věřitelem, který je osobou rozdílnou od zaměstnavatele, je třeba předchozího souhlasu zaměstnavatele. Forma souhlasu zaměstnavatele není zákonem stanovena, postačí proto i souhlas ústní.

Předmět srážek; jiný příjem podle § 299 OSŘ

Obsahem dohody je dohoda mezi dlužníkem a věřitelem, že dluh bude hrazen ze mzdy, platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu. Plátce příjmu je povinen srážky provádět podle dohody o srážkách a vyplácet je věřiteli až do okamžiku úplného uspokojení pohledávky.

Jiný příjem podle § 299 OSŘ

Mezi dlužníkem a věřitelem může být uzavřena dohoda i o srážkách z jiného příjmu, než jsou příjmy vyjmenované v § 2045; musí se však jednat o příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem (§ 2047). Tyto příjmy jsou stanoveny v § 299 OSŘ, přičemž se jedná o odměny za pracovní nebo služební pohotovost, odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků, z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vypláceny jednorázově, nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství, důchody, stipendia, podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, náhradu za ztrátu výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhradu za ztrátu výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti, dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku, výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů, příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.

Obsah dohody

Dohoda o srážkách nemusí být uzavřena písemně, postačí forma ústní, i když pro zachování právní jistoty plátce příjmu toto nebude právě ideální postup.

Dohoda o srážkách musí obsahovat:

a) označení dlužníka a věřitele,

b) označení zaměstnavatele,

c) údaje o dluhu zaměstnance, o jehož zajištění jde, zejména pak výši dluhu,

d) výši srážek, které má zaměstnavatel provádět,

e) z jakých nároků zaměstnance vůči zaměstnavateli budou srážky prováděny; např. může být ujednáno, že srážky budou prováděny pouze ze mzdy, a nikoliv již z odměn za pracovní a služební pohotovost, apod.

Dohoda mezi věřitelem a dlužníkem může obsahovat též dohodu o tom, zda se bude v případě, že zaměstnanec změní zaměstnavatele (nebo dojde k jiné změně plátce příjmu), pokračovat ve srážkách i z tohoto nového příjmu. Samozřejmě za předpokladu, že nový plátce příjmu bude s dohodou souhlasit.

Zajištěný dluh

Je třeba si klást otázku, zda může být dohodou o srážkách ze mzdy zajištěn i jiný dluh než pouze dluh zaměstnance, tj. dluh třetí osoby. I přes znění komentovaného ustanovení, které hovoří pouze o dluhu dlužníka, je takové řešení podle našeho názoru možné (např. manželka se zaváže tímto způsobem hradit dluh manžela). Uzavřením dohody o srážkách ze mzdy v tomto případě totiž zároveň dochází k přistoupení k dluhu podle § 1892.

Omezení pro dohody o srážkách mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem

Pokud se týká dohody mezi dlužníkem a věřitelem, který je zároveň zaměstnavatelem dlužníka, platí omezení stanovené v § 147 odst. 3 ZP, podle kterého vůbec nejsou dovoleny srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné právě jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Zajišťovací povaha dohody o srážkách

Dohoda o srážkách je stále pouze zajišťovacím instrumentem, má tudíž akcesorickou povahu. Dlužník je oprávněn zaplatit věřiteli svůj dluh přímo a věřitel je povinen plnění od dlužníka přijmout, bez ohledu na existenci dohody o srážkách. Jakmile je pohledávka věřitele splněna, dohoda o srážkách zanikne. Dlužník je nepochybně povinen informovat o úhradě dluhu plátce mzdy. V případě, že jej o úhradě neinformuje a plátce srážku na základě předložené dohody provede, nemůže se podle našeho názoru dlužník domáhat úhrady srážky na zaměstnavateli a musí ji požadovat po věřiteli z titulu…