Příplatek do vlastního kapitálu mimo základní kapitál

5.4.8.2

Příplatek do vlastního kapitálu mimo základní kapitál

Mgr. Mgr. Radana Burešová, Mgr. Markéta Káninská

Zákon o obchodních korporacích upravuje dva způsoby poskytnutí příplatku mimo základní kapitál společnosti, a to:

• příplatek povinný a

• příplatek dobrovolný.

Na tomto místě je nutné upozornit, že podrobnou úpravu obou typů příplatků nalezneme výlučně u společnosti s ručením omezeným. V rámci právní úpravy akciové společnosti zákonodárce opět ponechal problematiku příplatků bez povšimnutí. Pro úplnost nicméně zmiňujeme, že výslovně možnost příplatků akcionářem v souvislosti se změnou právní formy připouští § 365 odst. 4 ZoPSD.

Shora uvedené ovšem neznamená, že by příplatky mimo základní kapitál akciové společnosti nebyly připuštěny. Vzhledem k tomu, že problematika příplatků mimo základní kapitál spadá spolu s  právní úpravou akciové společnosti do oblasti soukromoprávních vztahů, která je ovládána zásadou, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá, je třeba učinit dva zásadní závěry:

1. Pokud se akcionář sám dobrovolně rozhodne poskytnout své společnosti příplatek mimo základní kapitál, může tak učinit, přičemž část právní teorie se kloní k tomu, že se tak má stát za obdobných podmínek, jaké platí pro poskytnutí dobrovolného příplatku u společnosti s ručením omezeným.

2. U akciové společnosti se neuplatní tzv. povinné příplatky, což znamená, že akciová společnost nemůže svým akcionářům uložit příplatkovou povinnost, a to ani kdyby ji výslovně zakotvily stanovy společnosti, neboť taková povinnost nevyplývá pro akciovou společnost ze zákona a s akciemi lze spojit pouze práva, nikoli povinnosti (§ 256 odst. 1 ZOK a contrario).

V tomto příspěvku se tedy budeme věnovat výlučně dobrovolným příplatkům mimo základní kapitál akciové společnosti.

Jak bylo uvedeno, část právní teorie zastává názor, že i na příplatky mimo základní kapitál akciové společnosti se použije primárně právní úprava dobrovolných příplatků obsažená v úpravě společnosti s ručením omezeným v § 163 ZOK, a to jako úprava nejbližší, neboť akciová společnost vlastní úpravu příplatků nemá. Tento názor však není přijímán jednoznačně¹.

Pro tento typ příplatku nestanoví zákon o obchodních korporacích žádná omezení co do jeho výše nebo účelu využití, jediným zákonným požadavkem je souhlas příslušného orgánu společnosti s poskytnutím příplatku. Tímto orgánem bude v drtivé většině případů představenstvo nebo správní rada v rámci své tzv. zbytkové působnosti². Není však vyloučeno, že stanovy společnosti tuto působnost přenesou na valnou hromadu. Bude-li souhlas příslušného orgánu absentovat, není společnost oprávněna příplatek přijmout.

S příchodem zákona o obchodních korporacích došlo k odstranění dřívějšího přílišného formalismu, který vyžadoval, aby o souhlasu s poskytnutím dobrovolného příplatku byl pořízen notářský zápis. Dnes postačí souhlas příslušného orgánu v jakékoli formě. Teoreticky si lze představit souhlas představenstva daný již tím, že příslušný člen představenstva oprávněný jednat za…