701
Reklamační řád, co s ním?
Mgr. Milan Vaňkát
NahoruÚvod
Tato lekce navazuje na předchozí lekci týkající se obchodních podmínek. Obchodní podmínky jsou dokumentem, ve kterém se sbíhají některé zákonné povinnosti stanovené provozovateli e-shopu (prodávajícímu, podnikateli, správci). Stejně jako obchodní podmínky i reklamační řád tedy musí respektovat platnou právní úpravu. Oproti obchodním podmínkám je zaměření reklamačního řádu užší, protože se týká uplatňování práv z vadného plnění, tj. reklamací.
Pro účely této lekce si nejprve zopakujeme některé podstatné povinnosti a souvislosti z občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele, které byly zmíněny v předchozích lekcích. Tyto povinnosti totiž předurčují, co by mohlo být zčásti obsahem reklamačního řádu. Vedle splnění informační povinnosti a zmínění podstatných zákonných povinností pak reklamační řád bude obsahovat i detaily či návod pro kupujícího, jak by měl či mohl postupovat, rozhodne-li se uplatnit reklamaci.
NahoruPodstatná ustanovení týkající se reklamací
Podle občanského zákoníku reklamace ve stručnosti znamená, že kupující uplatňuje svá práva z vadného plnění, která jsou upravena především v § 2099 nebo § 2169 a násl. OZ. Jak již bylo opakovaně uvedeno, samotný e-shop je v podstatě pouze prostředkem pro nabídku zboží široké veřejnosti, přičemž k realizaci konkrétního obchodu dochází především prostřednictvím kupní smlouvy (§ 2079 a násl. OZ). Práva kupujícího z kupní smlouvy uzavřené tímto způsobem jsou tak de facto totožná, jako kdyby výrobek či zboží zakoupil "klasickým" způsobem, tedy v kamenné prodejně, hypermarketu apod.
Významné tak jsou mimo jiné i § 2099 a násl. OZ, které se týkají práva z vadného plnění. V souvislosti s vadami jsou podstatné také § 2095 a § 2096 OZ, protože stanovují, jaké vlastnosti má kupovaná věc mít. Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze; liší-li se jakost nebo provedení určené ve smlouvě a vzorek nebo předloha, rozhoduje smlouva; určí-li smlouva a vzorek jakost nebo provedení věci rozdílně, nikoli však rozporně, musí věc odpovídat smlouvě i vzorku nebo předloze. Nemá-li věc tyto zákonem stanovené vlastnosti, je vadná. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.
Zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si uchová obvyklé vlastnosti. Pokud prohlášení o záruce a smlouva určují různé záruční doby, platí doba z nich nejdelší. Záruční doba běží od okamžiku odevzdání věci kupujícímu. Přes různé výkladové problémy a rozdíly spíše převažuje názor, že nový občanský zákoník převzal koncepci záruční doby tak, jak byla zakotvena v předchozím občanském zákoníku. U spotřebního zboží má tak kupující (spotřebitel) oprávnění uplatnit právo z vady v době 24 měsíců od převzetí zboží/věci.
Občanský zákoník rozlišuje, zda vadné plnění je podstatným či nepodstatným porušením smlouvy, od čehož se odvíjejí i možnosti/nároky spotřebitele. Podstatným porušením smlouvy se rozumí takové porušení povinnosti, tj. např. prodej věci s tak závažnou vadou, o němž prodávající již při uzavření kupní smlouvy věděl nebo musel vědět, že kupující by kupní smlouvu neuzavřel, pokud by takové porušení (vadu) předvídal. Ostatní porušení smlouvy jsou pak…
