4.7.2
Pobočka a provozovna
Mgr. Pavla Krejčí
Definice pobočky je obsažena v § 503 NOZ. Akciové společnosti většinou vedou k založení poboček důvody organizační a ekonomické. Pomocí poboček je společnost schopna od sebe lépe oddělit jednotlivé výroby a zjistit jejich hospodářské výsledky; má také možnost lépe a přehledněji vést vnitropodnikové účetnictví apod. Pokud se týká účetnictví, tak vedení samostatného vnitropodnikového účetnictví pro jednotlivé pobočky není zákonnou podmínkou. Bývá však v praxi obvyklé.
NahoruPodmínky vzniku pobočky
K tomu, aby určitá část závodu mohla být označena za pobočku, je nezbytné, aby byly splněny následující podmínky:
-
část závodu, která má být pobočkou, musí vykazovat hospodářskou a funkční samostatnost,
-
akciová společnost musí rozhodnout, že dotyčná část závodu bude pobočkou.
Pobočku může založit pouze podnikatel (§ 420 NOZ), tedy i akciová společnost. Zákon v zásadě nestanoví, jak musí pobočka vypadat, jakou musí mít organizační strukturu, kdy ji akciová společnost může založit apod. Jediným kritériem je hospodářská a funkční samostatnost – pobočkou tak mohou být například jednotlivé výrobní závody či obchody. Zákon také nestanoví, jaká osoba musí v čele pobočky stát. Pobočka nemá povinně vedoucího, na rozdíl od odštěpného závodu. Tedy bude-li zřízen, bude to běžný zástupce (zaměstnanec, zástupce dle § 430, prokurista či jiný zmocněnec).
NahoruRozhodnutí podnikatele
Zákon nestanoví, aby rozhodnutí podnikatele o zřízení pobočky muselo mít určitou formu – proto lze dovozovat, že se může jednat i o rozhodnutí konkludentní, kdy faktickou činností podnikatele bude pobočka zřízena (např. ji podnikatel takto začne označovat v účetnictví, ve vnitrozávodní korespondenci apod.).
Zákonem také není omezen počet poboček, které může podnikatel svým rozhodnutím založit. V zásadě tedy záleží na podnikateli, zda a kolik poboček založí.
NahoruProvozovna
Pojem pobočka je třeba odlišovat od pojmu provozovna, který se používá v souvislosti se živnostenským podnikáním. Provozovnou se rozumí vymezený prostor, v němž je provozována podnikatelská činnost, respektive živnost. Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb (dále jen "automat") a mobilní provozovna. Pokud se tedy podíváme na definici provozovny konkrétněji, pak provozovnou je tedy například prodejna, dílna, kancelář, ale také pojízdná prodejna či stánek.
Právní úpravu provozovny je možno nalézt v § 17 ŽZ; jedná se tak především o pojem veřejného práva.
Na druhou stranu je tento pojem užíván i NOZ, konkrétně pak například v § 430 odst. 2 NOZ, ve kterém je stanoveno, že podnikatele zavazuje i jednání osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba (adresát právního jednání) v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. Dále je pojem provozovny používán ustanoveními § 1954 a 1955 NOZ v souladu s plněním závazku a § 2923 NOZ v souladu s odpovědností za škodu způsobenou osobou s nebezpečnými vlastnostmi. Pojem užívaný NOZ však musí být vykládán šířeji, než pojem provozovny dle § 17 ŽZ, neboť živnostenský zákon dopadá pouze na živnostenské podnikání. Provozovnu však mohou ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ mít i podnikatelé (a tedy i akciové společnosti), kteří podnikají na základě jiných právních předpisů, než je živnostenský zákon. V zásadě se však bude vždy jednat o vymezený prostor, v němž je provozována podnikatelská činnost.
NahoruPočet provozoven
Každý podnikatel může svou podnikatelskou činnost uskutečňovat ve více provozovnách, a za tímto účelem mohou být jednotlivé provozovny označeny svým vlastním názvem nebo jiným rozlišujícím označením.
