dnes je 21.12.2024
Input:

Nález 41/2001 SbNU, sv.21, Ke společnému nájmu bytu manželyK otázce dobrých mravů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 21, nález č. 41

II. ÚS 544/2000

Ke společnému nájmu bytu manžely
K otázce dobrých mravů

Výkon práva na bydlení se nevztahuje pouze na užívání plochy vymezené stavebně technickým určením, ale také na uspokojování potřeb bydlení, které v současné době nespočívají pouze v přenocování, ale v celém komplexu zajišťování potřeb člověka v jeho materiální i duševní rovině. V tomto smyslu se nemůže jednat o výkon práva bydlení, pokud se tak má stát v nevyhovující místnosti.

Nepřiměřenou tvrdost, jež v podobných situacích může vzniknout realizací práva, je možné zmírnit postupem podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu.

Čistě pozitivistická aplikace § 706 odst. 1 občanského zákoníku vede k porušení ústavnosti. Nelze přehlédnout, že současný vývoj na úseku bytové politiky se již značně vzdálil účelovým výkladům socialistické zákonnosti.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 12. března 2001 sp. zn. II. ÚS 544/2000 ve věci ústavní stížnosti Ing. J. J., CSc., proti rozsudku Městského soudu v Praze z 20. 6. 2000 sp. zn. 16 Co 151/2000 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 z 8. 12. 1998 sp. zn. 18 C 124/98 ohledně vyklizení bytu.

I. Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2000 č. j. 16 Co 151/2000-64 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 8. 12. 1998 č. j. 18 C 124/98-28 se zrušují.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2000 sp. zn. 16 Co 151/2000 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 8. 12. 1998 sp. zn. 18 C 124/98, a to pro porušení čl. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 6 odst. 1 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).

Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 8. 12. 1998 č. j. 18 C 124/98-28 uložil žalovanému povinnost vyklidit a odevzdat žalobkyni (městské části Praha 3) byt o velikosti 3 + 1, I. kategorie, ve 2. patře domu v Praze 3, (dále jen „předmětný byt“) do patnácti dnů od právní moci rozsudku; současně vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně dovodil, že žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu, neboť smrtí dřívější nájemkyně - matky žalovaného, zemřelé dne 18. 10. 1997, na něho nepřešel nájem bytu. Nebyla totiž splněna jedna ze dvou zákonných podmínek uvedených v § 706 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) - stav, kdy osoba žijící s dosavadním nájemcem ve společné domácnosti nemá vlastní byt. Obvodní soud pro Prahu 3 zde vyšel ze zjištění, že žalovanému vzniklo dne 10. 11. 1995 uzavřením sňatku s M. S. podle § 704 odst. 1 obč. zák. právo společného nájmu bytu v Praze 2, které trvalo i v době smrti nájemkyně. Námitku žalovaného, že žaloba na vyklizení předmětného bytu není v souladu s § 3 odst. 1 obč. zák., neshledal soud prvního stupně důvodnou.

K odvolání žalovaného rozhodoval ve věci Městský…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
                Nahrávám...