5.2.2
Vnitřní působnost dozorčí rady akciové společnosti
Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, JUDr. Lucie Kolářová
Zákon o obchodních korporacích upravuje působnost dozorčí rady ve vztahu k valné hromadě, k akcionářům a dalším třetím osobám. Působnost dozorčí rady je obecně upravena kogentně (tj. nelze se od této úpravy odchýlit), nicméně kde to zákon připouští, lze výkon působnosti upravit odlišně ve stanovách společnosti. Jak již bylo řečeno, lze působnost dozorčí rady rozdělit na působnost vnitřní a vnější.
NahoruVolba předsedy dozorčí rady
Dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2020 bylo stanoveno v § 448 odst. 5 ZOK, že dozorčí rada volí a odvolává svého předsedu. Novelou ZOK účinnou od 1. 1. 2021 byl odstavec 5 vypuštěn. Dle důvodové zprávy je tedy nově od 1. 1. 2021 možné "ve stanovách připustit určení předsedy dozorčí rady jiným způsobem, než volbou dozorčí radou, tedy např. umožnit, aby předsedu dozorčí rady volila valná hromada. Stávající pravidlo se nedůvodně odchyluje od obecné úpravy § 44 odst. 3 ZOK, která je podle převažujícího doktrinálního výkladu dispozitivní, tedy umožňuje, aby byl předseda kolektivního orgánu na základě úpravy ve společenské smlouvě určen jiným způsobem, než volbou samotným kolektivním orgánem." Neučí-li stanovy jinak, bude předsedu dozorčí rady volit dozorčí rada.
Bude-li mít dozorčí rada jediného člena, tento bude současně vykonávat funkci jejího předsedy. Valná hromada nemůže rozhodnout, kdo se stane předsedou dozorčí rady, nezaloží-li jí toto právo stanovy akciové společnosti. Dozorčí rada může kromě předsedy dozorčí rady zvolit i svého místopředsedu, určí-li tak stanovy.
Není-li postup volby předsedy dozorčí rady upraven jinak ve stanovách akciové společnosti, budou předsedu dozorčí rady volit její členové, stejně jako tomu je u předsedy představenstva, který je volen členy představenstva. Stanovy mohou spojit s funkcí předsedy představenstva další oprávnění.
Předsedou představenstva dozorčí rady může být pouze člen dozorčí rady, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 35 Odo 755/2005: ... ani ve vztahu k předsedovi představenstva (jakož i dozorčí rady) zákon výslovně nevylučuje, aby jím byla osoba, která není členem takového orgánu, a přesto nelze mít pochyb o tom, že tomu tak být nemůže.
NahoruMístopředseda dozorčí rady
Kromě předsedy může dozorčí rada zvolit i svého místopředsedu, což musí být rovněž upraveno ve stanovách společnosti, neboť ZOK tuto funkci v rámci dozorčí rady nijak neupravuje.
Nejvyšší soud ve svém usnesení sp. zn. 35 Odo 755/2005 dovodil, že osoba, která má být zvolena za předsedu valné hromady, nemusí být akcionář společnosti, avšak musí jím být člen tohoto orgánu.
NahoruRozhodování dozorčí rady
Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny přítomných členů, neurčují-li stanovy vyšší počet. Každý člen dozorčí rady má jeden hlas (§ 449 ZOK). Stanovy nemohou přiřknout jednotlivým členům dozorčí rady vyšší počet hlasů. Pravidla svolávání dozorčí rady, četnost jejích zasedání či její průběh zákon o obchodních korporacích nijak neupravuje. Na rozdíl od valné hromady, v případě dozorčí rady nemusí způsob svolání, četnost a průběh zasedání upravovat ani stanovy akciové společnosti. Záleží tedy pouze na společnosti, zda uvedené otázky ve svých stanovách či v jiném dokumentu upraví, popř. zda taková pravidla učiní závaznými.
Pokud společnost nijak závazně neupraví pravidla pro svolávání dozorčí rady, bude záležet výlučně na jejím uvážení a na aktuálních potřebách. Sama dozorčí rada si může vypracovat svá vlastní pravidla pro svolávání a průběh zasedání. Tento postup je však v praxi spíše výjimečný, nejčastěji se užívá kombinace úpravy zasedání dozorčí rady jak ve stanovách společnosti, tak v interním dokumentu.
NahoruČetnost svolávání
Četnost svolávání pravidelných zasedání dozorčí rady společnosti se v praxi často pohybuje v tříměsíčních intervalech, tedy čtyřikrát do roka, když výjimkou není svolávání častější, nebo naopak pouze jednou do roka. V případě svolání dozorčí rady ad hoc, kdy o to požádá některý z jejích členů, popř. některý ze členů představenstva, se zpravidla vyžaduje, aby žádost o její svolání byla formulována písemně, kde budou uvedeny důvody této žádosti a budou zde obsaženy všechny záležitosti, které by se na dozorčí radě měly projednávat.
Protože dozorčí rada podává zprávy valné hromadě, resp. ji seznamuje s výsledky kontrolní činnosti, je třeba dovodit, že se musí sejít alespoň jednou ročně. Dle organizace společnosti by bylo vhodné zvážit, zda je toto dostačující či nikoliv.
NahoruÚčast na jednání dozorčí rady
Účast na jednáních dozorčí rady je právem a povinností jejích členů. Právo účastnit se jednání dozorčí rady nelze omezit ani vyloučit, a to ani rozhodnutím valné hromady či stanovami.
NahoruUsnášení dozorčí rady
Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny přítomných členů, neurčují-li stanovy počet vyšší, přičemž každý člen dozorčí rady má jeden hlas – viz § 449 odst. 2 ZOK. Stanovy mohou určit, že k určitým otázkám je třeba kvalifikovaná většina (tj. vyšší než nadpoloviční většina všech hlasů), žádný jiný dokument společnosti tuto otázku upravit nemůže. Počet hlasů stanovy upravit nemohou. Dle ustanovení § 159 odst. 2 NOZ vykonává člen dozorčí rady funkci osobně. To však nebrání tomu, aby zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při neúčasti hlasoval. Člen dozorčí rady je odpovědný za výběr osoby, kterou k zastupování zmocnil. Člen dozorčí rady, který se takto nechá zastoupit, může zastupujícího člena zavázat, jak má hlasovat.
Stanovy nemohou určit nižší…
