13.55
Nucený přechod účastnických cenných papírů
Mgr. Markéta Káninská
Právní úprava nuceného přechodu účastnických cenných papírů je rovněž jako samostatná kapitola zařazena do dílu věnovaného právům a povinnostem akcionářů. Konkrétně se jedná o ustanovení § 375 až 395 ZOK.
Nucený přechod účastnických cenných papírů je v praxi označován také jako tzv. squeeze-out nebo též vytěsnění menšinových akcionářů. V našem právním řádu se nejedná o žádnou novinku, naopak, nová právní úprava navazuje na předchozí úpravu obsaženou v ustanovení § 183i až 183n ObchZ. Podstata nuceného přechodu účastnických cenných papírů se s příchodem ZOK nemění. I nadále tedy může akcionář, jenž drží významný podíl na hlasovacích právech (tzv. hlavní akcionář), docílit toho, aby na něj přešly všechny účastnické cenné papíry ostatních (menšinových) akcionářů.
Právní úprava squeeze-outu představuje (do určité míry) výjimku z obecného pravidla ochrany menšinových akcionářů. Nelze si však pod tím představit libovůli hlavního akcionáře, nýbrž zákonem předvídaný (Ústavním soudem aprobovaný), podrobně popsaný proces vytěsnění menšinových akcionářů, který dává vytěsněným menšinovým akcionářům záruku, že se jim dostane spravedlivého protiplnění za přechod jejich účastnických cenných papírů.
NahoruHlavní akcionář – kdo to vůbec je?
ZOK definuje hlavního akcionáře jako akcionáře, který vlastní akcie:
a) jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % základního kapitálu společnosti, na nějž byly vydány akcie s hlasovacími právy, a
b) s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti.
Jedná se o dvě kumulativní podmínky, které musí být u dané osoby splněny vždy současně.
Nyní se podíváme na obě podmínky trochu podrobněji.
Ad a)
ZOK oproti předchozí právní úpravě vyžaduje, aby se jednalo o již vydané akcie a současně o akcie s hlasovacími právy.
Za vydané akcie se považují především akcie plně splacené, tzn. že nepostačí vydané zatímní listy nebo i jen nevydané akcie. Na druhou stranu nemůže jít k tíži akcionáře, který splnil zcela svou vkladovou povinnost, že mu společnost přesto akcie nevydala. V takovém případě mu samozřejmě postavení hlavního akcionáře nemůže být upíráno.
Ve světle právní úpravy, která umožňuje zakotvení různých druhů akcií, může být naplnění druhé části této podmínky poněkud složitější, než se na první pohled jeví. Nová právní úprava totiž umožňuje, aby společnost emitovala coby zvláštní druh akcií také akcie s rozdílnou vahou hlasů nebo dokonce akcie bez hlasovacího práva. Nutno však dodat, že v současné době se v odborných kruzích vedou diskuse o tom, zda je vůbec možné vydat akcie bez hlasovacího práva či nikoli. Někteří tuto možnost vítají a připouštějí, a to zejména po vzoru zahraničních právních úprav. Někteří představitelé právní teorie ji odmítají jako nepřípustný zásah do samé podstaty společnické účasti akcionáře. Jinými slovy, hlasovací právo chápou jako imanentní součást podílu každého společníka na společnosti, které nelze (s výjimkami stanovenými zákonem) zcela vyloučit. Do doby, než nám na tuto otázku poskytne relevantní odpověď judikatura obecných soudů, zvláště pak Nejvyššího soudu ČR, je třeba byť jen v teoretické rovině počítat rovněž s možností vydání akcií bez hlasovacích práv.
Akciemi s hlasovacími právy jsou vždy akcie kmenové.
U prioritních akcií došlo oproti jejich úpravě v ObchZ k významné změně. Dle ZOK jsou prioritní akcie vždy bez hlasovacího práva, ledaže by stanovy výslovně určily jinak. Naproti tomu podle dřívější právní úpravy bylo s prioritními akciemi vždy spojeno hlasovací právo s tím, že stanovy měly možnost tuto zákonnou úpravu vyloučit. Proto je třeba dávat bedlivý pozor na to, zda se příslušná akciová společnost podřídila nové právní úpravě postupem dle § 777 odst. 5 ZOK či nikoli. Pokud se společnost nepodřídila nové právní úpravě a ve stanovách není určeno jinak, pak se domníváme, že se jedná o prioritní akcie ve smyslu § 159 odst. 3 ObchZ, tj. o prioritní akcie s hlasovacími právy.
Novinku pak představují tzv. kusové akcie neboli akcie bez jmenovité hodnoty. Podle § 257 odst. 3 ZOK se v případě kusových akcií nepoužijí ustanovení ZOK týkající se jmenovité hodnoty. To nám v posuzovaném případě vylučuje první část shora uvedené věty. Nicméně účelem daného ustanovení je vymezit hranici podílu akcionáře na základním kapitálu společnosti, proto i akcionář vlastnící kusové akcie může být hlavním akcionářem a jeho podíl na základním kapitálu společnosti bude posuzován s ohledem na ustanovení § 257 odst. 3 ZOK, tj. podle počtu akcií. Jinými slovy, hlavním akcionářem bude ten akcionář, který bude vlastnit alespoň 90 % všech kusových akcií (za předpokladu, že je s každou kusovou akcií spojen jeden hlas – pozn.).
