Správní rada

13.35

Správní rada

JUDr. Lucie Kolářová

Prvním a rovněž stěžejním orgánem společnosti v monistickém systému vnitřní struktury je správní rada, a to přesto, že jí ZOK nepřiznává pravomoci statutárního orgánu. Správní rada má naopak funkci kontrolní. Jak je uvedeno v ust. § 456 odst. 2 ZOK, kde se v tomto zákoně stanoví o dozorčí radě, rozumí se tím podle okolností správní rada nebo předseda správní rady anebo jiný orgán, s podobnou působností. Přes toto ustanovení je nutno uvést, že význam správní rady daleko přesahuje význam dozorčí rady v dualistickém systému vnitřní struktury akciové společnosti. V kompetenci správní rady jsou všechny záležitosti týkající se společnosti, pokud nejsou zákonem nebo stanovami svěřeny do působnosti valné hromady. Správní rada je tak druhým nejdůležitějším orgánem akciové společnosti a její pravomoc je limitována pouze pravomocí valné hromady.

 NahoruVolba

Členy správní rady volí a odvolává dle ust. § 421 odst. 2 písm. f) ZOK valná hromada. Výjimka platí pro první členy správní rady, kteří jsou určeni zakladateli. Jelikož odvoláním ani volbou členů správní rady nedochází ke změně stanov, postačí k přijetí usnesení o odvolání či jmenování členů správní rady prostá většina hlasů přítomných akcionářů a toto rozhodnutí nemusí být osvědčeno notářským zápisem. Stanovy mohou určit, že se členové správní rady volí kumulativním hlasováním dle ust. § 354 ZOK. V takovém případě může být takto zvolený člen správní rady odvolán pouze se souhlasem většiny těch akcionářů, kteří hlasovali pro jeho zvolení. Výjimku tvoří případ odvolání člena správní rady pro závažné porušení povinností při výkonu funkce.

Otázkou zůstává, zda lze na správní radu vztáhnout totéž, co je řečeno o dozorčí radě (viz ust. § 456 odst. 2 ZOK), kdy by některé členy správní rady nemusela volit pouze valná hromada. Činit závěry v této chvíli by bylo zřejmě předčasné, nicméně s ohledem na důvodovou zprávu, která nabádá k rovnosti a vyváženosti obou systémů, by bylo možné dospět k pozitivnímu závěru.

 NahoruSložení

Neurčí-li stanovy jinak, má správní rada tři členy. Počet členů správní rady je stanoven dispozitivně, není stanovena minimální ani maximální hranice počtu členů. ZOK tedy přímo nezakazuje, aby správní rada byla i jednočlenná, určí-li to stanovy, otázkou však zůstává, nakolik by toto bylo praktické. Jediný člen správní rady bude současně vykonávat funkci jejího předsedy. Vyloučena není ani kumulace všech třech funkcí, tedy správní rady, předsedy správní rady a statutárního ředitele v rukou jedné fyzické osoby.

 NahoruPrávnická osoba členem správní rady

Stejně jako v případě ostatních orgánů akciové společnosti, může být členem správní rady právnická osoba. Výjimka se uplatní pouze pro osobu předsedy správní rady, kterým musí být vždy osoba fyzická (viz ust. § 461 odst. 2 ZOK).

Otázkou zůstává, co by se stalo v případě, kdy by do správní rady byly zvoleny samé právnické osoby, neboť správní rada volí svého předsedu, který musí být osobou fyzickou. Tímto by mohla být správní radě volba jejího předsedy znemožněna. Podobný problém by nastal v případě, kdy by ve správní radě byla osoba fyzická pouze jedna, když sice by jmenování předsedy správní rady možné bylo, nicméně bylo by předem determinováno, kdo se jím stane. Jediným řešením takto vzniklé situace by zůstala možnost dovolat se neplatnosti usnesení valné hromady pro rozpor se zákonem, popř. s dobrými mravy.

Na obsazování členů správní rady se s ohledem na znění ust. § 456 odst. 2 ZOK dále použijí analogicky pravidla vztahující se na členy dozorčí rady. Mezi těmito lze zmínit zejména:

• volbu nového člena valnou hromadou ve lhůtě dvou měsíců v případě úmrtí, odstoupení z funkce, odvolání či jiného ukončení funkce člena správní rady dle ust. § 453 ZOK,

• kooptaci členů správní rady dle ust. § 454 odst. 1 ZOK,

• obsazování uvolněných míst předem zvolenými náhradníky dle ust. § 454 odst. 2 ZOK.

Podmínky výkonu funkce člena správní rady

Podmínky výkonu funkce člena správní rady jako takové jsou upraveny v obecných ustanoveních ZOK a NOZ, překážky pro výkon funkce se vyskytují jak v ZOK, tak v živnostenském zákoně. Základní podmínkou pro výkon funkce člena správní rady (stejně jako v případě členů ostatních orgánů obchodní korporace) je plná svéprávnost dle ustanovení § 152 odst. 2 NOZ, který stanoví, že fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána, musí být plně svéprávná. To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem orgánu jiné právnické osoby.

