JUDr. Dita Komárková
Smlouva o převodu podílu není upravena jako zvláštní smluvní typ. Na smlouvu se použije tedy obecná právní úprava kupní smlouvy, včetně úpravy koupě movité věci, zakotvená v ustanoveních § 2079 a násl. NOZ.
Specifická povaha podílu však vylučuje aplikaci veškerých ustanovení právní úpravy kupní smlouvy v NOZ, například úpravu balení, množství věcí, jakost a provedení apod.
Tato podpůrná aplikace kupní smlouvy se na převod podílu použije, jestliže jde o úplatný převod podílu. Převod podílu z převodce na nabyvatele může být též bezúplatný. Bezúplatný převod podílu na nabyvatele je považován za darování. Vzájemná práva a povinnosti smluvních stran se tudíž řídí ustanoveními § 2055 a násl. NOZ, které upravuje darování. K tomu blíže viz tato kapitola.
Smlouva o převodu podílu je uzavírána mezi převodcem a nabyvatelem. Převodce se zavazuje převést na nabyvatele podíl a umožnit mu nabýt vlastnické právo k němu a nabyvatel se zavazuje, že podíl převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
NahoruPodstatné náležitosti smlouvy o převodu podílu
Pokud jde o obsahové náležitosti smlouvy o převodu podílu, ZOK je výslovně neurčuje. Z povahy věci lze dovodit, že smlouva musí obsahovat identifikaci smluvních stran a podílu, jež je předmětem převodu. Součástí smlouvy bude zpravidla řada dalších ujednání, která smluvní strany považují za významná, a to například ujednání o způsobu a splatnosti kupní ceny podílu, předkupní právo pro převodce podílu, právo zpětného prodeje aj.
NahoruRozdělení podílu a převod části podílu
Předmětem převodu může být též pouze část podílu převodce. V takovém případě musí být nejdříve původní podíl rozdělen. Rozdělení podílu je možné, pokud společenská smlouva rozdělení podílů nezakazuje a valná hromada společnosti rozdělení podílu schválila. Jelikož schválení rozdělení podílu je rozhodnutím, jehož důsledkem se mění společenská smlouva, musí být rozdělení podílu schváleno alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků a toto rozhodnutí musí být osvědčeno veřejnou listinou, tedy notářským zápisem [§ 171 odst. 1 písm. b) a § 172 odst. 1 ZOK].
Je nezbytné rozlišovat mezi souhlasem valné hromady s převodem části podílu a souhlasem valné hromady s rozdělením podílu. Pokud k převodu podílu není vyžadován souhlas valné hromady, nemá to vliv na nutnost souhlasu valné hromady s rozdělením podílu, jehož část má být předmětem převodu.
Domnívám se, že v praxi bude i nadále použitelné níže uvedené soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, podle něhož souhlas s převodem části podílu v sobě zahrnuje i souhlas s rozdělením podílu, jehož část má být převedena, ač to není výslovně v rozhodnutí valné hromady uvedeno.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 1 Odon 110/1997
Souhlas valné hromady s převodem části obchodního podílu zahrnuje i souhlas s rozdělením obchodního podílu, jehož část se převádí, a to i když to není v usnesení valné hromady uvedeno výslovně.
Pro doplnění je zapotřebí uvést, že při rozdělování podílu musí být zachována minimální zákonná výše vkladu připadající na podíl. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, musí na každý nově vzniklý podíl po rozdělení původního podílu připadat vklad ve výši nejméně 1 Kč. Nelze tudíž převádět část podílu, s nímž je spojen vklad o výši menší než 1 Kč.
NahoruPřevod uvolněného podílu
ZOK změnil právní úpravu uvolněného podílu, tedy podílu společníka, jehož účast zanikla jinak než převodem podílu, například v důsledku vystoupení společníka ze společnosti (§ 212 odst. 1 ZOK). Podle právní úpravy zakotvené v obchodním zákoníku přecházel uvolněný podíl na společnost, která jej byla povinna ve stanovené lhůtě převést na jinou osobu, nebo jej zrušit snížením základního kapitálu společnosti o vklad připadající na tento uvolněný podíl (§ 113 odst. 5 a 6 ObchZ). Pokud dříve společnost převáděla tento uvolněný podíl na jinou osobu, ať už na jiného společníka či společníky nebo na třetí osobu, byla společnost smluvní stranou smlouvy o převodu podílu.
