Srážky ze mzdy

9.4.5 Srážky ze mzdy

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Srážkami ze mzdy se rozumí zákonem stanovené případy, kdy zaměstnavatel může ze mzdy zaměstnance určitou část mzdy srazit ve prospěch státu, zaměstnavatele nebo jiné osoby. Důvody, pro které je možné provádět srážky ze mzdy, jsou upraveny v § 146 ZP. Toto ustanovení je kogentní a strany se od něj nemohou odchýlit. V případě, že by zaměstnavatel provedl neoprávněnou srážku ze mzdy, může zaměstnanec se zaměstnavatelem okamžitě zrušit pracovní poměr za podmínek stanovených v § 56 odst. 1 písm. b) ZP a požadovat vyplacení odstupného, a samozřejmě může požadovat vyplacení neoprávněně sražené částky, včetně úroků z prodlení.

Kdy lze provést srážky ze mzdy

Srážky ze mzdy lze provádět pouze:

• v případech stanovených zákoníkem práce nebo zvláštním zákonem,

• na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance,

• k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

Bez souhlasu zaměstnance může zaměstnavatel provést také srážky ze mzdy uvedené v § 147 ZP. V jiných případech nesmí zaměstnavatel zaměstnanci ze mzdy nic srazit.

Zaměstnavatel smí v souladu s ustanovením § 147 ZP srazit zaměstnanci:

• daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,

• pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,

• zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že byly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,

• nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,

• náhradu mzdy za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo, a náhradu mzdy podle ustanovení § 192 ZP, na niž zaměstnanci právo nevzniklo.