6.2.2 Vznik funkce jednatele
JUDr. Dita Komárková
První jednatel(é) společnosti
První jednatele společnosti nevolí valná hromada společnosti, ale určují je zakladatelé společnosti ve společenské smlouvě, nebo zakladatel v zakladatelské listině, má-li společnost jediného zakladatele (společníka). Podstatnou náležitostí společenské smlouvy tak je údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli společnosti, a to uvedením jména a bydliště jednatele nebo jednatelů společnosti, popř. názvu a sídla právnické osoby, která byla určena jako první jednatel společnosti.
Právní úprava umožňuje vypustit ze společenské smlouvy údaj o prvních jednatelích společnosti poté, co společnost vznikla, tj. byla zapsána do obchodního rejstříku, a všichni společníci splnili svoji vkladovou povinnost (§ 146 odst. 3 ZOK).
Novela zákona o obchodních korporacích přinesla změnu a nově umožňuje, aby o vypuštění tohoto údaje rozhodl sám jednatel, popř. jednatelé, je-li jich určeno více. Nicméně zákonným předpokladem je, že toto rozhodnutí společenská smlouva svěřuje do působnosti jednatele.
Další zásadní změnou je skutečnost, že rozhodnutí o výmazu prvních jednatelů ze společenské smlouvy není rozhodnutím o změně společenské smlouvy. Pokud o výmazu prvních jednatelů (anebo dalších skutečností vymezených v ustanovení § 146 odst. 2 ZOK, např. o určení správce vkladů, popisu informací ohledně nepeněžitého vkladu), rozhoduje valná hromada, nebude napříště zapotřebí, aby toto rozhodnutí bylo přijato alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků. Současně není nezbytné pořízení notářského zápisu o tomto rozhodnutí.
Počet jednatelů
Povinnou náležitostí společenské smlouvy je určení počtu jednatelů společnosti. Nepostačí, aby společenská smlouva pouze stanovila, že statutárním orgánem jsou jednatelé. Společenská smlouva musí stanovit přesné číslo počtu jednatelů. Právní teorie se v převažující většině staví negativně k možnosti, aby společenská smlouva stanovila pouze počet jednatelů formou rozmezí, například „1-2 jednatelé”.
Ke změně počtu jednatelů pak může dojít pouze změnou společenské smlouvy. Nestačí tedy, aby valná hromada zvolila více či méně jednatelů, než je počet jednatelů stanovený ve společenské smlouvě.
Pokud by společnost měla méně jednatelů, než vyplývá ze společenské smlouvy (například v důsledku smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce), je valná hromada povinna zvolit nového jednatele do jednoho měsíce od zániku funkce předchozího jednatele (podle § 198 odst. 1 ZOK), resp. od okamžiku, kdy došlo ke snížení počtu jednatelů pod stanovený počet. Pokud z tohoto důvodu nebudou jednatelé schopni plnit svoji funkci, což může nastat například v případě, kdy má společnost dva jednatele, kteří musí jednat společně, a valná hromada nově zvolila pouze jediného jednatele, aniž by odpovídajícím způsobem změnila společenskou smlouvu, pak jmenuje chybějícího jednatele na dobu, než valná hromada zvolí nového (chybějícího) jednatele, soud, a to na návrh osoby, která na tom má právní zájem. Pokud se soud při své činnosti dozví o tom, že společnost nemá dostatečný počet jednatelů potřebný k rozhodování, je oprávněn i bez návrhu ustanovit společnosti opatrovníka, aby záležitosti společnosti mohly být nadále spravovány, popřípadě aby práva společnosti mohla být dále hájena. Tento opatrovník bude mít uloženu povinnost obnovit činnost statutárního orgánu.
Lze doporučit dodržovat počet jednatelů stanovený ve společenské smlouvě, případně pokud je stanovený počet jednatelů pro společnost již nepřijatelný, pak rozhodnout o změně společenské smlouvy a daný počet jednatelů upravit.
Společenská smlouva společnosti TRX, s. r. o. stanoví, že společnost má dva jednatele. Za tuto společnost jednají dva jednatelé společně. Valná hromada odvolala z funkce oba dosavadní jednatele a zvolila nového jednatele pana Zdeňka Suchého a druhého jednatele již nezvolila.
Jelikož společenská smlouva uvádí, že za společnost jednají dva jednatelé, pan Zdeněk Suchý nemůže sám jednat za společnost. Valná hromada proto musí neprodleně zvolit druhého jednatele nebo musí rozhodnout o změně společenské smlouvy takovým způsobem (pokud rozhodování o změně společenské smlouvy náleží do její působnosti, jinak tak musí učinit společníci), že upraví počet jednatelů na jednoho jednatele a zároveň změní způsob jednání za společnost.
Pokud je společnost nečinná, může osoba, která osvědčí právní zájem (tím může být například některý ze společníků společnosti), podat návrh soudu na jmenování chybějícího jednatele. Soud tak jmenuje chybějícího jednatele na dobu, nežli společnost zvolí chybějícího člena.
