Trestní odpovědnost jednatele

6.9 Trestní odpovědnost jednatele

JUDr. Jarmila Gajdošíková

Předchozí právní úprava v ObchZ

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve svých ustanoveních § 194 a 135 prezentoval základní zásadu jednání jednatele, tj. jednat s péčí řádného hospodáře. Bylo-li sporné, zda jednatel jednal či nejednal s péčí řádného hospodáře, bylo na něm, aby prokázal, že tomu tak skutečně bylo (přenesení povinnosti důkazní). Byla-li společnosti způsobena škoda několika jednateli, odpovídali za škodu tito jednatelé společně a nerozdílně. Tito jednatelé, tedy ti, kdo společnosti škodu způsobili, ručili společně a nerozdílně za závazky společnosti, jestliže škodu neuhradili řádně a jestliže uspokojení věřitelů z majetku společnosti nebylo možné (rozsudek Nejvyššího soudu čj. 29 Cdo 3542/2011 ze dne 19. 6. 2012).

Zásadním bylo rozhodnutí Vrchního soudu v Praze čj. 7 Cmo 89/94 ze dne 14. 3. 1995, ve kterém soud jednoznačně konstatoval rozdíl mezi postavením společníka s. r. o. a jednatele, a to i v případě, že se bude jednat o jednu a tutéž osobu. Jednání společníka je tedy nutné odlišovat od jednání statutárního orgánu, přičemž na každé z nich je nutno aplikovat různá ustanovení, principy i odpovědnost.

Aktuální úprava NOZ a ZOK

Dle stávající právní úpravy je úprava obecných ustanovení společnosti s ručením omezeným obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a speciální úprava v zákoně č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích.

Orgány právnické osoby jsou upraveny v ust. § 151 a násl. NOZ a vztahují se obecně ke všem právnickým osobám, neurčí-li zvláštní předpis u dispozitivních ustanovení něco jiného. V ust. § 152 NOZ je uvedeno, že orgány právnické osoby mohou být individuální či kolektivní. Toto se vztahuje také na jednatele s. r. o., kteří mohou, je-li jich více a stanoví-li to společenská smlouva, tvořit kolektivní orgán. Zcela stěžejním je ust. § 159 NOZ, které uvádí, že člen voleného orgánu, který funkci přijal, se zavazuje funkci vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, tj. dle zásady podnikatelského úsudku. Tuto explicitní definici předchozí právní úprava neobsahovala, nicméně judikatura k takovému výkladu směřovala (např. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2002, čj. 24 Co 247/2002). Zákonodárce se rozhodl tuto zásadu vtělit do dikce zákona. K předchozí úpravě viz předchozí bod.

Výše uvedené jednání jednatele s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí odpovídá povinnosti péče řádného hospodáře, která je nově doplněna o ust. § 51 ZOK, ve kterém je stanoveno, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při svém podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace. To však neplatí, nebylo-li takové rozhodování učiněno s nezbytnou loajalitou. Měřítkem pro to, zda jednatel postupuje s povinností péče řádného hospodáře, je to, zda by takovou péči (obecně) vynaložila v obdobné situaci jiná rozumně pečlivá osoba. Důležitým aspektem je jednání informované a v obhajitelném zájmu obchodní korporace vyvinuté s nezbytnou loajalitou.

Ukázalo-li by se, že jednatel nejednal v souladu s výše uvedenými rysy povinnosti péče řádného hospodáře, byl by v souladu s ust. § 159 odst. 3 NOZ povinen nahradit společnosti způsobenou škodu a věřitelům by ručil za dluhy společnosti v tom rozsahu, v jakém škodu společnosti dosud neuhradil, nebylo-li by možné, aby se věřitel domohl uspokojení na majetku společnosti.

Jednatel a jeho působnost

Statutárním orgánem s. r. o. je jednatel nebo více jednatelů. Společenská smlouva dle ust. § 44 odst. 5 ZOK smí určit, že jednatelé tvoří kolektivní orgán. Nezmiňuje-li společenská smlouva ničeho o povaze orgánu, jedná se v případě jednatele i jednatelů o individuální orgán či více individuálních orgánů (více jednatelů).

Jednatelem smí být fyzická nebo právnická osoba. Jednatel je voleným orgánem. Funkce prvního jednatele vzniká současně se vznikem společnosti, tj. zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Funkce dalších jednatelů vzniká okamžikem jejich zvolení, neurčí-li valná hromada jiné pozdější datum. Jednatel k řádnému a platnému zvolení musí splňovat podmínky výkonu funkce dle ust. § 155 odst. 1 NOZ. Na osobu vykonávající funkci jednatele není ze zákona kladena žádná specifikovaná odborná způsobilost, žádné schopnosti ani dovednosti. Funkce jednatele končí skončením funkčního období, odvoláním z funkce jednatele, smrtí jednatele, zánikem jednatele jakožto právnické osoby bez právního nástupce, ztrátou výše uvedené způsobilosti činnost vykonávat, odstoupením a vyloučením.

Působnost statutárního orgánu, tj. jednatele společnosti, je vymezena v ust. § 163 NOZ tak, že statutárnímu orgánu patří veškerá působnost, kterou neukládá společenská smlouva (zakladatelský dokument obecně), zákon nebo rozhodnutí soudu jinému orgánu společnosti. Statutární orgán je tedy oprávněn a povinen činit vše, co není z výše uvedených titulů svěřeno jinému orgánu společnosti.

Zastupování společnosti navenek je v zákoně odděleno a je upraveno občanským zákoníkem. Primární tezí je, že jednatel či jednatelé zastupují společnost navenek ve všech záležitostech. Společenská smlouva smí jednání jednatelů upravit – modifikovat, což se navenek vůči třetím osobám projeví v zápisu o způsobu jednání statutárního orgánu v obchodním rejstříku. Kdo a jak za společnost jedná navenek, je uvedeno v obchodním rejstříku, jedná se o veřejný údaj, aby třetí osoby mohly posoudit, kdo společnost zastupuje.

