Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 943

 Nahoru[Důvody pro jmenování opatrovníka; opatrovnictví obecně]

Účelem opatrovnictví obecně je poskytnout "ochranu zájmům dítěte v konkrétním případě, přičemž dítě jinak náležitou právní ochranu má",¹ tj. má jiného zákonného zástupce (rodiče nebo poručníka), který vykonává rodičovskou odpovědnost (byť určitým způsobem omezenou). Opatrovník tak není komplexním zástupcem dítěte, ale zastupuje zájmy dítěte v určitém soudním rozhodnutím vymezeném rozsahu. V tomto rozsahu pak opatrovník vykonává "část rodičovské odpovědnosti".²

Opatrovník je zástupcem dítěte, a při výkonu své funkce musí sledovat ochranu zájmů dítěte a naplňování jeho práv (§ 457). Toto pravidlo vyjadřuje princip zvýšené ochrany osobám, v tomto případě dětem, které pro nedostatek věku, rozumu nebo závislosti mohou utrpět nedůvodnou újmu (§ 3) a nejsou schopné hájit svoje práva samy. Optikou tohoto pravidla je pak třeba vykládat všechna ostatní ustanovení týkající opatrovnictví.

Postavení opatrovníka dítěte

Je otázkou, zda v souladu s § 3022 získává opatrovník v rozsahu, v jakém je oprávněn dítě zastupovat, postavení zákonného zástupce nezletilého. Podle judikatury platné do 31. 12. 2013 tomu tak bylo (viz stanovisko občanskoprávního kolegia NS ČSSR ze dne 9. 10. 1986, sp. zn. Cpjn 227/88, R 17/1987). Tento názor, publikovaný v některých komentářích,³ však nesdílíme, neboť NOZ mezi zákonným zastoupením a opatrovnictvím rozlišuje (např. § 457). Každopádně je však opatrovník přímým zástupcem dítěte; pokud opatrovník jedná jménem dítěte, vznikají práva a povinnosti přímo dítěti, a nikoliv opatrovníkovi. Opatrovník tak jedná jménem dítěte a na jeho účet.

Právní úprava

Na opatrovnictví dítěte budou dopadat jak § 943 až § 947, tak subsidiárně bude aplikovatelná i obecná právní úprava opatrovnictví podle § 457 až § 488 a § 3022, a dále obecná právní úprava zastoupení obsažená v § 436 až § 440. Dále je třeba v souladu s § 944 pro opatrovnictví, opatrovníka a opatrovance přiměřeně použít právní úpravu o poručenství, poručníkovi a poručenci, tj. § 928 až § 942. Další ustanovení týkající se opatrovnictví jsou pak obsažena napříč celým NOZ. Za nejdůležitější je pak třeba považovat § 3022, podle kterého ustanovení o právech a povinnostech zákonného zástupce budou platit pro opatrovníka obdobně (viz blíže komentář k § 3022). Právní úprava v NOZ upravuje jak hmotněprávní opatrovnictví, tak i opatrovnictví procesní, tj. opatrovnictví dítěte za účelem zastoupení v určitém řízení (např. řízení ve věci péče o nezletilé). I to je na některých místech NOZ upraveno. NOZ "v zásadě setřel rozdíly mezi hmotněprávním a procesním opatrovnictvím s tím, že kterýkoliv opatrník má mít v zásadě ‚obdobná‚ práva a povinnosti, včetně případné hmotněprávní odpovědnosti při nikoliv řádném výkonu opatrovnictví. I u procesních opatrovníků tak vyniká jejich relativní nezávislost na soudu, který je ustanovil, což je třeba pokládat za jistou změnu ve srovnání se stavem do 31.12.2013."⁴ Speciální právní úprava pak dopadá na opatrovnictví jmění dítěte (viz § 948 a násl.).

Důvody pro jmenování opatrovníka

Komentované ustanovení rozlišuje následující důvody pro jmenování opatrovníka dítěte:

1. hrozí-li střet zájmů dítěte na straně jedné a jiné osoby na straně druhé (tzv. kolizní opatrovník),
2. nehájí-li zákonný zástupce dostatečně zájmy dítěte,
3. je-li opatrovníka třeba z jiného důvodu,
4. stanoví-li zákon, že má být opatrovník jmenován.

Ad a) Kolizní opatrovník

Kolizní opatrovník je dítěti jmenován v případě, kdy:

1. rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů (§ 892 odst. 3); obdobně platí pro poručníka dítěte. Kolizním opatrovníkem je i opatrovník pro správu jmění dítěte jmenovaný z důvodu ohrožení zájmů dítěte v případě, kdy jsou zde společná majetková práva rodičů dítěte a jeho sourozence,
2. v případě, kdy z důvodu střetu zájmů dítě nemůže zastoupit dlouhodobý opatrovník – § 460.

K takovému střetu zájmů dochází například tehdy, je-li rodič účastníkem téhož právního jednání (např. v případě uzavření darovací smlouvy mezi rodiči a dítětem). Kolizní opatrovník nemusí být jmenován až v době, kdy již ke střetu zájmů dochází, postačí, pokud zde existuje reálná hrozba střetu zájmů. Řízení o jmenování kolizního opatrovníka může být zahájeno i bez návrhu.