Ad b)
Akcionář musí držet 90% podíl na všech hlasovacích právech.
Posouzení naplnění tohoto kritéria bude poněkud komplikovanější zejména v situacích, kdy společnost bude emitovat akcie s modifikovaným hlasovacím právem coby speciální druh akcií. V takovém případě bude záležet na popisu práv spojených s takovou akcií ve stanovách. Často půjde o případy, kdy akcionář sice bude vlastnit akcie, jejichž podíl na základním kapitálu bude přesahovat 90 %, ovšem například díky rozdílné váze hlasů nebude moci vždy dosáhnout 90% podílu na hlasovacích právech.
NahoruCo je účastnický cenný papír
Definici účastnického cenného papíru podává ustanovení § 245 ZOK. Účastnickými cennými papíry jsou cenné papíry, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti, a dále cenné papíry vydané společností, se kterými je spojeno právo takové cenné papíry získat.
Půjde zejména o tyto cenné papíry:
-
vydané akcie,
-
nesplacené akcie ve smyslu ustanovení § 256 odst. 2 ZOK,
-
nevydané akcie ve smyslu ustanovení § 256 odst. 3 ZOK (tj. akcie, u kterých sice byl splacen emisní kurs, ale k jejichž vydání z nějakého důvodu na straně společnosti nedošlo),
-
cenné papíry spojené se samostatně převoditelnými právy (tj. s právem na upisování akcií či vydání prioritních nebo vyměnitelných dluhopisů) ve smyslu ustanovení § 281 a násl. ZOK,
-
zatímní listy ve smyslu ustanovení § 285 ZOK, byly-li vydány,
-
vyměnitelné dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na výměnu za akcie, a prioritní dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na přednostní upisování akcií ve smyslu ustanovení § 286 a násl. ZOK,
-
opční listy coby cenné papíry k uplatnění přednostního práva na úpis akcií či prioritních a vyměnitelných dluhopisů ve smyslu ustanovení § 295 a násl. ZOK.
Na přechod všech těchto účastnických cenných papírů má hlavní akcionář nárok.
NahoruŽádost hlavního akcionáře o svolání valné hromady coby první krok procesu přechodu účastnických cenných papírů
Hlavní akcionář je oprávněn požadovat, aby představenstvo (resp. v monistické struktuře správní rada) svolalo valnou hromadu a předložilo jí akcionářův návrh na přechod všech účastnických cenných papírů na tohoto akcionáře.
Žádost akcionáře o svolání valné hromady je de facto speciální žádostí ve smyslu ustanovení § 366 ZOK, tudíž by měla splňovat požadavky zákona pro žádost kvalifikovaného akcionáře o svolání valné hromady. Základním předpokladem je tedy písemná forma žádosti. Současně by žádost měla obsahovat také návrh usnesení nebo odůvodnění navrhované záležitosti. Vedle těchto obecných náležitostí však musí žádost hlavního akcionáře o svolání valné hromady za účelem rozhodnutí o nuceném přechodu účastnických cenných papírů dále obsahovat:
-
skutečnosti prokazující kvalifikované postavení akcionáře, tzn. akcionář musí prokázat, že je "hlavním" akcionářem, už když žádá představenstvo o svolání valné hromady,
-
odůvodnění přiměřenosti protiplnění, na které mají vlastníci účastnických cenných papírů při nuceném přechodu nárok – toto se dokládá buď znaleckým posudkem, který nesmí být starší než tři měsíce počítáno ke dni doručení žádosti o svolání valné hromady, nebo zdůvodněním hlavního akcionáře a souhlasem ČNB, jsou-li účastnické cenné papíry přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Tyto dokumenty tvoří rovněž přílohu žádosti akcionáře o svolání valné hromady.
Znalce k určení přiměřenosti protiplnění určuje hlavní akcionář a nemusí být za tímto účelem jmenován soudem.
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 29 Odo 1169/2011
Důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady svolané podle § 183i odst. 1 ObchZ není okolnost, že osoba, která se domáhala svolání valné hromady, nebyla v době podání žádosti hlavním akcionářem, byla-li tato osoba hlavním akcionářem v době jejího svolání.
Dle tohoto judikátu (který lze aplikovat i za současné právní úpravy) je rozhodující kvalifikované postavení akcionáře v době, kdy dochází ke svolání valné hromady. Ovšem pokud by o svolání valné hromady žádal akcionář, který nemá kvalifikované postavení hlavního akcionáře, nemělo by představenstvo zásadně k takové žádosti přihlížet. Pokud i přesto valnou hromadu svolá, nemůže být tento nedostatek důvodem pro vyslovení neplatnosti valné hromady.
