Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2051

NOZ převzal ohledně moderačního práva soudu úpravu z ObchZ. Soud tedy, pokud dojde k závěru, že smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká, může – na návrh dlužníka – smluvní pokutu snížit.

Soudy dosud rozhodovaly o přiměřenosti výše smluvní pokuty specifickým postupem, kdy rozhodování o moderaci smluvní pokuty rozdělovaly do tří fází:

• V první fázi řeší soud otázku, zda byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta. Posouzení této otázky závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a na okolnostech, které je provázely.

• Pokud soud dospěje k závěru o nepřiměřenosti, nastupuje druhá fáze. Soud posoudí, zda využije svého moderačního práva či nikoli, tj. zdali nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží, přitom snížení musí navrhnout dlužník.

• V případě, že se soud rozhodne svého moderačního práva využít, nastupuje třetí fáze rozhodování, kdy posuzuje, až kam (v jakém rozsahu) nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Dolní hranicí snížení, pod kterou soud jít nemůže, je výše škody, která vznikla porušením smluvní povinnosti dlužníka.

Podle dosavadní praxe soudy při hodnocení významu a hodnoty zajišťované povinnosti přihlížely rovněž k okolnostem, pohnutkám a účelu, jenž byl sledován sjednáním smluvní pokuty, případně i k výši úroků z prodlení, které též představují sankci za porušení povinnosti či k případnému právu na náhradu škody. K tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 32 Odo 400/2004. Domníváme se, že s ohledem na obdobnost úpravy bude soud vycházet ze stejných principů rozhodování a výše uvedený postup soudu bude i nadále soudy praktikován.

Podle dosavadní judikatury také platí, že ke …