Nález 33/2008 SbNU, sv.48, K výkladu pojmu globální zajištění celního dluhu (globální celní záruky)

Výrok

I. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2006 č. j. 8Ca 165/2005-43 a rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. února 2007 č. j. 5 Afs 178/2006-81 bylo porušeno základní právo stěžovatelky vlastnit majetek, garantované čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Proto se tato rozhodnutí ruší.

III. V ostatním se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

I.

1. Včas podaným návrhem, který i co do ostatních náležitostí vyhovoval zákonu č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí. Má za to, že jejich vydáním došlo k porušení ústavně zaručeného práva stěžovatelky na spravedlivý proces a soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Dále měla být zkrácena v právu vlastnit majetek chráněném čl. 11 odst. 1 Listiny, neboť jí měl být bez zákonného podkladu vyměřen celní dluh, čili daň a poplatek ve smyslu čl. 11 odst. 5 Listiny. Tím došlo i k zásahu do práv garantovaných čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Zároveň byl narušen princip právní jistoty dle čl. 1 Ústavy. Stěžovatelka také poukázala na judikaturu Ústavního soudu týkající se povinnosti orgánů veřejné moci šetřit podstatu a smysl základních práv a svobod ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny a v případě pochybností postupovat mírněji (in dubio mitius).

2. Skutkový základ případu je následující. Stěžovatelka vystavila dne 29. 3. 1996 záruční listinu ve prospěch celních úřadů v obvodu Celního úřadu Beroun (dále též jen „celní úřad“). Zavázala se jí za celního deklaranta zaplatit řádně nesplněný celní dluh, a to až do částky uvedené v záruční listině. Záruka byla poskytnuta do částky 300 000 Kč. Dne 2.6. 1997 vyzval Celní úřad Beroun…