V případě, že došlo ke střetu zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, musí být každému ze zastoupených jmenován vlastní kolizní opatrovník (například každému z nezletilých).

Střet zájmů

"Střet zájmů je dán, jestliže z celkové povahy záležitosti, jakož i z dalších okolností případu a vztahů mezi opatrovníkem a opatrovancem je třeba dovodit, že opatrovník má právní zájem na tom, aby záležitost, v níž má opatrovance zastupovat nebyla zcela nebo zčásti vyřešena v nejlepším zájmu opatrovance."⁵ Jedná se tedy o případ, kdy by zákonný zástupce či opatrovník nemusel s ohledem na své zájmy sledovat účel zákonného zastoupení či opatrovnictví. Nepostačuje pouhá domněnka, že by mohlo ke střetu zájmů dojít, ale musí se jednat o střet zájmů nebo hrozbu takového střetu, který je prokázán na základě objektivně zjistitelných faktů. V případě existence střetu zájmů nebo hrozby takového střetu nepostačuje také, pokud bylo právní jednání učiněné za zastoupeného, schváleno soudem podle § 898.

Judikatura

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2003, sp. zn. 21 Cdo 890/2003

Uplatňují-li nárok na výživu pozůstalých manžel zemřelého zaměstnance a nezletilé děti, které se manželům narodily, může mezi nimi dojít ke střetu zájmů ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 ZR také proto, že přiznání vyšší náhrady jednomu z nich musí mít za následek poskytnutí nižší náhrady ostatním, neboť celková náhrada poskytnutá všem pozůstalým nesmí převýšit částku, do které by příslušela zemřelému zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 195 ZP. V řízení o náhradu nákladů na výživu pozůstalých proto pozůstalý manžel nemůže nezletilé děti zastupovat a nezletilým dětem soud ustanoví pro řízení opatrovníka (§ 37 odst. 2 ZR).

Rozhodnutím soudu o schválení právního úkonu učiněného za nezletilého (§ 179 OSŘ) nelze řešit nebezpečí střetu zájmů mezi rodiči a nezletilými dětmi nebo mezi nezletilými dětmi týchž rodičů. Soud může schválit jen takový právní úkon, který za nezletilého učinil jeho rodič, jehož zájmy nejsou v rozporu se zájmy dítěte.

Jmenování kolizního opatrovníka

"Při střetu zájmů zástupce a zastoupeného nastupuje k ochraně dotčeného zájmu zastoupeného jiný, zásadně nestranný, subjekt."⁶ Kolizní opatrovník při zastupování musí opět sledovat základní účel opatrovnictví, tedy ochranu zájmů opatrovance. Pokud je kolizní opatrovník ustanoven, platí jeho ustanovení pro všechna právní jednání související s důvodem, pro který byl do funkce ustanoven.

Judikatura

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2002, sp. zn. 22 Cdo 1603/2000

Opatrovník byl nezletilé žalobkyni C) ustanoven jako kolizní podle § 57 odst. 2 zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, aby ji zastupoval při uzavření kupní smlouvy, protože rodiče ji pro střet zájmů zastoupit nemohli, neboť spolu s nezletilou byli účastníky kupní smlouvy. Funkce opatrovníka nemohla spočívat jen v zastoupení při vlastním uzavření kupní smlouvy, ale také v zastoupení nezletilé v řízeních souvisících s uzavřením smlouvy – takovými řízeními byly jak řízení o přivolení ONV ke smlouvě, jejím schválení opatrovnickým soudem i řízení o zrušení původně uděleného přivolení ONV.

Ad b) Opatrovník jmenovaný v případě, kdy nehájí zákonný zástupce dostatečně zájmy dítěte

"Může se jednat o případy, kdy zákonný zástupce dítěte za dítě nejedná vůbec, nebo nejedná tak, aby byl ochráněn zájem dítěte."⁷ Důvody, pro které je rodič nečinný, musejí být na straně rodiče a mohou být různorodé. Rodič např. nebude schopen pro svůj fyzický či duševní stav dítě v dané věci zastoupit, nebude takového zastoupení intelektuálně schopen nebo nejeví o dítě v dané oblasti zájem apod. "Nečinnost rodičů musí být určité intenzity, kdy poškozuje zájmy dětí."⁸ Opatrovník může být tímto způsobem jmenován jak ad hoc, tak i jako opatrovník dlouhodobý. Obdobně lze na tento případ jmenování opatrovníka vztáhnout důvody, pro které by měl být nezletilému jmenován procesní opatrovník (k tomu Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1669/14 ze dne 7. 3. 2017 – "Zákonný zástupce zastupuje nezletilého pouze formálně a nečiní potřebné procesní úkony k ochraně jeho práv, jedná v rozporu s jeho zájmy, jakož i samotným účelem zastoupení. S ohledem na omezenou schopnost porozumět významu řízení nezletilý navíc nemusí mít vůbec možnost na nečinnost svého zákonného zástupce upozornit nebo se proti ní bránit, ačkoliv případný nepříznivý výsledek řízení půjde k jeho tíži. Povinností obecného soudu je proto vždy zvážit, zda v konkrétní věci nejde právě o tuto situaci a zda nejsou splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 1 OSŘ").

Ad c) Opatrovník jmenovaný z…