NahoruZákladní právní úpravy
Podobně jako kupní smlouva, je i smlouva o dílo upravena v
občanském zákoníku zcela specifickým způsobem. Úprava smlouvy o dílo je
obsažena v §
631 a § 656 ObčZ. V prvé části jsou upravena, podobně jako v
případě kupní smlouvy obecná ustanovení smlouvy o dílo, která se vztahují i na
úpravu speciální. V druhé části (§ 644 až § 651 ObčZ) jsou obsažena
zvláštní ustanovení o zhotovení věci na zakázku a v části třetí (§ 652 až § 656
ObčZ) jsou obsažena zvláštní ustanovení o smlouvě o opravě a úpravě
věci. Podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo uzavírané podle občanského
zákoníku je závazek zhotovitele, že za sjednanou cenu provede dílo ve
prospěch objednatele na své nebezpečí.
Smlouva o dílo podle občanského zákoníku tedy sice nemusí mít
písemnou formu jako podmínku platnosti, ale v některých ujednáních zákon
písemnou formu předepisuje.
NahoruCo vše je pokládáno ze zákona za dílo
Vymezení díla v občanském zákoníku, ve srovnání se zákoníkem
obchodním, je stručnější, ale lze dospět k závěru, že dílo je vymezeno v
podstatě stejně. Dílem tedy může být zhotovení movité i nemovité věci, ale i
jakýkoli výsledek fyzické nebo duševní práce zhotovitele. Podmínkou je, že
tento výsledek má materiální povahu. Smlouva o dílo například v oblasti
služeb může mít i podobu ostříhání a oholení či jiných podobných úkonů.
Důležité je, že zhotovitel vynakládá určitou energii, jejímž smyslem a cílem je
materiální výsledek.
Dále není rozhodné, zda materiál potřebný ke zhotovení díla
poskytuje objednatel nebo zhotovitel. Občanský zákoník tedy neřeší, stejně jako
obchodní zákoník, mezní případ, kdy je rozhodující, zda podstatnou část pro
zhotovení díla dodává objednatel nebo zhotovitel. Občanský zákoník tedy pokládá
za smlouvu o dílo každé plnění, na jehož základě je vytvářena nová věc nebo
nová jiná hodnota s ohledem na skutečnost, zda nepatrnou či podstatnou část
materiálu či jiného spolupůsobení potřebného pro vytvoření díla dodal
objednatel.
NahoruCena jako náležitost smlouvy
Podle §
634 ObčZ platí, že není-li výše ceny sjednána smlouvou nebo
stanovena zvláštními předpisy, je třeba poskytnout cenu přiměřenou. Cena díla
tedy může být sjednána při uzavření smlouvy nebo i po dokončení díla nebo
nemusí být sjednána vůbec. Občanský zákoník pamatuje na případ, kdy cena je
dohodnuta podle rozpočtu. Takové případy nastávají při zhotovení stavby.
Takovýto způsob určení ceny znamená, že cena nesmí být bez souhlasu objednatele
zvýšena. Práce a náklady nezahrnuté do rozpočtu lze účtovat jen tehdy, jestliže
je objednatel písemně schválí nebo je dodatečně písemně objedná.
Dále občanský zákoník pamatuje na možnost ceny určenou
odhadem. Podle § 636
odst. 1 ObčZ v případě, kdy cenu nelze při uzavření smlouvy sjednat
pevnou částkou, může se určit alespoň odhadem. Za odhad však nelze pokládat
znalecký posudek, ale dohodu smluvních stran, ze které vyplývá, že tato cena
není definitivní. Pokud je v průběhu provádění díla zhotovitelem zjištěno, že
tuto cenu stanovenou odhadem je třeba podstatně překročit, musí na tuto
skutečnost písemně objednatele upozornit a oznámit mu nově určenou cenu. V
praxi se za podstatné překročení odhadnuté ceny pokládá otázka odpovídají
deseti až dvaceti procentům odhadnuté ceny.
