Nález 40/2008 SbNU, sv.48, K výkladu pojmu globální zajištění celního dluhu (globální celní záruky) a k posunu rozhodovací praxe Ústavního soudu
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 48, nález č. 40
IV. ÚS 625/06
K výkladu pojmu globální zajištění celního dluhu (globální celní záruky) a k posunu rozhodovací praxe Ústavního soudu
Ústavní soud si nenárokuje neomylnost; jeho judikatura nesmí ustrnout na určitém stupni dosaženého vývoje tak, že by se Ústavní soud slepě a sveřepě držel v minulosti utvořeného právního názoru a odmítal vést jakýkoli dialog s účastníky řízení o možnosti posunu své rozhodovací praxe. K její změně je však nutno přistupovat opatrně a zdrženlivě. Aby se Ústavní soud nedopustil libovůle v rozhodování, a neporušil tak princip předvídatelnosti soudního rozhodování, je namístě, aby vlastní překonanou judikaturu nepřešel bez povšimnutí, ale naopak v odůvodnění svého rozhodnutí na ni upozornil a ozřejmil, jaké okolnosti jej vedly k zaujetí odlišného - nového právního názoru.
Nález
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Miloslava Výborného a Vlasty Formánkové - ze dne 25. února 2008 sp. zn. IV. ÚS 625/06 ve věci ústavní stížnosti Komerční banky, a. s., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2006 č. j. 11 Ca 113/2006-74, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2006 č. j. 11 Ca 137/2006-79, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2006 č. j. 8 Ca 169/2005-41 a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2007 č. j. 5 Afs 139/2006-104 a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2007 č. j. 9 Ca 109/2007-126, jimiž bylo rozhodováno ve věci tzv. globální celní záruky vystavené stěžovatelkou, za účasti Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu jako účastníků řízení a Celního ředitelství Praha jako vedlejšího účastníka řízení.
Výrok
I. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2006 č. j. 11 Ca 113/2006-74, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2006 č.j. 11 Ca 137/2006-79, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22.6. 2006 č. j. 8 Ca 169/2005-41, rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2007 č. j. 5 Afs 139/2006-104 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2007 č. j. 9 Ca 109/2007-126 bylo porušeno základní právo stěžovatelky vlastnit majetek garantované článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Proto se tato rozhodnutí ruší.
Odůvodnění
1. Včas podanými ústavními stížnostmi, spojenými ke společnému řízení usnesením Ústavního soudu č. j. IV. ÚS 625/06-57 ze dne 5. 11. 2007, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů, neboť má za to, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces podle čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny. Dále měla být zkrácena v právu vlastnit majetek zaručeném v čl. 11 Listiny tím, že jí byl vyměřen celní dluh, čili daň a poplatek ve smyslu čl. 11 odst. 5 Listiny, bez zákonného důvodu. Konečně stěžovatelka žádala, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem.
2. Z podaných ústavních stížností a z vyžádaných spisů Městského soudu v…