Rozpuštění rezervního fondu

8.4

Rozpuštění rezervního fondu

JUDr. Vladimíra Knoblochová

 NahoruPovinně vytvářený rezervní fond

Zákon o obchodních korporacích nevyžaduje, aby akciová společnost vytvářela povinně rezervní fond ze zisku. Povinnost vytvořit rezervní fond je stanovena pro akciové společnosti pouze ve dvou případech:

1) společnost poskytuje finanční asistenci. V takovém případě je jednou z podmínek pro poskytnutí finanční asistence vytvoření zvláštního rezervního fondu, a to ve výši poskytnuté finanční asistence [viz § 311 písm. f) ZOK],

2) společnost nabývá vlastní akcie – v případě, kdy společnost vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, je povinna vytvořit ve stejné výši zvláštní rezervní fond. S tímto rezervním fondem je možné naložit pouze tak, že jej společnost zruší nebo sníží, pokud vlastní akcie zcela nebo zčásti zcizí nebo použije na snížení základního kapitálu (viz § 316 ZOK).

Na vytvoření nebo doplnění zvláštního rezervního fondu může společnost použít nerozdělený zisk nebo jiné fondy, které může použít podle svého uvážení.

 NahoruDobrovolně vytvářený rezervní fond

Akciová společnost samozřejmě může vytvářet rezervní fond dobrovolně, přičemž úprava podmínek vytváření rezervního fondu by měla být nejlépe obsažena ve stanovách, pro vznik rezervního fondu to ale není podmínka. Zákon to totiž nevyžaduje a ani nesvěřuje vytvoření rezervního fondu do působnosti valné hromady. V případě, že si valná hromada vytvoření rezervního fondu nevyhradí do své působnosti, bude náležet rozhodnutí o vytvoření rezervního fondu do působnosti představenstva.

 NahoruZrušení rezervního fondu

Do konce roku 2013 musely všechny akciové společnosti vytvářet rezervní fondy z čistého zisku povinně a tato povinnost vytvářet rezervní fond byla zpravidla upravena ve stanovách společnosti. Vzhledem k tomu, že povinnost vytvářet rezervní fond byla až na výše uvedené výjimky zrušena, mohou akciové společnosti stávající rezervní fond zrušit a vyplatit vlastní zdroje v nich nakumulované. Postup by měl být následující:

• sestavení řádné nebo mimořádné účetní závěrky, která bude sloužit jako podklad pro výplatu vlastních zdrojů,

• změna stanov, pokud stanovy tvorbu rezervního fondu upravují. V případě, že stanovy obsahují povinnost vytvářet rezervní fond, musí se společnost touto povinností řídit, a to i v případě, že to již zákon sám nevyžaduje. Proto je nutné v prvním kroku nejprve změnit stanovy. Rozhodnutí o změně stanov náleží do působnosti valné hromady a vždy je nutné o rozhodnutí pořídit notářský zápis.

• provedení testu insolvence. Zrušením rezervního fondu a výplatou vlastních zdrojů si společnost nesmí přivodit úpadek podle insolvenčního zákona. Úpadkem se přitom rozumí platební neschopnost společnosti ve smyslu § 3 odst. 1 a 2 IZ nebo předlužení společnosti ve smyslu § 3 odst. 3 IZ. Před rozhodnutím o rozpuštění rezervního fondu a výplatou zdrojů z něj musí tedy společnost, resp. představenstvo společnosti, provést test insolvence a zjistit, zda výplatou zdrojů z rezervního fondu nedojde k úpadku společnosti.

• posouzení splnění podmínky obsažené v § 350 ZOK. Podle citovaného ustanovení nesmí společnost rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře (přičemž zdroje v rezervním fondu se považují za jiné vlastní zdroje), pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle ZOK nebo stanov rozdělit mezi akcionáře. Částka k rozdělení mezi akcionáře dále nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se ZOK a stanovami.

• rozhodnutí o zrušení rezervního fondu a výplatě vlastních zdrojů…