Skutečnost, že zhotovitel provádí dílo na své nebezpečí, je
vyjádřena v ustanovení § 640
ObčZ, podle něhož v případě, kdy dílo bylo zmařeno náhodou před
dobou splnění, ztrácí zhotovitel nárok na odměnu. Pokud ovšem zhotovitel dílo
dokončí, nabídne jej objednateli k převzetí a objednatel bezdůvodně dílo
převzít odmítá, uvedené ustanovení neplatí. V takovém případě totiž přechází
nebezpečí škody na zhotovovaném díle automaticky na objednatele. V daném
případě má zhotovitel právo na zaplacení ceny díla. Pokud zhotovitel provádí
dílo, které je unikátem, dojde ke zmaření díla, dojde současně i k zániku
povinnosti zhotovit dílo pro dodatečnou nemožnost plnění.
Zhotovitel však má právo na zaplacení ceny díla i tedy, kdy dílo
sice nedokončil, ale v dokončení díla mu zabránily okolnosti na straně
objednatele. Od ceny díla se však odečítá to, co zhotovitel ušetřil
neprovedením díla, to, co vydělal jinak, nebo to, co úmyslně zameškal
vydělat.
NahoruOdstoupení od smlouvy
Pro smlouvu o dílo je typické, že podle § 642
odst. 1 ObčZ může objednatel bez jakéhokoli důvodu až do zhotovení
díla odstoupit od smlouvy. Úkon objednatele však musí dojít vždy nejpozději
poslední den, který předchází zhotovení díla. Pokud by odstoupení bylo
pozdější, nebylo by účinné. Zde záleží ale na tom, zda zhotovitel souhlasí či
nesouhlasí s tímto odstoupením.
Uvedením odstoupení se smlouva od samého počátku ruší a zhotovitel
má právo, aby mu objednatel zaplatil práce již provedené, pokud ovšem výsledek
práce nemůže použít jinak.. Zhotovitel má dále právo na náhradu účelně
vynaložených nákladů. Pod tímto pojmem je si třeba představit náklady
vynaložené v souvislosti s odstoupením od smlouvy, například náklady na zpětnou
přepravu stavebních materiálů nezabudovaných do stavby. Tyto náklady jsou
hrazeny vedle ceny.
Dále může objednatel odstoupit od smlouvy, je-li
zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně za podmínky, že
zhotovitel neučinil nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě.
Zde se jedná o analogii možnosti objednatele u
smlouvy o dílo uzavírané podle obchodního zákoníku odstoupit od smlouvy před
tím, než uplyne termín pro dokončení díla. Podle občanského zákoníku je však
základní podmínkou, aby byla poskytnuta přiměřená lhůta pro dodatečné splnění
povinnosti zhotovitele.
NahoruDílem je zhotovení nové věci
V případě, kdy předmětem díla je zhotovení nové
věci, řídí se právní vztahy ustanoveními § 644 až § 651 ObčZ. Pod uvedený
právní režim ale nespadá například oprava nebo rekonstrukce stavby, kde nejde o
zhotovení nové věci, ale o změnu stavby. Na tytéž vztahy se použijí ustanovení
o smlouvě o opravě a úpravě věcí, o nichž bude pojednáno dále.
NahoruPřechod vlastnického práva k dílu na objednatele
Existuje určitá nejednotnost názorů, zda u
zhotovované stavby v případě právního režimu občanského zákoníku je či není
objednatel vlastníkem zhotovované stavby. Občanský zákoník tuto otázku výslovně
neupravuje, ale protože podle § 651 ObčZ zhotovitel odpovídá v případě
zhotovení stavby na objednávku objednateli za poškození nebo zničení stavby až
do převzetí této stavby, dovodíme, že vlastníkem zhotovované stavby je i v
případě občanského zákoníku objednatel. V jiných případech, tedy u zhotovení
movitých věcí je zhotovitel vlastníkem věci až do jejího předání
objednateli.
NahoruZákonná záruka z odpovědnosti za vady
U zhotovení věci na…