6.1.3
Svolání valné hromady k žádosti kvalifikovaných akcionářů
Mgr. Pavla Krejčí
Svolání valné hromady je především záležitostí představenstva nebo správní rady. Představenstvo společnosti nebo správní rada je tedy tím orgánem, který zvažuje, zda je v zájmu společnosti v daný okamžik valnou hromadu svolat. Protože je však akciová společnost hlavně majetkem akcionářů, mohou si akcionáři za splnění určitých podmínek svolání valné hromady vynutit. Jedná se o jedno ze základních akcionářských práv, které akcionářům svědčí zejména z důvodů možnosti ochrany jejich práv.
NahoruPovinnost představenstva a správní rady
Právo akcionáře na vynucení konání valné hromady je realizováno v první řadě tím, že zákon ukládá představenstvu nebo správní radě společnosti povinnost valnou hromadu svolat, pokud je o svolání valné hromady požádají tzv. kvalifikovaní akcionáři nebo akcionář.
Definici kvalifikovaných akcionářů a jejich právo na svolání valné hromady naleznete v § 365 ZOK. Jedná se o ustanovení kogentní a ani stanovami společnosti je nelze modifikovat.
NahoruKvalifikovaní akcionáři
Jedná se o akcionáře, který má sám nebo společně s ostatními akcionáři jednajícími ve shodě, akcie:
-
jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 3 % základního kapitálu, a to u společnosti se základním kapitálem vyšším než 100 000 000 Kč, nebo
-
jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 5 % základního kapitálu, a to u společnosti se základním kapitálem 100 000 000 Kč a nižším, nebo
-
jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 1 % základního kapitálu, a to u společnosti se základním kapitálem 500 000 000 Kč nebo vyšším.
V případě kusových akcií je třeba postupovat v souladu s ustanovením § 257 odst. 4 ZOK, které stanoví, že jmenovitou hodnotou se rozumí účetní hodnota kusové akcie.
Stanovy nemohou zvýšit počet akcií, kterými musí kvalifikovaní akcionáři disponovat, ani žádným způsobem modifikovat právo kvalifikovaných akcionářů na svolání valné hromady. Stanovy však mohou práva akcionářů rozšířit – tj. zavést potřebu nižšího počtu akcí pro svolání valné hromady (§ 365 odst. 4 ZOK).
Pro posouzení, zda akcionáři disponují dostatečným počtem akcií, aby mohli být považováni za kvalifikované akcionáře, není rozhodné, jaký druh nebo formu akcií vlastní. Jedinými podstatnými kritérii jsou pouze jmenovitá hodnota akcií a to, zda akcionář může vykonávat svá práva s akciemi spojená.
Společnost Alfa, a. s. má základní kapitál 10 000 000 Kč. Akcionáři společnosti jsou mj. následující osoby:
Radomír Voráček – vlastník akcií se souhrnnou jmenovitou hodnotou 500 000 Kč,
Jaromír Konopník – vlastník akcií se souhrnnou jmenovitou hodnotou 499 000 Kč,
Petr Kropička – vlastník akcií se souhrnnou jmenovitou hodnotou 20 000 Kč.
Vysvětlení k příkladu:
Radomíra Voráčka je možno označit za kvalifikovaného akcionáře, na jehož žádost musí představenstvo společnosti svolat valnou hromadu povinně. Jaromír Konopník a Petr Kropička nedosahují každý samostatně potřebného kvóra, které je nezbytné k tomu, aby na základě jejich žádosti bylo představenstvo společnosti povinno svolat valnou hromadu. Pokud představenstvo na základě jejich žádosti valnou hromadu přesto svolá, jedná se o dobrovolný postup představenstva, na který však nedopadají pravidla stanovená v § 366 ZOK a představenstvo společnosti může akcionářem navrhovaný program měnit. Pokud by ovšem pánové Kropička a Konopník poslali společnou žádost o svolání valné hromady, bylo by již představenstvo společnosti povinno jejich žádosti vyhovět, protože společně přesahují zákonem požadovanou jmenovitou hodnotu akcií.
Pokud akcionář přestane po podání žádosti o svolání valné hromady splňovat kritéria pro kvalifikovaného akcionáře, zaniká jeho právo na svolání valné hromady a taktéž případná aktivní legitimace ve sporu (k tomu např. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2000, sp. zn. 29 Cdo 1300/2000).
NahoruŽádost o svolání valné hromady
Pokud kvalifikovaný akcionář (akcionáři) chce, aby byla na jeho žádost svolána valná hromada společnosti, musí zaslat představenstvu nebo správní radě společnosti žádost, ve které musí:
-
výslovně požádat o svolání valné hromady;
-
uvést záležitosti, které navrhuje projednat na valné hromadě, tedy musí navrhnout program valné hromady;
-
odůvodnit každý z bodů návrhu nebo uvést návrh usnesení valné hromady.
Zákon nikde nestanoví, že by žádost musela být písemná, ovšem pouhé ústní sdělení žádosti rozhodně nedoporučuji, a to s ohledem na důkazní břemeno v případě soudního sporu.
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 1. 2018, sp. zn. 7 Cmo 227/2017
Zjevné to je z požadavku uvedení konkrétních usnesení k navrženým záležitostem v žádosti o svolání valné hromady adresované představenstvu společnosti (§ 366 ZOK), kdy návrh těchto usnesení musí být následně obsažen i v pozvánce na valnou hromadu [podle § 407 odst. 1 písm. f) ZOK – pozvánka obsahuje alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění] a je-li usnesení přijato, obsažen též i v zápise z valné hromady [podle § 423 odst. 2 písm. e) ZOK zápis obsahuje usnesení valné hromady s uvedením výsledku hlasování]. Není totiž žádného důvodu věcného ani právního, aby pozvánka na valnou hromadu svolanou kvalifikovaným akcionářem na základě zmocnění soudem podle § 368 odst. 1 ZOK neobsahovala stejné minimální náležitosti (§ 407 odst. 1 ZOK), jako musí obsahovat pozvánka činěná k tomu jinak příslušným orgánem společnosti, samozřejmě s výjimkami danými zákonem, viz § 368 odst. 2 ZOK. V daném případě však ani konkrétní záležitosti, tím spíše pak ani návrhy konkrétních usnesení, jež mají být přijata valnou hromadou, v návrhu na zahájení řízení a potažmo tak ani ve výroku usnesení soudu prvního stupně beze zbytku tento návrh převzavším uvedeny nebyly. Potud je toto usnesení soudu v rozporu se zákonem, neboť soud není oprávněn zmocnit kvalifikovaného akcionáře ke svolání valné hromady za libovolným účelem, resp. k projednání libovolné záležitosti, leč toliko a jen záležitostí, ohledně nichž nebyl kvalifikovaný akcionář úspěšný se svým požadavkem na svolání vůči představenstvu, resp. vůči příslušnému orgánu akciové společnosti. První, co měl tedy soud prvního stupně učinit, bylo vyzvat navrhovatele k upřesnění návrhu podle § 43 odst. 1 OSŘ. Překročení návrhu podle § 26 ZŘS totiž v daném řízení možné nebylo, protože nejde o řízení, které lze zahájit i bez návrhu.
NahoruČinnost představenstva a správní rady
Představenstvo společnosti nebo správní rada poté, co obdrží žádost o svolání valné hromady, která splňuje výše uvedené požadavky, jsou nejprve povinny zabývat se tím, zda žádost opravdu podali kvalifikovaní akcionáři společnosti, tj. akcionáři, kteří disponují množstvím akcií stanoveným zákonem (nebo stanovami, pokud je požadavek v nich mírnější než zákon). Pokud by žádost nepodali kvalifikovaní akcionáři, nedopadá na představenstvo ani správní radu povinnost takové žádosti vyhovět. Představenstvo společnosti nebo správní rada však mohou takové žádosti ze své vůle vyhovět a svolat valnou hromadu na základě svého rozhodnutí.
Dále musí představenstvo nebo správní rada společnosti zkoumat obsah žádosti, tedy zda žádost obsahuje všechny výše uvedené náležitosti.
NahoruNeúplná žádost
Podle mého názoru se však představenstvo nebo správní rada společnosti musí zabývat i neúplnou žádostí akcionáře o svolání valné hromady. Pokud by akcionáři např. neuvedli v žádosti program valné hromady a pouze požádali o svolání valné hromady, je představenstvo nebo správní rada společnosti, podle mého názoru, povinno vyzvat akcionáře k doplnění žádosti. Lhůty určené pro svolání mimořádné valné hromady však začnou běžet až poté, co akcionář na základě výzvy představenstva nebo správní rady žádost o svolání valné hromady doplní.
NahoruZáležitosti spadající do kompetence VH
Pro představenstvo (správní radu) je neméně důležité zvážit, zda akcionáři požádali o svolání valné hromady k záležitostem, které spadají do kompetence valné hromady. Pokud by tomu tak nebylo, nedopadá na představenstvo společnosti nebo správní radu povinnost takovou valnou hromadu svolat, resp. by ji svolalo pouze s programem, ze kterého by body, jež nejsou v kompetenci valné hromady, vyňalo (k tomu např. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 1. 2018, sp. zn. 7 Cmo 227/2017).
K tomu například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2005, sp. zn. 29 Odo 407/2004
Logickým a systematickým výkladem, zejména ve vazbě na ustanovení § 187 ObchZ, je naopak třeba dovodit, že svolání mimořádné valné hromady lze požadovat pouze k projednání záležitostí, které patří do působnosti valné hromady.
a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 29 Odo 149/2005
K tomu dovolací soud uzavřel, že takovému postupu nic nebrání. Ze žádného ustanovení obchodního zákoníku nelze dovodit, že by příslušný orgán společnosti (nebo soud) musel rozhodovat o návrhu na svolání valné hromady jako o celku, tj. buď valnou hromadu svolat s celým navrženým programem, nebo její svolání odmítnout. Určuje-li ustanovení § 181 odst. 2 ObchZ, že představenstvo není oprávněno měnit navržený pořad jednání valné hromady, lze logickým a systematickým výkladem tohoto ustanovení dovodit, že to znamená pouze, že představenstvo nesmí zasahovat do navrženého programu v rozsahu, ve kterém lze svolat valnou hromadu k jeho projednání. K těm bodům programu, ohledně kterých valnou hromadu svolat nelze, představenstvo logicky nepřihlíží.
Podobně se musí nahlížet na případ, kdy se bude kvalifikovaný akcionář domáhat svolání valné hromady za účelem projednání záležitostí, které sice patří do působnosti valné hromady, ale pro jejichž projednání nejsou splněny zákonem stanovené podmínky. V tomto směru vydal dne 8. 2. 2012 zajímavé rozhodnutí Nejvyšší soud, a to pod sp. zn. 29 Cdo 719/2011, kdy konstatoval, že kvalifikovaný akcionář se sice může domáhat svolání valné hromady za účelem rozhodnutí o schválení rozdělení a výplaty dividendy, ale to pouze za podmínky, že již předtím valná hromada schválila účetní závěrku.
NahoruDoplnění programu
S výše uvedenou výjimkou nejsou představenstvo společnosti ani správní rada oprávněny jakýmkoliv způsobem měnit program valné hromady, který byl navržen akcionáři; tj. nesmí navržený program měnit ani jej doplňovat o další body. K doplnění programu může dojít pouze tehdy, pokud se na této změně dohodnou s akcionáři, kteří konání valné hromady navrhují. Pokud podalo žádost o svolání valné hromady společnosti více akcionářů, je třeba, aby souhlas s doplněním programu udělili všichni tito akcionáři, a ne jenom někteří z nich.
