5.1.2.5
Úpadce členem voleného orgánu akciové společnosti
Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, Mgr. Pavla Krejčí
Vedení insolvenčního řízení dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen “IZ“) vůči osobě, která se má stát nebo je členem voleného orgánu akciové společnosti, nebo dokonce osvědčení jejího úpadku, může zpochybňovat způsobilost této osoby vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Z tohoto důvodu zákon akciovou společnost před jednáním takové osoby chrání, respektive dává možnost i osobám, které na tom osvědčí právní zájem, akciovou společnost chránit.
Právní úprava této problematiky ve vztahu k akciové společnosti se nalézá v § 46 odst. 2 písm. c) a odst. 3 ZOK a v § 153 OZ a je založena na možnosti akciové společnosti rozhodnout se, zda takovou problematickou osobu ve svých orgánech chce či nikoliv. Výkon funkce člena orgánu takovou osobou však zcela vyloučen není.
Pokud jde o vztah právní úpravy v občanském zákoníku a zákoně o obchodních korporacích, platí, že úprava § 153 OZ se pro obchodní korporace v případě, že úpadek dotčené osoby je řešen konkursem, nepoužije, neboť v tomto rozsahu její použití vylučuje § 46 odst. 2 ZOK, které je ustanovením speciálním (jak dovodil např. Vrchní soud v Praze v rozhodnutí ze dne 18. 11. 2019, sp. zn. 7 Cmo 194/2019).
NahoruVyloučení člena statutárního orgánu rozhodnutím soudu
Tuto právní úpravu je třeba odlišovat od právní úpravy uvedené v § 63 a 66 ZOK týkající se vyloučení člena statutárního orgánu akciové společnosti z výkonu funkce, ke kterému může dojít při splnění podmínek stanovených výše uvedenými ustanoveními na základě rozhodnutí soudu.
NahoruDruhy oznamovací povinnosti
Oznamovací povinnost je třeba rozdělit do tří kategorií, a to na:
a) oznamovací povinnost osoby, jež se má členem orgánu teprve stát a vůči jejímuž majetku bylo vedeno insolvenční řízení, nebo která působí nebo působila jako člen voleného orgánu v posledních třech letech v jiné právnické osobě, vůči jejímuž majetku bylo vedeno insolvenční řízení nebo obdobné řízení v zahraničí (§ 46 odst. 2 písm. c) ZOK),
b) oznamovací povinnost osoby, jež je již členem orgánu akciové společnosti a insolvenční řízení nebo obdobné řízení v zahraničí bylo zahájeno až během výkonu její funkce (§ 46 odst. 3 ZOK),
c) oznamovací povinnosti osoby, jež je již členem orgánu akciové společnosti ke dni, kdy byl její úpadek osvědčen (§ 153 odst. 2 OZ).
NahoruČlen orgánu – právnická osoba x fyzická osoba
Předem je také třeba uvést, že všechna níže uvedená pravidla se vztahují jak na členy orgánů akciové společnosti – fyzické osoby, tak i na členy orgánů akciové společnosti – právnické osoby. Neplatí však pro zástupce právnické osoby člena voleného orgánu dle § 154 OZ.
ad a) Oznamovací povinnost osoby, jež se má členem orgánu teprve stát a vůči jejímuž majetku bylo vedeno insolvenční řízení, nebo která působí nebo působila jako člen voleného orgánu v posledních třech letech v jiné právnické osobě, vůči jejímuž majetku bylo vedeno insolvenční řízení nebo obdobné řízení v zahraničí (§ 46 odst. 2 písm. c) ZOK)
NahoruOrgány, na něž se pravidlo vztahuje
V souladu s § 46 odst. 2 písm. c) ZOK se tato informační povinnost vztahuje na všechny budoucí členy orgánů akciové společnosti s výjimkou valné hromady, a to bez ohledu na to, zda se jedná o členy obligatorně zřizovaného orgánu společnosti (v monistickém systému řízení správní radu / v dualistickém systému řízení představenstvo a dozorčí radu) nebo o členy fakultativně zřízeného orgánu akciové společnosti.