Má-li společnost více jednatelů (dva a více) netvořících kolektivní orgán, je třeba, aby v záležitostech obchodního vedení byli kontaktní. Obchodní vedení je tou částí působnosti funkce jednatele, která směřuje dovnitř společnosti. Jednatelé, kteří kolektivní orgán netvoří, jsou povinni při rozhodnutí o obchodním vedení jednat tak, aby pro daný krok souhlasila jejich většina, ledaže by společenská smlouva určila něco jiného. O obchodním vedení se statutárnímu orgánu nesmí dostávat žádných pokynů od společníků či jiných orgánů společnosti, tzn. že jednatel či jednatelé ji vykonávají na základě vlastního úsudku a uvážení. Jednatel či jednatelé mají možnost obrátit se na nejvyšší orgán společnosti, tj. na valnou hromadu, aby jim udělila pokyn ohledně obchodního vedení v konkrétní záležitosti, což umožňuje ust. § 51 odst. 1 ZOK. Žádost o pokyn valné hromady bude vyžadován zpravidla v případech, kdy rozhodnutí o obchodním vedení má četná pro i proti a jednatel či jednatelé chtějí znát vůli společníků a pro případ sporu mít jejich jasný pokyn.

Statutární orgán vede seznam společníků společnosti, evidence, účetnictví, k čemuž smí pověřit třetí osobu. Statutární orgán má povinnost informovat společníky společnosti o podstatných záležitostech společnosti, požádají-li o to. Zůstala také povinnost jednatele vypracovat aktuální úplné znění společenské smlouvy společnosti, došlo-li k její změně. Jednatel svolává valnou hromadu a dále provádí všechna jednání, ke kterým je dle zákona společnost povinna.

Péče řádného hospodáře

Jak již bylo naznačeno výše, funkce jednatele s. r. o. vyžaduje soubor jednání, která jsou vedena společnou tezí, tj. povinností správy cizího majetku s péčí řádného hospodáře. Osoba jednající s péčí řádného hospodáře jedná tak odpovědně a svědomitě, že by stejným způsobem nakládala i s vlastním majetkem. Součástí péče řádného hospodáře je starost o to, aby společnosti nevznikla ztráta, aby společnost nespěla k úpadku, naopak aby se majetek společnosti v rámci možností množil či upevňoval.

Povinnost péče řádného hospodáře se pokusíme dále rozvinout a zmínit hlavní aspekty této zásady, tj. jaká jednání a chování obsahuje a co je v ní vtěleno. To vše má význam pro odpovědnost jednatele, ať už občanskoprávní, či trestněprávní.

Náležitá péče je termín, který je vtělen do péče řádného hospodáře. Řádný hospodář totiž jedná tak, aby jeho pozornosti neuniklo nic podstatného, aby žádnou část svého jednání nepodcenil a aby byl tzv. neustále ve střehu. Při tomto rozhodovacím procesu musí statutární orgán zohlednit velké množství aspektů. Dle ust. § 159 odst. 2 NOZ je jednatel povinen funkci vykonávat osobně, ovšem k určité konkrétní činnosti smí pověřit jinou osobu. Odpovědnost za jednání osoby nese samozřejmě jednatel, který ji činností pověřil.

Jednatel je tedy oprávněn například pověřit účetní společnost k vedení účetnictví, daňového poradce k analýze a k optimalizování daňové situace společnosti, právníka k vypracovávání listin souvisejících se společností a její činností, obchodního zástupce k dojednávání nových obchodů pro společnost. Jednatel je povinen činnosti, ke kterým má schopnosti a dovednosti, provádět osobně, což potvrdil také Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí čj. 29 Cdo 1356/2011 ze dne 22. 6. 2012 (judikát pojednává o statutárním orgánu akciové společnosti, nicméně jej lze aplikovat na jednatele). Při větším počtu jednatelů je možné, aby si tyto činnosti mezi sebou rozdělili dle svých profesí, schopností a dovedností, vykonávali je samostatně, ale vždy v celkovém výsledku za statutární orgán (v rámci jeho činnosti jako celku) a za společnost, jak vůči jejím společníkům, tak navenek.

Prvním aspektem náležité péče je finanční stránka takového rozdělení činností, tj. zda je v zájmu společnosti, aby její jednotlivé záležitosti byly řešeny specializovanými subjekty.

Druhou stránkou věci je skutečnost, že všechny tyto profesní funkce vykonávají pověřené osoby na základě zmocnění, či pověření, přičemž jsou odpovědné z výkonu této funkce zmocniteli. Zmocněnec je za jejich výkon činnosti odpovědný společnosti a je povinen na jednání takových osob dohlížet. Tato dohledová či kontrolní činnost jednatele je součástí náležité péče, neboť prováděl-li by jednatel veškeré tyto činnosti sám, byl by společnosti odpovědný totožně. V okamžiku, kdy jednatel dostane informaci, zjistí, nabude dojmu, že některá z činností není pro společnost vykonávána řádně, má povinnost dotázat se zmocněnce, nechat si předložit potřebné doklady a ověřit si informaci, která jej znepokojila. Neučiní-li tak bez zbytečného odkladu (což může být u různých typů činností a problémů rozličné), pak v tento okamžik dochází k porušení péče řádného hospodáře a jednatel tak zanedbal povinnosti mu uložené. Jeho jednání by tak mohlo vést k negativnímu vlivu na hospodářský a ekonomický výsledek společnosti, či by společnosti mohly vzniknout postihy a dluhy.