Změnou programu se však nerozumí situace, kdy žádost akcionáře neobsahuje všechny body programu, které musí valná hromada ze zákona mít proto, aby její průběh bylo možno označit za řádný. Pokud tedy představenstvo nebo správní rada doplní do programu organizační body nezbytné pro průběh valné hromady, např. volbu orgánů valné hromady, nelze takový postup považovat za změnu programu. Změnou také nelze rozumět použití jiných výrazů se shodným významem.
Pan Kolísko a pan Vonásek jsou akcionáři společnosti ABC, a. s. Základní kapitál společnosti činí 10 000 000 Kč. Pan Kolísko je držitelem akcií o jmenovité hodnotě 550 000 Kč a pan Vonásek o jmenovité hodnotě 70 000 Kč. Oba pánové podali představenstvu společnosti společnou žádost o svolání mimořádné valné hromady, na jejímž programu by mělo být odvolání stávajících členů dozorčí rady a volba nových členů dozorčí rady.
Představenstvo společnosti však chtělo program valné hromady doplnit ještě o dva body, aby kvůli nim nemuselo svolávat zvláštní valnou hromadu, a to o schválení smlouvy uzavírané s tichým společníkem a o rozhodnutí o odměňování členů představenstva a dozorčí rady. Pan Vonásek však vyslovil souhlas pouze s doplněním programu o rozhodnutí o odměňování členů představenstva a dozorčí rady.
Vysvětlení k příkladu:
Představenstvo společnosti může program valné hromady doplnit pouze se souhlasem akcionářů, kteří svolání valné hromady navrhli (§ 367 odst. 2 ZOK). Ačkoliv pan Kolísko disponuje sám dostatečným množstvím akcií, aby požádal představenstvo společnosti o svolání valné hromady sám, zaslal společnou žádost spolu s panem Vonáskem. Z tohoto důvodu musí s doplněním programu valné hromady vyslovit souhlas i pan Vonásek.
NahoruŽádosti dvou skupin akcionářů
Představenstvo společnosti nebo správní rada se samozřejmě může dostat i do situace, kdy je o svolání valné hromady společnosti požádá více kvalifikovaných akcionářů, přičemž se navržené programy jednání neshodují.
Pokud by představenstvo společnosti nebo správní rada za takové situace chtěli svolat jedinou valnou hromadu, jsou povinni si vyžádat souhlas všech akcionářů, kteří o svolání valné hromady požádali. Pokud akcionáři souhlas nedají, musí představenstvo nebo správní rada zvažovat, jaké důvody akcionáře vedly k odmítnutí souhlasu, a zda za takové situace má svolat valnou hromadu jednu nebo dvě. Pokud se představenstvo nebo správní rada společnosti rozhodnou ke svolání valné hromady jedné, dopustí se tím sice porušení svých povinnosti dle § 367 odst. 2 ZOK (zákaz doplnění navrženého programu), avšak ani takové porušení povinností nemusí mít v případě, že nevede ke zmaření účelu či ohrožení projednání některých bodů navrženého programu (např. se jednalo o odepření souhlasu akcionáře s doplněním programu, které mělo šikanózní charakter), negativní dopad na výsledek valné hromady – tedy tento postup nemusí vždy vést k prohlášení takové valné hromady za neplatnou.
K tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 1205/2006
Ustanovení § 181 odst. 2 ObchZ věta druhá a třetí umožňuje představenstvu doplnit navržený pořad jednání mimořádné valné hromady pouze se souhlasem akcionářů, kteří o její svolání požádali. Obdrží-li představenstvo žádosti více akcionářů, platí uvedené pro žádost každého z nich. V případě, že se navržené pořady jednání navzájem neshodují, musí si představenstvo, chce-li k jejich projednání svolat jedinou valnou hromadu, zajistit souhlas všech osob, jež o svolání valné hromady požádaly. V opačném případě, svolá-li jedinou valnou hromadu k projednání různých záležitostí navržených více akcionáři, aniž by si vyžádalo souhlas každého z nich s doplněním jimi navržených pořadů jednání o body, navržené ostatními žádajícími akcionáři, poruší povinnost…