NahoruRozsah informační povinnosti
Rozsah informační povinnosti je zákonem stanoven v tomto případě následovně:
1) Budoucí člen orgánu akciové společnosti je povinen informovat o všech insolvenčních řízeních, která byla vedena ohledně jeho majetku, a to bez ohledu na to, kdy byla tato insolvenční řízení vedena a zda v jejich rámci bylo vydáno rozhodnutí o úpadku.
2) Budoucí člen orgánu je povinen informovat taktéž o všech insolvenčních řízeních (nebo obdobných řízeních v zahraničí), která byla vedena ohledně majetku právnické osoby, v níž budoucí člen působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, a to bez ohledu na to, zda v jejich rámci bylo vydáno rozhodnutí o úpadku. Je lhostejné, zda člen působil v obligatorně či fakultativně zřizovaném orgánu právnické osoby. Informační povinnost se však nevztahuje na valnou hromadu (členské schůze). Informační povinnost se vztahuje nejen na insolvenční řízení vedená proti majetku obchodní korporace, ale též proti jiné právnické osobě. Vedením řízení se rozumí okamžik, od kterého je insolvenční řízení zahájeno (zahajuje se podáním insolvenčního návrhu, a to dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu) až po okamžik jeho pravomocného skončení (např. zamítnutím insolvenčního návrhu dle § 143 IZ).
Oznámení se činí podle okolností buď vůči zakladateli (zakladatelům) nebo obchodní korporaci.
3) Za stejných podmínek je budoucí člen voleného orgánu povinen informovat, zda:
a) není nezpůsobilý k výkonu funkce,
b) existují skutečnosti, které by důvodně mohly vést ke vzniku překážky výkonu funkce.
Podmínky pro výkon funkce člena voleného orgánu jsou stanoveny v občanském zákoníku (tj. plná svéprávnost dle § 152 odst. 2 OZ), na který navazuje zákon o obchodních korporacích, když v § 46 odst. 1 formuluje další podmínky výkonu funkce tak, že překážkou výkonu funkce člena voleného orgánu je:
a) zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru, anebo rozhodnutím mezinárodní organizace, jakož i takto uložený zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace,
b) zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci jiného státu z důvodů obdobných důvodům pro jeho uložení v České republice, jakož i takový zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace,
c) pravomocné odsouzení, ledaže se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, za trestný čin:
1. zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu, dotačního podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichvy, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku,
2. daňový, poplatkový nebo devizový,
3. proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou, nebo
4. obdobný trestným činům podle bodů 1 až 3 v zahraničí, nebo
d) rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v České republice nebo obdobné rozhodnutí orgánu veřejné moci jiného státu, a to do okamžiku zrušení konkursu.
NahoruOdpadnutí překážky výkonu funkce
Pokud ten, kdo má právo ustavovat členy orgánu (většinou valná hromada akciové společnosti), osobu, jež se má členem orgánu stát a vůči jejímuž majetku bylo vedeno insolvenční řízení, nebo která působí nebo působila v posledních třech letech v jiné právnické osobě, vůči jejímuž majetku bylo vedeno insolvenční řízení (nebo obdobné řízení v zahraničí) i přes tuto informaci do funkce ustaví, pak překážka výkonu funkce touto osobou odpadá a tato osoba se stává členem orgánu akciové společnosti.
Porušení informační povinnosti zakládá povinnost k náhradě újmy z porušení vzniklé.
ad b) Oznamovací povinnost osoby, jež je již členem orgánu akciové společnosti a insolvenční řízení nebo obdobné řízení v zahraničí bylo zahájeno až během výkonu její funkce (§ 46 odst. 3 ZOK)
Pokud osoba je již členem orgánu akciové společnosti a insolvenční…
