5.1.1
Působnost představenstva
Mgr. Ing Zdeňka Kůsová, JUDr. Lucie Kolářová
NahoruObchodní vedení společnosti
Obchodní vedení společnosti znamená rozhodování představenstva směrem dovnitř společnosti a je třeba jej odlišovat od zastupování společnosti, které se realizuje ve vztahu ke třetím osobám. Jen někdy na rozhodnutí učiněné v rámci obchodního vedení navazuje právní jednání, při kterém člen představenstva společnost zastupuje. Doktrína pojmem obchodního vedení míní řízení společnosti, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o jejích podnikatelských záměrech, s výjimkou záměrů, o kterých přísluší rozhodovat valné hromadě.
Nejvyšší soud ČR vymezil obchodní vedení ve svém rozhodnutí sp. zn. 5 Tdo 94/2006 takto: "Pod pojem obchodního vedení se zpravidla zahrnuje organizace a řízení podniku, který náleží společnosti, řízení zaměstnanců, rozhodování o provozních záležitostech, tj. např. zásobování, odbyt, reklama, vedení účetnictví apod., jakož i rozhodování o podnikatelských záměrech."
NahoruNemožnost odejmout představenstvu obchodní vedení
ZOK předpokládá, že obchodní vedení představenstvu akciové společnosti přísluší. Představenstvu náleží veškerá působnost, kterou stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří orgánu jinému. Stanovy nemohou odejmout představenstvu obchodní vedení ani právo akciovou společnost zastupovat, to mohou pouze modifikovat stanovením způsobu jednání. Míra přímého výkonu obchodního vedení ze strany představenstva, resp. rozsah představenstvem uděleného pověření k výkonu obchodního vedení, závisí nejen na vůli členů představenstva, ale je determinována rovněž objektivními okolnostmi. Důležitá rozhodnutí v rámci obchodního vedení by představenstvo mělo činit vždy, neboť se v žádném případě nemůže zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti tím, že obchodní vedení řádně nezabezpečilo.
Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 8 Tdo 124/2005 uvedl, že představenstvo odpovídá za své rozhodnutí, jímž přeneslo část výkonu své působnosti na určitou osobu "a to především za výběr takové osoby s ohledem na její odborné schopnosti, znalosti a způsobilost svěřené úkoly řádně plnit."
V uvedeném případě, tedy přenesení působnosti představenstva na jinou osobu, popřípadě jiný orgán, vzniká představenstvu povinnost kontrolní činnosti vycházející z požadavku výkonu působnosti funkce s péčí řádného hospodáře. Členové představenstva vždy odpovídají za řádný výběr osob, řádné vymezení jejich působnosti, jakož i řádnou kontrolu jejich činnosti.
Je možné připustit usnesení představenstva, kterým veškerou svou vnitřní působnost svěřuje do rukou svého předsedy, nicméně tímto se jeho ostatní členové nezprostí povinnosti vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Ta by v tomto případě znamenala především povinnost řádné kontroly činnosti předsedy představenstva.
Rozhodováním představenstva o obchodním vedení je vytvářena vůle společnosti, která se navenek projevuje právními úkony společnosti. Projev vůle navenek, vůči třetím osobám, však již nelze považovat za obchodní vedení, ale za zastupování společnosti.
Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 5 Tdo 94/2006 uvedl, že "pod pojem obchodního vedení pak nelze zahrnout právní úkony uzavírané společností s třetími osobami. V některých případech však na rozhodnutí učiněné v rámci obchodního vedení společnosti navazuje jednání jménem společnosti, a to tam, kde k realizaci takového rozhodnutí je nutné právní jednání ve vztahu k třetím osobám."
Meze obchodního vedení společnosti lze stanovit tak, že valné hromadě přísluší rozhodnutí zásadním způsobem ovlivňující další existenci a činnost společnosti, včetně rozhodování o personálním složení dalších orgánů společnosti. Další orgány potom svými funkcemi působí k zajištění řádného chodu společnosti. V případě představenstva je touto funkcí obchodní vedení společnosti.
NahoruMožnost zásahů do obchodního vedení společnosti
Valná hromada si nemůže vyhradit rozhodování případů, které do její působnosti nesvěřuje ZOK nebo stanovy (viz § 421 odst. 3 ZOK). Rozhodne-li přesto v takové záležitosti, bude se na její rozhodnutí hledět, jako by nebylo přijato (viz § 45 odst. 1 ZOK, § 245 NOZ věta druhá). Nemůže proto ani převzít obchodní vedení společnosti. Valná hromada nesmí udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti. Pokyn daný představenstvu v rozporu s uvedeným je třeba považovat za nicotný.
Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 1993/2019 však uvádí, že je nutné rozlišovat mezi obchodním vedením společnosti a jejím strategickým řízením. Strategické řízení spadá do působnosti představenstva akciové společnosti v rámci zbytkové působnosti dle § 163 NOZ, nesvěří-li tuto působnost zákon či v souladu s ním zakladatelské právní jednání jinému orgánu. Stanovy akciové společnosti tedy mohou dle uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR rozhodování o strategickém řízení svěřit do působnosti valné hromady a následně mohou být představenstvu udělovány strategické pokyny.
NahoruZákaz pokynů týkajících se obchodního vedení
Uvedený zákaz platí pro kohokoliv, tedy nejen pro valnou hromadu, ale i pro dozorčí radu či výbor auditu nebo jednotlivé akcionáře. Tím je zajištěna členům představenstva vysoká míra nezávislosti při výkonu obchodního vedení, čemuž odpovídá na druhé straně i míra jejich odpovědnosti za výkon funkce člena představenstva. Mají-li členové představenstva zajišťovat obchodní vedení s péčí řádného hospodáře, nelze je omezovat příkazy či zákazy, byť udělenými valnou hromadou společnosti. Valná hromada může v případě jejího nesouhlasu s obchodním vedením uskutečňovaným představenstvem jednotlivé členy představenstva pouze odvolat z jejich funkce. Uvedeným zákazem není dotčeno právo člena představenstva požádat valnou hromadu o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení společnosti (§ 51 odst. 2 ZOK). Ani v tomto případě se však člen představenstva nezprostí své povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Žádost o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení společnosti lze využít zejména tehdy, zvažuje-li představenstvo několik variant, jak se rozhodnout v konkrétní záležitosti týkající se obchodního vedení, přičemž samozřejmostí by mělo být poskytnutí dostatečných informací o možných variantách akcionářům na valné hromadě (popis výhod a rizik každé varianty apod.), aby o nich akcionáři mohli náležitě rozhodnout. Žádost o udělení pokynu tedy nemůže být obecná či neurčitá.
Výjimku z výše uvedeného zákazu dále tvoří ustanovení § 81 odst. 1 ZOK, dle kterého řídicí osoba může udělovat orgánům řízené osoby pokyny týkající se obchodního vedení, jsou-li v zájmu koncernu.
V rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 500/2000 judikoval Nejvyšší soud ČR tak, že "jestliže valná hromada rozhodla o věci, o které v rámci své působnosti rozhodovat nemůže, neboť do její působnosti takové rozhodování nepatří, nemá takové rozhodnutí žádné právní účinky."
Pokud by představenstvo nicotný pokyn valné hromady realizovalo, neslo by odpovědnost za škodu tím případně způsobenou.
NahoruZastupování společnosti
Dle ustanovení § 163 NOZ náleží statutárnímu orgánu veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Dle ustanovení § 164 NOZ může člen statutárního orgánu zastupovat společnost ve všech záležitostech. Tedy představenstvo v akciové společnosti je oprávněno vykonávat veškerou působnost společnosti, kterou stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu. Člen představenstva může společnost zastupovat ve všech věcech.
Člen představenstva je tedy zákonným zástupcem akciové společnosti a je oprávněn, neurčí-li stanovy něco jiného, zastupovat akciovou společnost samostatně. Úprava NOZ vychází z toho, na rozdíl od původního obchodního zákoníku, že jednání člena představenstva není přímým jednáním akciové společnosti, ale že člen představenstva je jejím zákonným zástupcem. Vzhledem k tomu, že zápis do obchodního rejstříku není konstitutivním, ale pouze deklaratorním úkonem, stane se osoba členem představenstva již účinností volby do její funkce. Oprávnění zastupovat společnost tedy není vázáno na zápis v obchodním rejstříku, ale vzniká již okamžikem zvolení člena představenstva stanoveným způsobem s tím, že člen představenstva se o svém zvolení musí dozvědět a s tímto souhlasit.
Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán, v případě akciové společnosti je tímto kolektivním statutárním orgánem představenstvo. Vyžadují-li stanovy, aby členové představenstva jednali společně, může člen představenstva zastupovat akciovou společnost jako zmocněnec samostatně, jen byl-li…