Společnost Jako, a. s. je provozovatelem dvou restaurací – a to restaurace "U pavouka" a restaurace "Pavoučí síť".
Vysvětlení k příkladu:
Obě restaurace provozuje jeden podnikatel – jedná se však o dvě samostatné provozovny, z nichž každá za účelem jejich odlišení nese jiný název.
S ohledem na skutečnost, že akciová společnost může disponovat oprávněními k více podnikatelským činnostem, může v každé provozovně provozovat jiný typ podnikatelské činnosti. Nemusí tomu však být vždy, naopak může všechny typy podnikatelské činnosti provozovat v jedné provozovně nebo naopak jeden typ podnikatelské činnosti ve vícero provozovnách. Zákon v tomto ohledu neklade žádné překážky.
NahoruPovinnosti v souvislosti s provozovnou
Živnostenský zákon upravuje poměrně široké spektrum povinností, které musí podnikatel a tedy i akciová společnost v souvislosti s provozovnou vůči živnostenskému úřadu dodržet. Naopak živnostenský úřad v souvislosti s provozovnou disponuje řadou zejména kontrolních oprávnění.
NahoruOznačení provozovny
V souladu s ustanovením § 17 ŽZ musí být provozovna označena minimálně:
Mobilní provozovna a automat musí být kromě výše uvedených údajů dále označeny údajem o sídle akciové společnosti.
Označení musí být umístěno viditelně. “Viditelným označením provozovny údaji podle § 17 odst. 7 a 8 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, nutno rozumět označení zřetelné, srozumitelné, na první pohled patrné, zamezující dezinformaci o zákonem požadovaných nutných údajích.“
Provozovny určené pro prodej zboží a poskytování služeb spotřebitelům (např. obchody všeho typu, opravny apod.), musí být dále trvale a zvenčí viditelně označeny také:
-
jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny (s výjimkou automatů), společnost musí tuto osobu určit – většinou se tato osoba nazývá odpovědným vedoucím,
-
prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli, nejedná-li se o mobilní prodejnu nebo automat,
-
kategorií a třídou ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování.
NahoruPřechodné uzavření provozovny
V případě, že má být provozovna určená pro prodej zboží a poskytování služeb spotřebitelům přechodně uzavřena (např. z důvodu dovolené nebo nemoci), je společnost povinna, nebrání-li jí v tom závažné důvody, označit provozovnu nejméně 3 dny předem informací o počátku a konci doby uzavření.
Provozovnu je třeba odlišovat od sídla společnosti – tyto dva údaje mohou, ale nemusí být totožné. Je dokonce možné, aby některé společnosti vůbec neměly provozovnu. Zato sídlo společnosti je základním předpokladem existence společnosti.
Společnost Gama, a. s. poskytuje kominické služby. Zákazníci objednávají služby výhradně po telefonu a služby jsou zákazníky hrazeny v hotovosti po poskytnutí služby.
Vysvětlení k příkladu:
Společnost Gama, a. s. nemusí disponovat žádnou provozovnou, neboť své služby provádí výhradně u svých zákazníků. Sídlo však společnost Gama, a. s. mít musí – jedná se o povinný údaj, který je zapisován v obchodním rejstříku.
Pokud má společnost provozovnu umístěnou na stejné adrese, jako je sídlo společnosti, nezbavuje to společnost povinnosti oznámit živnostenskému úřadu existenci provozovny.
NahoruVlastnické nebo užívací právo k provozovně
Při provozování podnikatelské činnosti v provozovně musí mít společnost vlastnické nebo užívací právo k takové provozovně. Na žádost živnostenského úřadu je povinna toto vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem provozovny prokázat; to neplatí pro mobilní provozovny a automaty. U mobilních provozoven je společnost povinna na žádost živnostenského úřadu prokázat oprávněnost umístění provozovny.
NahoruProvozovna v bytě
Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka.
NahoruZpůsobilost provozovny dle zvláštních předpisů
Společnost je jako podnikatel povinna zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro…