Právní úprava obchodního rejstříku

15.7.2.1

Právní úprava obchodního rejstříku

Mgr. Pavla Krejčí

 NahoruA. Obchodní rejstřík a jeho vedení

 NahoruPojem obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích či jiných zákonem stanovených subjektech. V obchodním rejstříku je pro údaje každého podnikatele či jiný subjekt vedena zvláštní složka. Kromě složek s údaji o podnikatelích a jiných subjektech je součástí obchodního rejstříku také sbírka listin, která obsahuje důležité zákonem stanovené listiny týkající se jednotlivých podnikatelů.

Obchodní rejstřík se vede pouze v elektronické podobě a vedou ho takzvané rejstříkové soudy. Rejstříkovými soudy jsou soudy krajské. Jedinou výjimkou je Městský soud v Praze, který je místně příslušným rejstříkovým soudem jak pro podnikatele z území Prahy, tak ze Středočeského kraje.

Základní právní úprava obchodního rejstříku je obsažena především v § 27 až 38l ObchZ a v § 200a až 200dc OSŘ.

 NahoruFormální princip publicity

Formální princip publicity znamená, že rejstřík je každému přístupný a každý má právo do něho nahlížet a pořizovat si kopie či výpisy.

Na žádost vydá rejstříkový soud komukoliv úředně ověřený částečný nebo úplný opis zápisu nebo listiny, uložené ve sbírce listin, nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v obchodním rejstříku není. Od 1. 1. 2012 se sice rodné číslo fyzických osob zapisovaných do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele bude i nadále do obchodního rejstříku zapisovat, ale nebude uvedeno na výpisu z obchodního rejstříku a ani nebude zveřejněno. Tento údaj tedy nadále nebude veřejný a nebude ho možné z obchodního rejstříku získat.

Žadatel může též požádat o opis úředně neověřený, u nějž platí pouze náklady spojené s jeho pořízením a nikoliv ověřením.

Opis může mít buď listinnou nebo elektronickou podobu. Právo nahlížet do rejstříku se vztahuje jak na vlastní rejstřík, tak i na sbírku listin.

Princip publicity se však nevztahuje na samotný rejstříkový spis. Do tohoto spisu mohou nahlížet jen účastníci řízení a jejich právní zástupci, popřípadě na základě povolení předsedy senátu ten, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody.

 NahoruMateriální princip publicity

Princip materiální publicity rozdělujeme dále na pozitivní a negativní.

 NahoruPozitivní stránka principu publicity

Pozitivní stránka materiálního principu publicity spočívá v tom, že skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění, ledaže zapsaná osoba prokáže, že třetí osobě bylo provedení zápisu známo dříve.

Údaje a obsah listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, může zapsaná osoba namítat vůči třetím osobám až od okamžiku jejich zveřejnění, ledaže by prokázala, že třetí osobě byly známy dříve. Důkazní břemeno o známosti údaje či obsahu listiny třetí osobou leží na osobě, jíž se zápis týká.

Z této zásady však zákon stanoví výjimku, spočívající v tom, že údaje a obsah listin není možno namítat vůči třetím osobám až do šestnáctého dne po zveřejnění, jestliže třetí osoby prokážou (důkazní břemeno v tomto případě leží na třetích osobách), že o nich nemohly vědět.

 NahoruNegativní stránka principu publicity

Negativní stránka principu materiální publicity spočívá v tom, že proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, nestanoví-li zákon jinak.

 NahoruÚčinky zápisů

S principem publicity obchodního rejstříku souvisí i účinky zápisů v obchodním rejstříku. Zápisy do obchodního rejstříku lze dělit podle jejich povahy na zápisy konstitutivní a deklaratorní.

 NahoruKonstitutivní zápisy

Účinky zápisů, které mají konstitutivní povahu, nastávají až jejich zápisem do obchodního rejstříku. Takovým typickým konstitutivním zápisem je zápis obchodní společnosti (společnost vzniká až zápisem do obchodního rejstříku) nebo zápis o zvýšení základního kapitálu společnosti.

 NahoruDeklaratorní zápisy

Deklaratorní povaha zápisů znamená, že účinky zapisovaných skutečností nastávají nezávisle na zápisu do obchodního rejstříku a mohou být třetí osobě prokázány i jinak. Zde se může jednat například o změnu společníka společnosti s ručením omezeným, změnu sídla společnosti, změnu jednatele, vstup společnosti do likvidace apod.

 NahoruRozlišení deklaratorních a konstitutivních zápisů

Ve kterých případech mají zápisy do obchodního rejstříku účinky konstitutivní a ve kterých pouze účinky deklaratorní, lze vyvodit pouze z dikce jednotlivých zákonných ustanovení. Konstitutivní účinky mají pouze ty zápisy, o nichž to výslovně stanoví právní norma. Ostatní zápisy mají pouze povahu deklaratorní, přičemž deklaratorních zápisů je většina.

 NahoruOsoby zapisované do obchodního rejstříku

Do obchodního rejstříku se zapisují:

1. obchodní společnosti a družstva,

2. zahraniční osoby podle § 21 odst. 4 ObchZ,

3. na žádost (tzn. dobrovolně) fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají trvalý pobyt nebo bydliště v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor,

4. povinně fyzické osoby, jestliže

   • výše jejich výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 miliónů Kč, nebo

   • provozují živnost průmyslovým způsobem,

5. další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu do obchodního rejstříku zvláštní právní předpis. Takovou osobou jsou například společenství vlastníků nebo nadace, pro které je obchodním rejstříkem veden zvláštní nadační rejstřík.