Volba nových jednatelů v průběhu existence společnosti
S výjimkou určení prvních jednatelů při založení společnosti, další jednatele volí valná hromada společnosti, a to z řad společníků nebo jiných fyzických či právnických osob v souladu s § 190 odst. 2 písm. c) ZOK, anebo nově společníci, kteří vlastní podíl, se kterým je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více jednatelů.
K volbě valnou hromadou
K přijetí rozhodnutí o zvolení určité osoby do funkce jednatele společnosti je třeba souhlasu prosté většiny hlasů společníků přítomných na valné hromadě, pokud společenská smlouva nevyžaduje vyšší počet hlasů. Společenská smlouva tak může například stanovit, že ke zvolení jednatele společnosti je zapotřebí souhlasu dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě, nebo může požadovat i souhlas všech společníků. Je zcela na uvážení společníků, jakou výši hlasů potřebnou pro zvolení jednatele stanoví ve společenské smlouvě.
Forma rozhodnutí
Společnost je založena rozhodnutím o založení právnické osoby, jež musí mít formu notářského zápisu. Součástí tohoto rozhodnutí a tedy notářského zápisu je zároveň rozhodnutí o přijetí společenské smlouvy, jež obsahuje mimo jiné určení prvních jednatelů společnosti.
O rozhodnutí o zvolení dalších jednatelů nemusí být pořízen notářský zápis, neboť nejde o změnu společenské smlouvy. Jména dalších jednatelů se již ve společenské smlouvě neuvádějí. Přičemž za splnění výše uvedených podmínek lze identifikaci prvních jednatelů ze společenské smlouvy vypustit.
Pokud by však docházelo ke změně způsobu jednání jednatelů za společnost nebo ke změně v počtu jednatelů společnosti, půjde vždy o rozhodnutí o změně společenské smlouvy, jež musí být vyhotoveno ve formě notářského zápisu.
Společnost TBX, s. r. o. má ve společenské smlouvě stanoveno, že za společnost jednají dva jednatelé společně. V případě, že společnost, resp. její společníci došli k závěru, že tento způsob jednání jednatelů společnosti je omezující, a proto jej chtějí upravit tak, že za společnost jedná každý jednatel samostatně, musí tak rozhodnout o změně společenské smlouvy ve formě notářského zápisu. Přičemž k tomuto rozhodnutí je třeba dohody všech společníků, pokud společenská smlouva výslovně nesvěřuje rozhodování o změně společenské smlouvy do působnosti valné hromady. Pokud toto rozhodování je svěřeno do působnosti valné hromady, pak je třeba souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva požadavek vyššího počtu hlasů.
K volbě jednatele společníkem
Významnou novinkou je zákonem zakotvená možnost vydání podílu s tzv. vysílacím právem, tedy podílu, se kterým je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více jednatelů společnosti a takto jmenovaného jednatele odvolat (§ 194a ZOK). Předpokladem je, že společenská smlouva připouští vznik tohoto zvláštního druhu podílu.
Společník vlastnící podíl s vysílacím právem jmenuje a takto jmenovaného jednatele i odvolává v zásadě dle svého uvážení. Rozhodnutí společníka o jmenování a odvolaní určité osoby jednatelem musí mít písemnou formu a podpis společníka musí být úředně ověřen. Jmenování a odvolání je pak účinné vůči společnosti doručením příslušného rozhodnutí. Společník své právo jmenovat a odvolat jednatele nemusí společnosti nikterak dokládat, neboť toto oprávnění společníka je seznatelné ze společenské smlouvy a seznamu společníků.
Za účelem zachování vlivu ostatních společníků, resp. valné hromady jako nejvyššího orgánu společnosti na personálním obsazení statutárního orgánu, zákon o obchodních korporacích stanovuje, že celkový počet takto jmenovaných jednatelů nesmí být větší, než je počet jednatelů volených valnou hromadou.
Pokud společník nejmenoval jednatele do jednoho měsíce ode dne, kdy mohl své právo vykonat, a jednatelé tvoří kolektivní orgán, mohou stávající jednatelé (jejichž počet neklesl pod polovinu) jmenovat náhradního jednatel do doby, než společník své právo vykoná.
Jmenování jednatele soudem
Ve výjimečných případech se může stát, že jednatele jmenuje do jeho funkce soud. To je samozřejmě možné pouze za zákonem stanovených podmínek. Pokud jednatel:
-
zemře,
-
odstoupí z funkce,
-
je odvolán,
-
jinak skončí jeho funkce (například ztráta svéprávnosti),
-
případně zanikne právnická osoba, která je jednatelem, bez právního nástupce,
musí být valnou hromadou zvolen nový jednatel, a to nejpozději do jednoho měsíce od okamžiku zániku funkce předchozího jednatele (§ 198 odst. 1 ZOK). Pokud zbývající jednatelé z tohoto důvodu nejsou schopni plnit funkci jednatele společnosti, tj. není zde dostatečný počet jednatelů potřebný k rozhodování, chybějícího jednatele jmenuje soud…
