Nález 100/2003 SbNU, sv.30, K respektování pravidel trestního řízeníK vyprovokování trestného činu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 30, nález č. 100

II. ÚS 710/01

K respektování pravidel trestního řízení
K vyprovokování trestného činu

Je nepřípustné, aby policejní orgány jako orgány státu naváděly jiného ke spáchání trestné činnosti, posilovaly jeho vůli spáchat trestný čin či mu jakoukoli formou pomáhaly. Je totiž nepřípustným porušením čl. 39 Listiny základních práv a svobod, pakliže jednání státních orgánů (Policie České republiky) se stává součástí skutkového děje, celé posloupnosti úkonů, z nichž se trestné jednání skládá (např. provokace či iniciování trestného činu). Jak Ústavní soud konstatoval v řadě svých nálezů, zásah státu do skutkového děje, jenž ve své komplexnosti tvoří trestný čin, resp. takový podíl státu na jednání osoby, jehož důsledkem je trestní kvalifikace tohoto jednání, je nepřípustný. Takový postup policejních orgánů je současně i vybočením z přesně vymezených hranic, v jejichž rámci má probíhat zákonný a zároveň spravedlivý proces zaručený čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 25. června 2003 sp. zn. II. ÚS 710/01 ve věci ústavní stížnosti J. P. proti rozsudku Městského soudu v Praze z 15. 1. 2001 sp. zn. 49 T 11/2000 a usnesení Vrchního soudu v Praze z 25. 9. 2001 sp. zn. 3 To 75/01, jimiž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování spáchaným ve spolupachatelství a odsouzen k trestu odnětí svobody.

Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2001 č. j. 49 T 11/2000-493 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 9. 2001 č. j. 3 To 75/01-542 se zrušují.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, která Ústavnímu soudu došla dne 12. 12. 2001 a i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) napadl stěžovatel v záhlaví uvedená rozhodnutí Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze. Tvrdí, že oba obecné soudy jako orgány veřejné moci porušily jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a současně tím nedostály své ústavní povinnosti uložené čl. 90 a 95 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Navrhl, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil.

Ústavní soud si k projednání a rozhodnutí věci vyžádal spis Městského soudu v Praze sp. zn. 49 T 11/2000, z něhož zjistil následující:

Městský soud v Praze uznal rozsudkem ze dne 15. 1. 2001 č. j. 49 T 11/2000-493 stěžovatele vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 a odst. 4 písm. b) trestního zákona ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona. Odsoudil ho k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon ho zařadil do věznice s ostrahou. Uložil mu i trest propadnutí věci. Trestného činu se stěžovatel dopustil dle skutkových zjištění tím, že si společně s obžalovaným O. K. obstarali 6 ks funkčních samopalů vzor 61 Škorpion s 6 ks tlumičů, 6 ks krátkých zásobníků a 24 ks dlouhých zásobníků do těchto samopalů, které se pokusili prodat za částku 200 000 Kč. Při…

Nález 100/2003 SbNU, sv.30, K respektování pravidel trestního řízeníK vyprovokování trestného činu

Nejnovější

Nejčtenější články

Nejnavštěvovanější semináře

Téma

Typ informace

Právní forma

Nález 100/2003 SbNU, sv.30, K respektování pravidel trestního řízeníK vyprovokování trestného činu

Nejnovější

Nejčtenější články

Nejnavštěvovanější semináře