Nález 147/2004 SbNU, sv.35, K rozhodování o oprávnění k uplatnění nároku na vydání zemědělských pozemkůK označení žalovaného v restitučním sporuK poučovací povinnosti soudu

Výrok

I. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 5. 6. 2001 č. j. 5 C 283/99-36 a rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2003 č. j. 13 Co 530/2001-53 bylo zasaženo do základního práva stěžovatele na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2003 č. j. 13 Co 530/2001-53 se ruší.

III. Ústavní stížnost směřující proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 5. 6. 2001 č. j. 5 C 283/99-36 se odmítá.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností zaslanou Ústavnímu soudu dne 12. 11. 2003 ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozsudků obecných soudů, neboť se domnívá, že postupem výše uvedených soudů došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces.

Výše citovaným rozsudkem zamítl okresní soud žalobu stěžovatele, aby bylo rozhodnuto, že stěžovatel je oprávněn podle § 4a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, k uplatnění nároku u Okresního pozemkového úřadu ve Zlíně podle § 9 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. k zemědělským pozemkům, a to parc. č. 672/61 o výměře 2000 m2 orná půda a parc. č. 1143/2 o výměře 2000 m2 orná půda v k. ú. L. V odůvodnění svého rozhodnutí soud nalézací uvedl, „že stěžovatel nedoložil a nebyla zjištěna existence pozemků, které jsou předmětem sporu, ani přechod správy k pozemkům, které jsou předmětem sporu, na něj samotného. Protože žalovaný (tj. Pozemkový fond České republiky jako vedlejší účastník v řízení o ústavní stížnosti) není právnickou osobou, která ke dni účinnosti zákona č. 229/1991 Sb., ve…