Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

9.13.2 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

JUDr. Vladimíra Knoblochová

V pracovněprávních vztazích odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

Zákoník práce přitom rozlišuje následující druhy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu:

• obecná odpovědnost,

• odpovědnost při odvracení škody,

• odpovědnost na odložených věcech,

• odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání (tato odpovědnost bude předmětem samostatné kapitoly).

Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu

Zaměstnavatel odpovídá v souladu s ustanovením § 265 odst. 1 ZP zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Jde o tzv. objektivní odpovědnost, kdy není významné, zda zaměstnavatel škodu zavinil či nikoli, rozhodující je pouze to, že zaměstnanci vznikla škoda při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Ke vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za škodu je tedy třeba, aby byly splněny následující předpoklady:

• zaměstnanci vznikla škoda při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,

• škoda vznikla v důsledku porušení právní povinnosti či v důsledku úmyslného jednání proti dobrým mravům, přičemž není významné, kdo takovou právní povinnost porušil,

• existence příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti či úmyslným jednáním proti dobrým mravům a vznikem škody.

Zaměstnavatel dále odpovídá zaměstnanci v souladu s ustanovením § 265 odst. 2 ZP za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem. Ke škodě přitom může dojít i mimo pracoviště a jde o škodu, která vznikla mimo plnění pracovních úkolů zaměstnancem. Předpokladem pro vznik odpovědnosti za škodu v tomto případě je, že ke škodě došlo následkem porušení právních povinností jinými zaměstnanci v rámci plnění úkolů zaměstnavatele. Ke vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za škodu je tedy třeba, aby byly splněny následující předpoklady:

• zaměstnanci vznikla škoda, přičemž tato škoda vznikla i jinak, než při plnění pracovních úkolů,

• škoda vznikla v důsledku porušení právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednajícími jeho jménem,

• existence příčinné souvislosti mezi porušením právních povinností a vznikem škody.

V soudní praxi byla uplatňována náhrada škody podle tohoto ustanovení např. v souvislosti s tím, že zaměstnanci nebylo vydáno při skončení pracovního poměru ze strany personalisty zaměstnavatele potvrzení o zaměstnání, v důsledku čehož mu vznikla škoda ve výši ušlého výdělku, které by dosáhnul v novém zaměstnání, pokud by se potvrzením prokázal a dále např. v souvislosti s vydáním nepravdivého pracovního posudku. Zajímavým rozsudkem byl i rozsudek, který se zabýval případem, kdy byla zaměstnanci navržena dohoda o rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP, ač zaměstnanec zaměstnavatele, který dohodu navrhnul, věděl, že tento důvod není naplněn. Následně zaměstnavatel odmítnul odstupné uhradit s tím, že nárok na odstupné nevzniknul. Soud dospěl k závěru, že zaměstnavatel v takovém případě odpovídá zaměstnanci za vzniklou škodu (viz judikát citovaný níže).

Porušil-li zaměstnanec jednající jménem zaměstnavatele své právní povinnosti tím, že jinému zaměstnanci navrhl za zaměstnavatele uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru z důvodu uvedeného v ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 65/1965 Sb., nyní § 52 písm. a) až c) ZP, ačkoliv věděl (musel vědět), že takový důvod ve skutečnosti nebyl naplněn, přijme-li zaměstnanec návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou v přesvědčení, že poskytnuté údaje jsou pravdivé a že tedy rozvazuje pracovní poměr z důvodu uvedeného v ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 65/1965 Sb., nyní § 52 písm. a) až c) ZP, a ukáže-li se, že zaměstnanci nevznikl nárok na odstupné, odpovídá zaměstnavatel podle ustanovení § 187 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., nyní § 265 odst. 2 ZP zaměstnanci za škodu, která mu byla způsobena porušením této právní povinnosti.

Podle ustanovení § 265 odst. 3 ZP zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škodu na dopravním prostředku, pokud jej použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu. Rovněž neodpovídá za škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu.

Odpovědnost při odvracení škody

Již v úvodu této kapitoly byla zdůrazněna tzv. zásada prevence v pracovněprávních vztazích a povinnosti předcházet škodám. V případě, že zaměstnanec utrpí věcnou škodu při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, odpovídá mu zaměstnavatel za vzniklou škodu, pokud škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným okolnostem. Totéž platí i pro účelně vynaložené náklady.

Ke vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za škodu je tedy třeba, aby byly splněny následující předpoklady:

• vznik věcné škody nebo vznik nákladů účelně vynaložených při odvracení hrozící škody, přičemž musí být splněna podmínka, že nebezpečí zaměstnanec úmyslně nevyvolal,

• plnění povinnosti ze strany zaměstnance neodkladně zakročit k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli, a to způsobem přiměřeným okolnostem,

• existence příčinné souvislosti mezi vznikem věcné škody nebo účelně vynaložených nákladů a plněním povinnosti neodkladně zakročit.

Právo na náhradu škody za stejných podmínek má i zaměstnanec, který takto odvracel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by za škodu odpovídal zaměstnavatel.

Odpovědnost na odložených věcech

Zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 267 ZP odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo…