Mgr. Pavla Krejčí
NahoruCo je prokura
Udělením prokury zmocňuje akciová společnost prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc (§ 450 ZOK).
NOZ z velké míry přebral právní úpravu prokury obsaženou v § 14 ObchZ s tím, že se i nadále jedná o svým způsobem generální plnou moc, kterou může udělit jen podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku (pozn. tedy i akciová společnost) fyzické osobě. Za akciovou společnost tak mohou jednat i jiné osoby než pouze členové představenstva.
Právní úpravu prokury je třeba hledat především v § 450 až 456 NOZ. Protože je prokura koncipována jako zvláštní smluvní zastoupení, je třeba tato ustanovení vykládat i v souladu s ustanoveními § 441 až 449 NOZ, která se smluvního zastoupení týkají, a dále v souladu s obecnými ustanoveními dopadajícími na zastoupení obsažená v § 436 až 440 NOZ. Tato ustanovení jsou však aplikovatelná pouze tehdy, pokud ustanovení přímo dopadající na prokuru nebudou obsahovat speciální právní úpravu. Na prokuristu akciové společnosti se také vztahuje zvláštní právní úprava uvedená v § 58 ZOK, dle které na prokuristu akciové společnosti budou též dopadat:
a) pravidla stanovená pro jednání členů orgánů uvedená v § 51 až 53 ZOK,
b) pravidla o střetu zájmů uvedená v § 54 až 57 ZOK,
c) pravidla o nepřípustnosti konkurenčního jednání uvedená v § 441 až 442 ZOK a § 5 ZOK.
Základní odlišnost prokury od smluvního zastoupení spočívá v tom, že zákonná úprava omezuje autonomii vůle podnikatele ohledně rozsahu jednatelské působnosti prokuristy, protože sama tento rozsah definuje omezující prokuru na právní jednání, k nimž dochází při provozu obchodního závodu podnikatele.
NahoruVznik prokury (její udělení)
Udělení prokury je třeba zapsat do obchodního rejstříku v rámci zápisu akciové společnosti, ale samotná prokura vzniká již jejím udělením, tedy zmocněním ve smyslu § 441 ZOK (k zápisu do obchodního rejstříku viz dále). Do doby zápisu do obchodního rejstříku tedy prokurista musí své oprávnění zastupovat akciovou společnost prokázat udělenou prokurou.
Prokuru lze udělit pouze fyzické osobě, její udělení právnické osobě je zákonem zapovězeno (§ 452 odst. 1 ZOK).
Ačkoliv není v NOZ výslovně stanovena pro udělení prokury písemná forma, lze tento požadavek dovodit z ustanovení § 441 odst. 2 NOZ, podle kterého musí být plná moc udělena písemně mimo jiné tehdy, pokud se netýká jen určitého právního jednání, a jednak ze skutečnosti, že se prokura zapisuje do obchodního rejstříku. Rejstříkovému soudu tak musí být předložena písemná listina o tom, že prokura byla udělena. Po zápisu v obchodním rejstříku se ovšem nemusí již prokurista písemnou plnou mocí prokazovat při jednání se třetími osobami, neboť třetí osoby jsou s ohledem na princip materiální publicity zakotvený v § 121 NOZ v dobré víře, že osoba zapsaná v obchodním rejstříku jako prokurista je oprávněna společnost zastupovat.
V právní úpravě akciové společnosti není výslovně stanoveno, kdo uděluje prokuru [na rozdíl od společnosti s ručením omezeným, kde je v § 190 odst. 2 písm. e) ZOK výslovně stanoveno, že neurčí-li společenská smlouva jinak, uděluje a odvolává prokuru valná hromada]. Rozhodnutí o udělení prokury do zákonné působnosti valné hromady akciové společnosti dle § 421 ZOK nepatří, nicméně stanovy společnosti mohou tuto otázku svěřit do působnosti valné hromady. Pokud stanovy mlčí, pak udělení prokury bude patřit do působnosti představenstva akciové společnosti (dle pravidla o zbytkové působnosti dle § 163 NOZ). V případě monistického způsobu řízení akciové společnosti bude udělení prokury patřit do působnosti správní rady, a to opět dle pravidla o zbytkové působnosti (§ 460 odst. 2 ZOK).
NahoruObsah prokury
Prokura je vnímána jako provozní plná moc, tedy svým způsobem všeobecná. Proto se požaduje výslovnost “prokury“ v jejím udělení - při nevýslovnosti se nicméně může stále jednat o jinou plnou moc (prostou). Prokura tedy musí obsahovat výslovně, že se jedná o prokuru (slovo “prokura“ musí text prokury přímo obsahovat). Naopak nemusí obsahovat rozsah zmocnění prokuristy, neboť ten vyplývá ze zákona. Pokud by však mělo být oprávnění prokuristy zastupovat akciovou společnost rozšířeno i na právní jednání týkající se zcizení nebo zatížení nemovitých věcí, musí být toto v prokuře výslovně uvedeno (§ 450 odst. 1 NOZ). Pokud by měla být prokura udělena pouze pro některou pobočku (§ 503 NOZ) obchodního závodu (§ 502 NOZ) nebo pro některý z několika obchodních závodů akciové společnosti, pak musí být v prokuře označena výslovně tato pobočka nebo obchodní závod (tzv. filiální prokura).
NahoruRozsah prokury (rozsah zástupčího oprávnění prokuristy)
Udělením prokury zmocňuje podnikatel prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky. Rozsah zástupčího oprávnění prokuristy je tak stanoven právě provozem závodu či pobočky. Není nezbytné, aby se jednalo o jednání obvyklé, musí se však pojit s provozem. Může se tak jednat i o činnosti, které nejsou zcela běžné (např. uzavření smlouvy o úvěru nebo nakládání s volnými zdroji podniku). Svým rozsahem se prokura ohledně vlastního výkonu podnikatelské činnosti velmi blíží jednatelskému oprávnění statutárních orgánů. Omezení prokury vnitřními pokyny nemá účinnost vůči třetím osobám, a to i tehdy, pokud by toto omezení bylo zveřejněno (§ 453 NOZ). To však neznamená, že by nemohla být prokura omezena vnitřně ve vztahu podnikatel - prokurista. Při překročení takového omezení ze strany prokuristy však toto omezení nemá vliv na třetí osoby.
Na druhou stranu některé činnosti do prokury zahrnuty nejsou. Například v prokuře není zpravidla zahrnuto oprávnění uzavřít ručitelský závazek v souvislosti s poskytnutím úvěru třetí osobě, tj. osobě odlišné od podnikatele, který prokuru udělil. Podobně tomu bude u převodu obchodního podílu, kdy nebude-li nabytí obchodního podílu souviset s provozováním podniku (pozn. obchodního závodu), není prokurista zmocněn uzavřít smlouvu o převodu obchodního podílu. Na druhou stranu, pokud bude převod obchodního podílu s provozem obchodního závodu či pobočky souviset, nic nebude bránit tomu, aby prokurista takovou smlouvu uzavřel. Rozsah skutečných oprávnění prokuristy při provozu podniku (pozn. obchodního závodu) bude záležet především na konkrétních skutkových okolnostech. K provozu podniku (pozn. obchodního závodu) nebudou patřit zejména mimořádné dispozice, které se sice týkají podniku (pozn. obchodního závodu), ale jeho další provoz podnikatelem znemožní [prodej nebo pronájem podniku (pozn. obchodního závodu)], nebo ho alespoň podstatně negativně ovlivní [zřízení zástavního práva k podniku (pozn. obchodního závodu)], popř. s provozem podniku nijak nesouvisejí. Mimo dosah prokuristy leží jednání ve statusových věcech akciové společnosti (např. zvyšování základního kapitálu, svolávání valné hromady apod.).
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2720/2009, ze dne 28. 4. 2010
Při posuzování, zda konkrétní právní úkon svou povahou spadá do provozu podniku, proto záleží na povaze podniku podnikatele a jeho provozu, nikoli na tom, jak je vymezen předmět podnikání podnikatele v obchodním rejstříku. Zápis oborů, v nichž podnikatel podniká, totiž nevystihuje celou šíři úkonů, které k provozu podniku patří. Každý jednotlivý právní úkon učiněný prokuristou je třeba hodnotit z pohledu faktického provozu podniku podnikatele, nikoli mechanicky přiřazovat jeho obsah některému z oborů podnikání zapsaných jako předmět podnikání podnikatele v obchodním rejstříku.
Pouze na základě vymezení předmětu podnikání obchodní společnosti v obchodním rejstříku tedy závěr o tom, zda konkrétní právní úkon byl učiněn při provozu podniku této obchodní společnosti, přijmout nelze.
Obecný závěr odvolacího soudu, podle něhož se smlouva o převodu obchodního podílu v jiné obchodní společnosti netýká provozu podniku, není – ve světle výše podaného výkladu – správný. Nelze totiž paušálně vyloučit, aby podnikatel uskutečňoval svůj podnikatelský záměr i např. prostřednictvím nabývání majetkových účastí v (jiných) obchodních společnostech; v takových případech (jež nejsou v praxi výjimkou) půjde bezesporu o právní úkon, k němuž dochází při provozu podniku, a k němuž je tedy prokurista v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 ObchZ oprávněn. Pouze tehdy, nebude-li nabytí obchodního podílu souviset s provozováním podniku, nebude prokurista zmocněn příslušnou smlouvu uzavřít. Je tedy třeba v každém jednotlivém případě zkoumat, zda smlouva o převodu obchodního podílu byla uzavřena při provozu podniku dotčeného podnikatele či nikoliv.
NahoruZcizování a zatěžování nemovitostí
Jak již bylo uvedeno výše, tak v prokuře není automaticky zahrnuto oprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti; prokura však může být o toto oprávnění podnikatelem rozšířena (§ 450 odst. 1 NOZ). Formulace § 450 odst. 1 NOZ nevylučuje, aby bylo v prokuře uděleno prokuristovi jen oprávnění zcizovat nemovitosti nebo jen oprávnění nemovitosti zatěžovat. Stejně tak není vyloučeno, aby oprávnění nemovitosti zcizovat nebo zatěžovat bylo v prokuře určitým způsobem omezeno, např. cenou nemovitosti nebo jen na úplatné zcizení.
Jiná omezení, než výše uvedená, zákon nezná. V případě, že by akciová společnost chtěla prokuristu omezit v jeho jednání i jiným způsobem, např. by v ní bylo stanoveno, že prokurista smí uzavírat smlouvy ve finančním rozsahu plnění do částky 1 000 000 Kč, pak by taková prokura nebyla způsobilá k zápisu do obchodního rejstříku a nejednalo by se o prokuru, ale o zastoupení na základě plné moci. Pokud by omezení prokury vyplývalo z vnitřních předpisů společnosti či vnitřních pokynů společnosti, pak takové omezení nemá právní následky vůči třetím osobám (§ 453 NOZ).
NahoruZastupování prokuristy v daňovém řízení
V oblasti veřejného práva je nutné na osobu prokuristy nahlížet jiným úhlem pohledu. Prokurista je osobou, jež má za úkol zabezpečit “provoz podniku“ (pozn. obchodního závodu), není ovšem osobou oprávněnou či povinnou plnit závazky a povinnosti, jež pro společnost vyplývají z norem veřejného práva.
Co je důležité zejména z hlediska trestněprávní odpovědnosti prokuristy, tak Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 17. 2. 2004, sp. zn. 11 Tdo 982/2003 dospěl k závěru, že: Ze samotného zákonného postavení prokuristy obchodní společnosti ještě nevyplývá jeho zákonná povinnost, aby za podnikatele zajistil řádné odvedení pojistného a jiných zákonných plateb státu. Tato povinnost však může vyplývat z jiného jeho postavení v obchodní společnosti (pozn. např. vedoucí pracovník)... Povinnost k odvedení příslušných plateb za poplatníka se vztahuje na podnikatele (zaměstnavatele) a není tak úkonem týkajícím se provozu podniku, k němuž je na základě prokury oprávněn prokurista.
Z tohoto také vyplývá, že prokurista není oprávněn jednat za akciovou společnost v daňovém řízení a ze samotného zákonného vymezení prokury takové oprávnění nevyplývá, neboť prokurista je smluvním zástupcem podnikatele, nikoliv zástupcem zákonným. Prokurista tedy není oprávněn jednat za právnickou osobu před správcem daně podle § 9 odst. 2 DŘ. V daňovém řízení může být prokurista toliko smluvním zástupcem právnické osoby, a to na základě plné moci jemu udělené podle § 10 odst. 3 DŘ. V zákonném vymezení prokury zmocnění zastupovat daňový subjekt podle § 10 odst. 3 DŘ samo o sobě obsaženo není, neboť placení daní není právním úkonem týkajícím se provozu podniku, nýbrž právním úkonem vztahujícím se k podnikateli.
NahoruZastupování prokuristy v řízení před soudy
V souladu s § 21 odst. 1 písm. d) OSŘ je za akciovou společnost v řízení před soudy oprávněn jednat též její prokurista. Musí se však jednat o řízení, ve kterém je projednávána otázka, která se týká provozu obchodního závodu, ke kterému se vztahuje zástupčí oprávnění prokuristy. Prokurista také nemůže zastupovat akciovou společnost v případě, že není oprávněn zastupovat společnost samostatně. Na rozdíl od statutárního orgánu v případě, že byla prokura udělena více osobám a tyto nemohou jednat samostatně, není možné, aby prokurista v řízení právnickou osobu zastupoval. Není tedy přípustné, aby ji zastupoval jeden prokurista k tomu ostatními pověřený.
NahoruZápis prokury do obchodního rejstříku
Udělení prokury se zapisuje do obchodního rejstříku; zápis však nemá tzv. konstitutivní účinky. Do obchodního rejstříku se u prokury v souladu s § 25 odst. 1 písm. i) ZVR zapisuje:
-
jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy,
-
způsob, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a
-
údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc.
K návrhu na zápis prokury do obchodního rejstříku je třeba doložit:
-
listinu o vzniku (rozšíření nebo zúžení) prokury, tedy zápis ze zasedání představenstva o udělení prokury nebo zápis ze zasedání valné hromady, kde je prokura udělena,
-
doklad o jmenování prokuristy,
-
souhlas prokuristy se svým zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem dle § 12 ZVR.
Návrh na zápis prokury do obchodního rejstříku je třeba podat na předepsaném formuláři u příslušného rejstříkového soudu. Podrobnosti ohledně podání návrhu, jakož i formulář v elektronické podobě naleznete na www.justice.cz . Za podání návrhu na zápis prokury se platí soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.
NahoruPodepisování prokuristy
Prokurista se podepisuje při zastupování společnosti tak, že k firmě společnosti připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis; byla-li prokura udělena pouze pro jednotlivou pobočku nebo jeden z více závodů, musí prokurista také připojit údaj označující pobočku nebo obchodní závod. Dodatek označující prokuru může mít různou formu, zpravidla se výslovně uvádí "prokurista", "in procura" "per procura" nebo zkratky “Ppa“, “ppr“ nebo “p.p.“ apod. Správně tedy podepsání písemného právního úkonu prokuristou vypadá např. následovně:
ABC, a. s.
Jan Měkký, prokurista
Ustanovení o podepisování prokuristy má instruktivní povahu, porušení pravidla (pozn. uvést dodatek o prokuře) nemůže vést ke zmaření zastoupení nebo k neplatnosti právního jednání, plyne-li z okolností, že je právně jednáno v zastoupení (§ 163 NOZ). Na druhou stranu ovšem nebyla judikatura soudů v tomto směru vždy jednotná, o čemž svědčí Rozsudek Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 5 Cmo 307/94, který rozhodl, že součástí podpisu prokuristy je vždy doložka prokuristy. Bez této doložky se nejedná o podpis prokuristy, přičemž nestačí skutečnost, že prokurista je řádně zapsán do obchodního rejstříku. Přesto může tento podpis podnikatele zavazovat, byl-li podepsaný oprávněn jednat za něj i z jiného důvodu. Následně byl tento názor překonán Rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 Cmo 873/1999, který judikoval, že oprávnění prokuristy jednat za společnost na základě udělené prokury ......není vázáno na uvedení dodatku označujícího prokuru. Tento názor je logický, neboť vzhledem k tomu, že je prokurista zapsán v obchodním rejstříku, tak by neměly vznikat pochybnosti o jeho oprávnění právně jednat za akciovou společnost.
NahoruUdělení prokury více osobám
Prokuru je možné udělit i více osobám. V takovém případě mohou nastat tři možnosti, jak bude prokura vykonávána:
-
každý prokurista je oprávněn zastupovat společnost samostatně,
-
ke všem nebo některým právním jednáním je zapotřebí souhlasu více prokuristů společně, a to alespoň dvou,
-
k zastupování a podepisování je třeba souhlasného projevu vůle všech prokuristů.
Pokud společnost udělila prokuru více osobám, platí, že pokud není v prokuře uvedeno jinak, pak každá osoba bude oprávněna zastupovat akciovou společnost samostatně. Pokud pro všechna nebo některá právní jednání bude zapotřebí souhlasného projevu více prokuristů, je třeba, aby návrh na zápis prokury do obchodního rejstříku obsahoval i určení, jak mají v takovém případě prokuristé jednat.
Dříve bylo judikaturou dovozováno, že nelze, aby bylo kombinováno společné jednání prokuristy a statutárního orgánu (člena představenstva). Nemožnost společného jednání statutárního orgánu a prokuristy byla dříve zapříčiněna rozdílným pojetím jednání těchto dvou entit. Zatímco jednání statutárního orgánu bylo považováno za přímé jednání společnosti, jednání prokuristy bylo definováno jako jednání jejího zástupce. Obchodní zákoník pak jasně stanovoval, že za společnost jedná buď statutární orgán, nebo její zástupce, a společné jednání tak znemožňoval.
NahoruKombinace jednání prokurista - člen představenstva
Nyní se o této problematice vede poměrně vášnivá diskuze. Praxe rejstříkových soudů je v tomto směru různorodá a čeká se na sjednocení judikatury Nejvyšším soudem. Zatím v dané věci bylo vydáno Usnesení vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2015; sp. zn. 14 Cmo 576/2014, které svědčí o nemožnosti kombinace společného jednání těchto dvou subjektů.
Právní úprava účinná od 1. 1. 2014, jak je patrné z citovaného § 164 odst. 1, 2 NOZ stojí nově na tom, že člen statutárního orgánu jedná jako zástupce právnické osoby sui generis (nejedná se o zastoupení zákonné ani o zastoupení smluvní). Tento koncepční posun ale neznamená, že by jednání člena…