 NahoruÚdaje zapisované do obchodního rejstříku

Údaje zapisované do obchodního rejstříku týkající se zapisovaných subjektů lze rozdělit na údaje obecné a údaje zvláštní.

 NahoruObecné údaje

Obecné údaje jsou upraveny v ustanovení § 35 ObchZ.

Jsou jimi:

1. firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob místo podnikání nebo, jde-li o fyzickou osobu, která není podnikatelem, její bydliště,

2. předmět podnikání (činnosti),

3. právní forma právnické osoby,

4. u fyzické osoby datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno,

5. identifikační číslo, které podnikateli přidělí rejstříkový soud; potřebná identifikační čísla sdělí rejstříkovému soudu příslušný orgán státní správy,

6. jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, s uvedením způsobu, jak jménem právnické osoby jedná, a den vzniku a zániku její funkce,

7. jméno a bydliště prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná,

8. další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis.

 NahoruZvláštní údaje

Kromě výše uvedených obecných údajů jsou do obchodního rejstříku zapisovány údaje zvláštní, odvislé zejména od typu zapsaného subjektu. Těmito zvláštními údaji jsou:

1. u veřejné obchodní společnosti jméno a bydliště nebo firma (název) a sídlo jejích společníků,

2. u komanditní společnosti jméno a bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo firma (název) a sídlo jejích společníků, s uvedením, který ze společníků je komplementář a který komanditista, výše vkladu každého komanditisty a rozsah jeho splacení,

3. u společnosti s ručením omezeným jméno a bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo firma (název) a sídlo jejích společníků, výše základního kapitálu, výše vkladu každého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výše podílu každého společníka, zástavní právo k obchodnímu podílu, dále jméno a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku a zániku jejich funkce,

4. u akciové společnosti výše základního kapitálu, rozsah jeho splacení, počet, druh, forma, podoba a jmenovitá hodnota akcií, případné omezení převoditelnosti akcií na jméno, jméno a bydliště členů dozorčí rady a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce; má-li společnost jediného akcionáře, zapisuje se i jméno a bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo firma a sídlo tohoto akcionáře,

5. u družstva výše zapisovaného základního kapitálu a výše základního členského vkladu, případně vkladů,

6. u státních podniků zakladatel, výše kmenového jmění, minimální výše kmenového jmění, kterou je státní podnik povinen zachovávat, a určený majetek.

 NahoruDalší zvláštní údaje

Do obchodního rejstříku jsou též zapisovány další údaje například v souvislosti se zápisem podniku zahraniční osoby a organizační složky podniku zahraniční osoby se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, v souvislosti se zápisem přeměn obchodních společností a družstev, tedy se zápisem fúzí, převodu jmění na společníka, rozdělení, a dále v souvislosti se změnou právní formy. Zapomenout nelze ani na zápis odštěpného závodu či organizační složky či na zvláštní zápisy v souvislosti se zánikem obchodních společností, exekucemi, prodejem podniku, insolvencí apod.

U osob, které jsou do obchodního rejstříku zapisovány na základě jiných zákonů než na základě obchodního zákoníku, stanoví obsah zápisu právě tyto zvláštní zákony.

 NahoruSbírka listin

Jak jsme již uvedli výše, je součástí obchodního rejstříku také sbírka listin, která je také ovládána materiálním a formálním principem publicity. Každý má právo do sbírky listin nahlédnout a požádat o vydání ověřené či neověřené kopie listin uložených ve sbírce.

 NahoruForma listiny ukládané do sbírky listin

Do konce roku 2006 byly listiny ukládány do sbírky listin pouze v písemné podobě. Od roku 2007 jsou listiny ukládány do sbírky listin pouze v podobě elektronické. Na stránkách www.justice.cz , naleznete požadavky, které jsou na elektronickou podobu listin kladeny. Obchodním rejstříkem jsou do elektronické podoby postupně převáděny i listiny, které jsou ve sbírce listin uloženy v písemné podobě. Sbírku listin je třeba odlišovat od samotného rejstříkového spisu jednotlivé zapsané osoby, který je veden obchodním rejstříkem. Tento spis není veřejně přístupný a obsahuje jinou škálu dokumentů, než jsou ukládány do sbírky listin. Rozsah dokumentů, které jsou zakládány do sbírky listin za účelem jejich zveřejnění, je stanoven obchodním zákoníkem, a to konkrétně § 38i písm. a) až p) ObchZ.

 NahoruListiny ukládané pouze do sbírky listin

Naopak existují listiny, které jsou ukládány pouze do sbírky listin a nejsou většinou součástí rejstříkového spisu. Takovými listinami jsou typicky výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, pokud nejsou součástí výroční zprávy, návrh rozdělení zisku a jeho konečnou podobu nebo vypořádání ztráty, pokud nejsou součástí řádné účetní závěrky, zpráva auditora o ověření účetní závěrky, zpráva o vztazích mezi propojenými osobami apod.

Do sbírky listin je podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku povinen předložit zákonem stanovené listiny bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti.

 NahoruListiny v cizím jazyce

Listiny, jimiž se dokládají zapisované skutečnosti a které se neukládají do sbírky listin, a dále listiny ukládané do sbírky listin uvedené v § 38i odst. 1…