NahoruPřiměřenost protiplnění
Všichni vlastníci účastnických cenných papírů, které přejdou na hlavního akcionáře, mají nárok na přiměřené protiplnění v penězích. Výši tohoto protiplnění již neurčuje hlavní akcionář, nýbrž valná hromada rozhodující o nuceném přechodu. Valná hromada tak činí na podkladě znaleckého posudku, který předloží hlavní akcionář, přičemž hodnota určená znaleckým posudkem je závazná do té míry, že ji nelze již dále snižovat.
K tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2013, sp. zn. 29 Cdo 723/2011, ve kterém Nejvyšší soud ČR uzavřel, že cit.: "Má-li být protiplnění přiměřené hodnotě účastnických cenných papírů, které nuceně přecházejí na hlavního akcionáře, nepřichází zásadně v úvahu, aby se výše protiplnění snižovala oproti hodnotě akcií zjištěné na základě znaleckého posudku a vycházející z hodnoty podniku společnosti proto, že by vytěsňovaní vlastníci účastnických cenných papírů nemohli takové ceny dosáhnout na trhu z důvodu nízké likvidity účastnických cenných papírů či proto, že jejich účastnické cenné papíry představují pouze menšinový podíl na společnosti."
NahoruLhůta pro svolání valné hromady
Bude-li žádost hlavního akcionáře splňovat všechny náležitosti, je představenstvo povinno svolat valnou hromadu do 30 dnů ode dne doručení žádosti. Protože se jedná o speciální případ žádosti kvalifikovaného akcionáře o svolání valné hromady, domníváme se, že lhůta pro uveřejnění a zaslání pozvánky se i v tomto případě bude řídit ustanovením § 367 odst. 1 ZOK, tedy že lhůta bude činit 15 dnů (resp. 21 dnů, jde-li o společnost, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu). Představenstvo rovněž není oprávněno měnit navržený pořad valné hromady.
NahoruCo se stane, nebude-li lhůta pro svolání valné hromady dodržena?
Nedodrží-li představenstvo shora uvedenou lhůtu 30 dnů ke svolání valné hromady k žádosti hlavního akcionáře, bude moci hlavní akcionář postupem dle § 368 ZOK požádat soud, aby jej zmocnil ke svolání valné hromady a ke všem jednáním za společnost, která s takovou valnou hromadou souvisí.
NahoruPozvánka na valnou hromadu
Způsob svolání valné hromady se v tomto případě nemění, ZOK však stanoví další speciální požadavky na obsah pozvánky na takovou valnou hromadu.
Pozvánka na valnou hromadu, která bude rozhodovat o nuceném přechodu účastnických cenných papírů, totiž musí vedle obecných náležitostí dle ustanovení § 407 ZOK obsahovat:
-
rozhodné informace o určení výše protiplnění, případně závěry znaleckého posudku, je-li vyžadován,
-
výzvu zástavním věřitelům, aby sdělili společnosti existenci případných zástavních práv k účastnickým cenným papírům,
-
vyjádření představenstva k tomu, zda považuje navrhovanou výši protiplnění za přiměřenou či nikoli,
-
upozornění akcionářů na jejich právo požadovat zdarma kopie listin obsahujících údaje o osobě hlavního akcionáře, znalecký posudek, případně zdůvodnění výše protiplnění hlavním akcionářem a rozhodnutí ČNB dle ustanovení § 379 odst. 3 ZOK. Tyto dokumenty musí být současně zpřístupněny v sídle společnosti k nahlédnutí každému vlastníkovi účastnického cenného papíru. Společnost, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, musí dále na svých internetových stránkách zpřístupnit informace o uvažovaném nuceném vytěsnění menšinových akcionářů tak, aby k nim měly přístup i třetí osoby, zejména případní investoři a věřitelé,
-
upozornění akcionářů na jejich povinnost informovat společnost o tom, že jsou jejich účastnické cenné papíry zastaveny, a kdo je osoba zástavního věřitele, a to bezodkladně poté, co se dozví o svolání valné hromady.
NahoruRozhodnutí valné hromady o nuceném přechodu účastnických cenných papírů
K přijetí rozhodnutí valné hromady o nuceném přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře se vyžaduje souhlas alespoň 90 % hlasů všech vlastníků akcií, přičemž vlastníci prioritních akcií, jakož i hlavní akcionář mají vždy právo hlasovat.
Současně se vyžaduje, aby toto rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem, jehož přílohou musí být buď znalecký posudek o výši přiměřeného protiplnění, nebo zdůvodnění výše protiplnění, pokud se posudek nevyžaduje.
Usnesení valné hromady musí vedle obecných náležitostí obsahovat rovněž:
a) identifikaci osoby hlavního akcionáře,
b) výši protiplnění, které bude vyplaceno menšinovým akcionářům,
c) lhůtu pro poskytnutí protiplnění.
NahoruZápis usnesení valné hromady do obchodního rejstříku a jeho uveřejnění
Usnesení valné hromady o přechodu účastnických cenných papírů se povinně zapisuje do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává představenstvo společnosti, a to bez zbytečného odkladu po jeho přijetí.
Představenstvo je dále povinno uveřejnit usnesení valné hromady, jakož i závěry znaleckého posudku, je-li vyžadován, resp. zdůvodnění výše protiplnění a souhlas ČNB, způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady a současně je povinno uložit notářský…
