Nález 56/1995 SbNU, sv.4, K hledisku účelného využití věci v souladu se zájmy společnosti při vypořádání dědictví podle občanského zákoníku před novelou

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka, s odvoláním na porušení čl. 90 Ústavy ČR, čl. 4 odst. 3, 4, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), domáhá zrušení pravomocných rozsudků Vrchního soudu v Praze ze dne 30. září 1994 sp. zn. 4 Cdo 33/93 a Krajského soudu v Brně ze dne 6. 11. 1992 sp. zn. 18 Co 241/91 vydaných v řízení o dědictví po jejím zemřelém manželovi L. J., narozeném 3. 9. 1930, zemřelém dne 4. 5. 1983.

Z obsahu připojeného spisu bývalého Státního notářství v Břeclavi sp. zn. D 707/83 bylo Ústavním soudem zjištěno, že rozhodnutím Státního notářství v Břeclavi ze dne 31. ledna 1989 čj. D 707/83-265 bylo autoritativně vypořádáno dědictví po zůstaviteli L. J. mezi dědici ze zákona - poté, co se tito dědici o jeho vypořádání nedohodli - tak, že pozůstalá manželka - stěžovatelka - V. J. (která se zůstavitelem uzavřela manželství přibližně rok a půl před jeho smrtí dne 11. 7. 1981) nabyla do výlučného vlastnictví dům čp. 275, postavený na pozemku v osobním užívání, p.č. 37/1 v k.ú. S.,zapsaném na LV č. 220 pro k.ú. S., v ceně 217. 374 Kčs s povinností vyplatit v té době nezletilým pozůstalým synům zůstavitele z prvého manželství každému částku 49. 761,60 Kčs. Státní notářství, jak je uvedeno v odůvodnění jeho rozhodnutí, přihlíželo zejména k účelnému využití věci v souladu se zájmy společnosti, bralo v úvahu to, že stěžovatelka se vlastní prací i finančními prostředky podílela na dokončovacích pracích na nemovitosti, neměla jinou možnost bydlení a byla zaměstnána v místě polohy nemovitosti. Rozsáhlý spisový materiál dokládá, že v průběhu celého řízení o dědictví bylo třeba řešit řadu kolizních a sporných otázek souvisejících se soupisem a oceněním majetku spadajícího do dědictví. Na rozhodování předmětné věci se navíc…