Výjimky z porušení smluvní nebo zákonné povinnosti

14.1

Výjimky z porušení smluvní nebo zákonné povinnosti

JUDr. Pavel Koukal

Jedním z nejzávažnějších rizik v souvislosti s podáním oznámení je pro každého oznamovatele případné porušení povinnosti loajality vůči povinnému subjektu, jakož i porušení smluvní nebo zákonné povinnosti mlčenlivosti a ochrany utajovaných skutečností.

Uplatnění odpovědnosti oznamovatele za porušení těchto povinností by totiž obecně mohlo pro oznamovatele jako zaměstnance anebo například dodavatele zboží či služeb znamenat závažné právní důsledky, včetně možnosti ukončení pracovního poměru či jiného smluvního vztahu anebo například soudní žaloby o náhradu škody či jiné újmy způsobené porušením těchto povinností.

S ohledem na tyto důvody je proto zákaz odvetných opatření v souvislosti s oznámením, jakožto klíčové ochranné opatření, v zákoně doplněn i o výjimky z porušení smluvní nebo zákonné povinnosti, které jsou upraveny v ustanovení § 3 ZOCH.

Jak přitom uvádí důvodová zpráva, veřejný zájem na oznámení protiprávního jednání a jeho odhalení v dané situaci převáží, a smluvní nebo zákonnou povinnost mlčenlivosti je proto třeba ve vztahu k oznamovateli a oznámení tímto způsobem prolomit.

V tomto směru je ale pro uplatnění těchto výjimek třeba vždy splnit výchozí podmínku uvedenou v § 3 odst. 1 ZOCH spočívající v tom, že oznamovatel měl při podání oznámení oprávněné důvody se domnívat, že oznámení bylo nezbytné pro odhalení protiprávního jednání podle § 2 odst. 1 ZOCH.

Za splnění této zákonné podmínky pak není oznámení porušením bankovního tajemství, smluvní povinnosti zachovávat mlčenlivost, povinnosti zachovávat mlčenlivost podle daňového řádu ani povinnosti zachovávat mlčenlivost podle jiných právních předpisů upravujících práci nebo jinou obdobnou činnost.

Do takto vymezené skupiny povinností spadají jak zákonem stanovené, tak i smluvně převzaté povinnosti, a to převzaté buď na základě pracovní smlouvy, anebo jiné základní pracovněprávní dohody, jakož i jiných smluv a dohod podle zákoníku práce nebo občanského zákoníku. V převážně většině případů jde konkrétně o různé formy povinnosti mlčenlivosti. Pokud jde přímo o zákonem stanovené povinnosti, vedle povinností vyplývajících ze zákona o bankách a obdobných právních předpisů (bankovní tajemství) a daňového řádu dále půjde o povinnosti vyplývající z obchodního tajemství (§ 504 NOZ) či ochrany duševního vlastnictví.

Vedle toho zákon stanoví v tomto směru i výjimku pro jednání spojené se zjišťováním informací, které se později staly obsahem oznámení. Podle § 3 odst. 2 ZOCH totiž oznámení a jednání oznamovatele nebo jiné chráněné osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) ZOCH v souvislosti se zjišťováním informací, které se později staly obsahem oznámení,…