ZOK naproti tomu zavedl konstrukci, podle které uvolněný podíl nepřechází na společnost, ale společnost je povinna s ním nakládat jako zmocněnec (§ 212 odst. 3 ZOK). Jedná se o specifický případ zákonného zmocnění. Uvolněný podíl tudíž zůstává ve vlastnictví společníka, jehož účast ve společnosti zanikla. Tento společník však není oprávněn vykonávat práva a povinnosti s tímto podílem spojená. Společnost je povinna naložit s uvolněným podílem podle zákona, tj. prodat uvolněný podíl nejméně za přiměřenou cenu bez zbytečného odkladu (§ 213 odst. 1 ZOK). Důsledkem toho je mimo jiné i to, že převodcem podílu ve smlouvě o převodu podílu bude společník, jehož účast ve společnosti zanikla, a společnost ve smlouvě bude vystupovat jako zmocněnec. Smlouva bude podepsána osobou, popř. osobami oprávněnými jednat za společnost.
NahoruÚplatnost převodu
Soudní judikatura na základě dřívější právní úpravy dovodila jako podstatnou náležitost smlouvy o převodu podílu uvedení ceny nebo způsobu jejího určení. Bez této náležitosti byla smlouva o převodu podílu považována za absolutně neplatnou. ZOK se od tohoto pojetí odvrátil.
Pokud smlouva o převodu podílu neobsahuje ujednání o ceně nebo způsobu jejího určení, avšak plyne z ní, že smluvní strany měly v úmyslu poskytnout a přijmout plnění za úplatu, pak se aplikuje ustanovení § 1792 odst. 1 NOZ, podle něhož se použije cena obvyklá v době a místě uzavření smlouvy.
NahoruKoncepce převoditelnosti podílu
Převod podílu se neřídí jednotnými pravidly a odlišuje mezi převodem podílu na jiného společníka a převodem podílu na třetí osobu.
ZOK předpokládá volnou převoditelnost podílu mezi společníky (§ 207 odst. 1 ZOK). Společník může převést svůj podíl na jiného společníka i bez nutnosti souhlasu valné hromady. Pokud však společenská smlouva společnosti, popř. smlouva mezi společníky společnosti, stanoví, že k převodu podílu na jiného společníka je zapotřebí souhlasu některého z orgánů společnosti (například valné hromady, jednatelů, dozorčí rady), pak je společník povinen požádat daný orgán společnosti o souhlas s převodem svého podílu na jiného společníka (§ 207 odst. 2 ZOK). ZOK nepředpokládá schvalování smlouvy o převodu podílu, příslušný orgán schvaluje pouze osobu nabyvatele podílu. Nicméně společenská smlouva může podrobněji upravit pravidla pro udělování takovéhoto souhlasu.
Převést podíl na třetí osobu může společník jen se souhlasem valné hromady, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného (§ 208 odst. 1 ZOK). I v tomto případě ZOK umožňuje společníkům, aby si ve společenské smlouvě upravili pravidla převodu podílu na třetí osobu odlišně od zákonného ustanovení. Společenská smlouva může podmiňovat převod podílu na třetí osobu souhlasem jiného orgánu společnosti než valné hromady, může též zakotvit neomezenou převoditelnost podílů nebo převoditelnost na třetí osoby zakázat aj.
Souhlas příslušného orgánu společnosti, je-li požadován, může předcházet samotnému uzavření smlouvy o převodu podílu, ale může být udělen i následně až po jejím uzavření. Pokud je souhlas udělován až následně, smlouva o převodu podílu nabude účinnosti až udělením tohoto souhlasu.
Rozhodnutí valné hromady, kterým je udělen souhlas s převodem podílu, nevyžaduje formu veřejné listiny (notářského zápisu).
Dalším sporným bodem v právní praxi je převod podílu v jednočlenné společnosti. V případě, že jediný společník ve společnosti se rozhodne převést svůj podíl na třetí osobu a zakladatelská listina společnosti:
a) mlčí v otázce převoditelnosti podílu na třetí osobu, anebo
b) převzala zákonné ustanovení zakotvující požadavek souhlasu valné hromady s převodem podílu na třetí osoby a zároveň neobsahuje výslovné ustanovení o neomezené převoditelnosti podílu jediného společníka,
pak řada teoretiků dovozuje, že se na převod podílu jediného společníka…