 NahoruSvéprávnost

Plně svéprávnou se stává fyzická osoba dle ust. § 30 NOZ zletilostí, které se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné.

 NahoruBezúhonnost

Členem orgánu obchodní korporace, tedy ani členem dozorčí rady, nemůže být ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání. Dle ust. § 6 odst. 2 ŽZ se za bezúhonnou nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

 NahoruPřekážky provozování živnosti

Těmito skutečnostmi dle ust. § 8 odst. 1, 2 ŽZ jsou:

• prohlášení konkurzu na majetek fyzické nebo právnické osoby, a to ode dne prodeje podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle insolvenčního zákona,

• prohlášení konkurzu na majetek fyzické nebo právnické osoby, jestliže soud rozhodl, že musí ukončit provozování podniku či ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku,

• zrušení konkurzu po splnění rozvahového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a to po dobu tří let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkurzu; byl-li konkurz zrušen z jiného důvodu, shora uvedená překážka provozování živnosti odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkurzu,

• uložení zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru podnikání společnosti nebo příbuzném oboru, dokud tento zákaz trvá.

 NahoruDůsledky existence překážky

Neexistence podmínky či existence překážky pro výkon funkce dle ustanovení ZOK, stejně jako živnostenského zákona, způsobuje nicotnost rozhodnutí o ustavení takové osoby do funkce člena správní rady, tedy na takové povolání do funkce se hledí, jakoby se nestalo. Ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká. Ust. § 155 odst. 2 NOZ chrání dobrou víru třetích osob, když stanoví, že hledí-li se na povolání osoby do funkce člena voleného orgánu, jakoby se nestalo, nebo je-li povolání neplatné, nedotýká se to práva nabytého v dobré víře.

Je-li jmenována do funkce osoba, která nesplňuje podmínky stanovené ZOK, např. není bezúhonná, taková osoba se členem správní rady nikdy nestane, rozhodnutí o její volbě je nicotné.

 NahoruOdpadnutí překážky

Dle většinového názoru nelze na akciovou společnost a členy správní rady použít ustanovení § 153 NOZ, podle kterého se může stát osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, členem voleného orgánu (tedy dozorčí rady), oznámila-li to předem tomu, kdo ji do funkce povolává, tedy valné hromadě. Možnosti odpadnutí překážky dle ust. § 153 NOZ jsou vyloučeny úpravou zvláštní, která je obsažena v ust. § 46 ZOK a má před obecnou úpravou NOZ přednost.

 NahoruInformační povinnost

Kdo se má stát členem správní rady má povinnost předem informovat zakladatele nebo valnou hromadu, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, ve které působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení anebo zda u něj není dána jiná překážka funkce. Porušení informační povinnosti zakládá povinnost k náhradě újmy z toho vzniklé.

Nastane-li překážka v době výkonu funkce člena správní rady, tedy ztratí-li člen správní rady po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem správní rady, jeho funkce zaniká. Zánik funkce oznámí společnosti bez zbytečného odkladu.

Jednání správní rady

 NahoruSchůze správní rady

Pro svolání správní rady nelze použít pravidla o svolání dozorčí rady, neboť ta ZOK neobsahuje. Pravidla pro svolání správní rady by tak měly upravit stanovy. Precizní úprava bude žádoucí zejména v případě jednočlenné správní rady. Jednání správní rady pak svolává její předseda a k účasti na ní se přizve statutární ředitel. Způsob svolání však není v ZOK stanoven, tedy nebude-li takový postup upraven ve stanovách, bude předseda správní rady svolávat správní radu buďto zcela neformálně, případně si správní rada vytvoří pravidla vlastní. Účast statutárního ředitele je nejen právem, ale i povinností, má-li statutární ředitel vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře.

 NahoruŽádost o svolání správní rady jejími členy

Právo podat žádost o svolání správní rady má dle ust. § 459 odst. 1 ZOK jedna třetina jejích členů, kteří mohou o její svolání požádat předsedu správní rady v případě, že se správní rada nesešla po dobu delší jak dva měsíce. Podmínkou pak je, že oprávněné osoby navrhly pořad jednání, jinak nelze výše uvedeného práva využít. Vzhledem k tomu, že ZOK nestanoví jakékoliv náležitosti pro takovou žádost, lze tuto podat jakýmkoliv způsobem, bude-li adresována předsedovi správní rady. Nebude-li správní rada po doručení takové žádosti předsedou správní rady svolána bez zbytečného odkladu, jsou žadatelé oprávněni svolat správní radu sami.

 NahoruŽádost o svolání správní rady statutárním ředitelem

Statutární ředitel může žádat předsedu správní rady o její svolání kdykoliv. Na pořadu jejího jednání pak budou témata, která statutární ředitel určil. Nebude-li správní rada na základě žádosti statutárního ředitele bez zbytečného odkladu svolána, je oprávněn svolat správní radu sám statutární ředitel.

 NahoruOdpovědnost za nesvolání správní rady

Poruší-li předseda…