Porušení povinnosti v insolvenčním řízení

9.1.2.11

Porušení povinnosti v insolvenčním řízení

JUDr. Lucie Kolářová

 Nahoru§ 225 TZ

Kdo v insolvenčním řízení maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízení, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

 NahoruSkutková podstata trestného činu

Objektem tohoto úpadkového deliktu je zájem na řádném výkonu funkce insolvenčního správce při výkonu práv a povinností v insolvenčním řízení, a tím v konečném důsledku náležité uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.

 NahoruObjektivní stránka

K jejímu naplnění pachatel jedná tak, že zcela brání tomu, aby byly náležitě uspořádány majetkové vztahy dlužníka, který je v úpadku, k osobám dotčeným jeho úpadkem, nebo alespoň hrubě ztěžuje dosažení tohoto cíle. Trestný čin lze spáchat pouze v průběhu insolvenčního řízení dle insolvenčního zákona, tj. ode dne podání insolvenčního návrhu až do pravomocného skončení řízení. Insolvenčním správcem se míní i další správci dle insolvenčního zákona (např. předběžný insolvenční správce, zvláštní insolvenční správce, či jeho zástupce).

Z ustanovení insolvenčního zákona vyplývá, že orgány veřejné správy jsou povinny poskytnout insolvenčnímu správci na jeho písemnou žádost bez zbytečného odkladu součinnost, zejména poskytnutím jim přístupným informacím, či vydáním listin, které mají u sebe. Stejně tak je i dlužník povinen poskytnout insolvenčnímu správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát jeho pokynů. Je-li dlužníkem právnická osoba, má tuto povinnost její statutární orgán, jeho členové nebo likvidátor. V případě akciové společnosti tak bude tato povinnost doléhat zpravidla na jednotlivé členy jejího představenstva, pokud mohou jednat samostatně. Tuto svoji povinnost mají i v případě, že jejich postavení zaniklo v…