9.1
Odpovědnost trestněprávní jako odpovědnost veřejnoprávní
JUDr. Alena Vondráková
NahoruPrávní odpovědnost
Právní odpovědnost znamená povinnost nést důsledky za právní jednání. V závislosti na tom, zda při právním jednání došlo k porušení norem soukromého práva (např. občanského zákoníku nebo obchodního zákoníku) nebo norem veřejného práva (např. trestního zákoníku, zákona o přestupcích), rozděluje se právní odpovědnost na odpovědnost soukromoprávní a odpovědnost veřejnoprávní.
NahoruOdpovědnost soukromoprávní a veřejnoprávní
V případě odpovědnosti soukromoprávní vzniká odpovědnost odpovědné osoby vůči subjektu, který doznal v důsledku jednání odpovědné osoby určité újmy. Sankce spočívá v povinnosti uvedení do původního stavu, např. vydáním věci nebo omluvou, nebo v povinnosti náhrady způsobené újmy, a to plněním v penězích nebo naturálním plněním. V případě odpovědnosti veřejnoprávní vzniká odpovědnost delikventa ve vztahu ke státu jako nositeli státní moci. Odpovědnost veřejnoprávní je představována zejména odpovědností trestněprávní a správněprávní a nastává tehdy, dojde-li určitým protiprávním jednáním k naplnění skutkové podstaty trestného činu, přestupku či jiného správního deliktu. Důsledkem porušení veřejnoprávní povinnosti je sankce stanovená právním předpisem, např. trest stanovený trestním zákoníkem, příp. zákonem o soudnictví ve věcech mládeže, pokuta stanovená zákonem o přestupcích či jiným právním předpisem o správních deliktech.
NahoruSouběh odpovědností – adhezní řízení
Mezi odpovědností soukromoprávní a veřejnoprávní může dojít i k souběhu, že jednáním delikventa dojde současně jak k porušení norem veřejného práva, tak norem soukromého práva. Souběh obou odpovědností se v trestním řízení řeší v části nazývané adhezní řízení.
Pachatel prodejem zboží neoprávněně označeného ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu porušení práv k ochranné známce a jiným označením dle § 268 TZ. Tím došlo jednak ke vzniku trestněprávní odpovědnosti pachatele jako odpovědnosti veřejnoprávní, současně však došlo i ke vzniku odpovědnosti pachatele soukromoprávního charakteru, neboť pachatel svým jednáním způsobil škodu majiteli příslušné ochranné známky.
NahoruOdpovědnost trestněprávní
Trestní právo ČR je založeno na zásadě individuální odpovědnosti fyzické osoby, nezná kolektivní odpovědnost a nezná ani trestněprávní odpovědnost právnických osob. Proto také právnická osoba jako taková nemůže být pachatelem trestného činu.
Trestný čin může spáchat pouze fyzická osoba jako lidská bytost a pouze fyzické osobě jako pachateli trestného činu může být uložen trest, příp. ochranné opatření podle trestního zákoníku.
Trestněprávní odpovědnost lze uplatňovat jenom v případech jednání společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.
NahoruOdpovědnost trestněprávní v případě právnických osob
Ze zásady individuální odpovědnosti vyplývá specifické postavení členů statutárních orgánů právnických osob při spáchání trestného činu jednáním jménem právnické osoby, příp. v souvislosti s činností právnické osoby.
Jestliže je trestný čin spáchán jednáním jménem právnické osoby, příp. v souvislosti s činností právnické osoby, nese trestněprávní odpovědnost fyzická osoba, která svým zaviněným jednáním naplnila znaky skutkové podstaty trestného činu. Jde zpravidla o fyzickou osobu jednající jako statutární orgán právnické osoby, v případě akciové společnosti tedy zpravidla o předsedu, místopředsedu nebo člena představenstva akciové společnosti.
NahoruTrestněprávní odpovědnost členů kolektivního orgánu
Jestliže k naplnění znaků trestného činu dojde rozhodnutím kolektivního orgánu obchodní společnosti, jsou jednotlivé fyzické osoby jako členové kolektivního orgánu, které se na zmíněném rozhodnutí podílely, trestně odpovědné v závislosti na svém konkrétním podílu na takovém rozhodnutí kolektivního orgánu, přičemž trestněprávní odpovědnost jednotlivých fyzických osob musí být prokázána.
NahoruTrestněprávní odpovědnost dalších osob
Při jednání jménem právnické osoby, příp. v souvislosti s činností právnické osoby, však mohou být trestně odpovědné nejenom statutární orgány právnické osoby, ale i další osoby, např. prokurista, osoba jednající na základě plné moci, zaměstnanec, manažer, likvidátor, insolvenční správce. Jednotlivé trestně odpovědné osoby mohou být pachatelem, spolupachatelem nebo účastníkem trestného činu.
Jestliže některé trestné činy může spáchat pouze určitý okruh pachatelů, neboť k jejich spáchání trestní zákon vyžaduje určitou zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, pak platí, že ke vzniku trestněprávní odpovědnosti pachatele postačí, jestliže je nositelem této zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení právnická osoba, jejímž jménem pachatel jedná (§ 114 odst. 1 TZ).
Pachatelem trestného činu zvýhodnění věřitele podle § 223 TZ je ten, kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou. Pachatelem takového trestného činu může být např. předseda představenstva akciové společnosti, který za společnost jedná navenek, a naplní shora uvedené znaky trestného činu, byť on sám jako fyzická osoba onu zvláštní vlastnost stanovenou u dané skutkové podstaty zákonem nemá (předseda představenstva akciové společnosti jako fyzická osoba není dlužník, který je v úpadku), jestliže tuto vlastnost má akciová společnost (akciová společnost je dlužník, který je v úpadku).
NahoruZánik trestněprávní odpovědnosti
Zánik trestněprávní odpovědnosti jako odpovědnosti veřejnoprávní nastává v důsledku smrti pachatele, na rozdíl od odpovědnosti soukromoprávní, která přetrvává i po smrti pachatele. K zániku trestněprávní odpovědnosti však může dojít i za života pachatele, a to např. v důsledku okolností, které nastaly po spáchání trestného činu, avšak dříve, než o něm bylo pravomocně rozhodnuto, pro které však ztrácí trestní stíhání své opodstatnění. Zánikem trestněprávní odpovědnosti dochází k zániku…
