dnes je 22.11.2024

Input:

Nález 132/2009 SbNU, sv.53, K úhradě nákladů exekuce v případě zastavení exekuce

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 53, nález č. 132

I. ÚS 969/09

K úhradě nákladů exekuce v případě zastavení exekuce

Ústavní soud konstatoval [v nálezu sp. zn. IV. ÚS 314/09 ze dne 5.5. 2009 (N 110/53 SbNU 375)] porušení práva na spravedlivý proces (čl.36 odst. 1 Listiny), když dospěl k závěru, že z pohledu ústavně konformní interpretace intertemporality, založené novelou zákona č.120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, provedenou zákonem č. 347/2007 Sb., jakož i ústavně konformní interpretace § 89 exekučního řádu, ve znění platném do 31. prosince 2007, je třeba výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. posoudit dle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. prosince 2007.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudkyň Ivany Janů a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj)- ze dne 4. června 2009 sp. zn. I. ÚS 969/09 ve věci ústavní stížnosti Servisní služby, s. r. o., se sídlem Kartouzská 200/4, Praha 5, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 2008 č. j. 21Co 692/2008-27 a proti výrokům III. a IV. usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 7. 8. 2008 č. j. 37 Nc 8897/2006-12, jimiž bylo po zastavení exekuce rozhodnuto o stěžovatelčině povinnosti zaplatit náklady exekuce povinnému a soudnímu exekutorovi.

Výrok

I. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 2008 č. j. 21 Co 692/2008-27 bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Toto rozhodnutí se proto ruší.

III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

I.

1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 16. 4. 2009 a doplněnou podáním ze dne 19. 5. 2009 se stěžovatelka domáhala zrušení výše uvedených rozhodnutí, neboť měla za to, že jimi bylo porušeno její základní „právo na právní jistotu“.

2. Ústavní stížnost je přípustná [§ 75 odst. 1 a contrario zákona č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“)], byla podána včas a splňuje ostatní náležitosti vyžadované zákonem [§ 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala protiústavnost napadených rozhodnutí pro jejich rozpor se zásadou zákazu pravé retroaktivity. Je toho názoru, že za situace, kdy v zákoně č. 347/2007 Sb. absentují intertemporální ustanovení, je nutno všechna exekuční řízení zahájená před nabytím jeho účinnosti (tj. přede dnem 1. ledna 2008) posuzovat hledisky dikce § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění platném a účinném do dne 31. prosince 2007. Proto jí jako oprávněné okresní soud neměl ukládat povinnost k úhradě nákladů exekučního řízení, neboť měl vycházet a jednat v souladu s tehdy platnou právní úpravou. Ve všech případech, kdy byl návrh na exekuci podán za předchozí právní úpravy s tehdejší zákonnou povinností úhrady nákladů exekuce vždy povinným, nelze o

Nahrávám...
Nahrávám...