Nález 17/1998 SbNU, sv.10, K poměru mezi právem na ochranu osobnosti a právem na šíření informací

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Ústavnímu soudu byla dne 5. 5. 1997 doručena včas podaná ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedeným rozhodnutím. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 1. 1997 č. j. 2 Co 54/96-59 byl ve věci samé potvrzen rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 11. 1995 č. j. 21 C 82/95-40 o ochranu osobnosti, kterým byla stěžovatelce jako žalované uložena povinnost, aby zaplatila žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 100000,- Kč. Obecné soudy shodně dospěly ke zjištění, že v č. 44 týdeníku RE FLEX, ročník 1993, byla bez souhlasu JUDr. J. H. uveřejněna fotografie osobní povahy, která s jeho činností jako soudce pro informovanost veřejnosti neměla žádnou souvislost. K uveřejnění fotografie podle odůvodnění napadených rozhodnutí došlo v takové grafické úpravě, že při běžném čtení článku, v němž byla fotografie umístěna, v souvislosti s nadpisem „Nejlepší lék na vraždu je oxasepam“ a text „Opilý násilník brutálně umlátil svou milenku“, musel mít čtenář dojem, že nadpis a text patří k fotografii JUDr. J. H. Z uvedeného zjištění pak tyto soudy dovodily neoprávněný zásah do osobnostních práv JUDr. J. H. a na základě toho shledaly předpoklady pro přiznání náhrady nemajetkové újmy podle ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatelka je toho názoru, jak uvádí v ústavní stížnosti, že oběma napadenými rozhodnutími bylo zasaženo do jejího ústavně zaručeného práva na svobodu projevu podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Stěžovatelka konstatuje, že užívání práv a svobod podle tohoto článku Listiny s sebou nese zvláštní povinnost a odpovědnost a respektuje omezení daná zákonem, avšak za předpokladu, že tato omezení nesmí zpochybnit právo samotné. Povinností médií je šířit informace a myšlenky týkající se záležitostí, které přišly před soud, stejně jako je tomu v jiných oblastech veřejného zájmu. Uvádí dále, že tuto povinnost nelze omezit jen na veřejné jednání soudu a lze tedy spravedlivě požadovat, aby veřejnost byla informována o celém průběhu řízení. Stěžovatelka upozorňuje, že pro tento účel byl v souladu s čl. 17 odst. 5 Listiny novelizován trestní řád, kde v ustanovení § 8a je upraven postup při poskytování informací o trestním řízení. Proto se také novináři obrátili na soudce, jako na osobu…