Trestné činy - okruh trestných činů, které může spáchat právnická osoba

9.2.1

Trestné činy – okruh trestných činů, které může spáchat právnická osoba

JUDr. Michal Zeman

S ohledem na specifické postavení právnické osoby je logické, že právnická osoba se nemůže ze své podstaty dopustit veškerých trestných činů, které mohou spáchat fyzické osoby. Toto zvláštní postavení právnických osob zákonodárce vyjadřuje v § 7 ZTOPO, dle kterého lze vést trestní řízení proti právnickým osobám pro všechny trestné činy uvedené v trestním zákoníku s výjimkou trestných činů:

• zabití (§ 141 TZ),

• vraždy novorozeného dítěte matkou (§ 142 TZ),

• účasti na sebevraždě (§ 144 TZ),

• rvačky (§ 158 TZ),

• soulože mezi příbuznými (§ 188 TZ),

• dvojího manželství (§ 194 TZ),

• opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 TZ),

• zanedbání povinné výživy (§ 196 TZ),

• týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 TZ),

• porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 TZ,

• vlastizrady (§ 309 TZ),

• zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 TZ),

• spolupráce s nepřítelem (§ 319 TZ),

• válečné zrady (§ 320 TZ),

• služby v cizích ozbrojených silách (§ 321 TZ),

• osvobození vězně (§ 338 TZ),

• násilného překročení státní hranice (§ 339 TZ),

• vzpoury vězňů (§ 344 TZ),

• nebezpečného pronásledování (§ 354 TZ),

• opilství (§ 360 TZ),

• proti branné povinnosti uvedených ve zvláštní části hlavě jedenácté trestního zákoníku,

• vojenských uvedených ve zvláštní části hlavě dvanácté trestního zákoníku a

• použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 TZ).

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob přímo nedefinuje skutkové podstaty jednotlivých trestných činů, kdy skutkové podstaty trestných činů pro potřeby trestního řízení vedeného proti právnické osobě se použijí tak, jak jsou uvedeny v trestním zákoníku pro účely trestní odpovědnosti fyzických osob.

 NahoruTrestní odpovědnost právnické osoby – jednání za právnickou osobu

Zvláštností trestní odpovědnosti právnických osob je bezpochyby i skutečnost, že právní jednání za společnost musí v každém konkrétním případě činit jiná osoba, která je oprávněna jednat za společnost. Tato osoba je oprávněna jednat za právnickou osobu zejména z titulu své funkce, postavení, zmocnění, zákona, nebo například i rozhodnutím soudu.

 NahoruOsoby jednající za právnickou osobu

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob v ustanovení § 8 ZTOPO stanovuje, že trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak:

a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat,

b) osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou shora v písmenu a),

c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo

d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou shora v písmenech a) až c), jestliže byl trestný čin spáchán zaměstnancem na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených shora pod písmeny a) až c) anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené shora pod písm. a) až c) neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Bezesporu důležitým ustanovením ve vztahu ke shora uvedeným osobám je i zakotvení jejich vlastní trestněprávní odpovědnosti. Dle § 9 odst. 3 ZTOPO není trestní odpovědností právnické osoby dotčena trestní odpovědnost fyzických osob uvedených shora a trestní odpovědností těchto fyzických osob není dotčena trestní odpovědnost právnické osoby.

 NahoruVýjimky z trestní odpovědnosti právnických osob

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob stanovuje i okolnosti, při jejichž splnění není možné jednání osoby uvedené shora dávat k tíži právnické osoby. Novelizace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob provedená zákonem č. zákonem č. 183/2016 Sb., s účinností ode dne 1. listopadu 2016 dokonce i rozšířila okruh takových skutečností přidáním odstavce 5 k § 8 ZTOPO. Ode dne 1. listopadu 2016 tedy není trestně odpovědná právnický osoba v případech, kdy

a) k jednání shora uvedených osob došlo před vznikem právnické osoby,

b) právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby,

c) právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, je neplatný nebo neúčinný,

d) jednající fyzická osoba není za takový trestný čin trestně odpovědná,

e) právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu shora uvedenými osobami zabránila.