5.1.4
Vztah člena představenstva ke společnosti
Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, JUDr. Lucie Kolářová
Vztah mezi členem představenstva a společností se řídí přiměřeně ustanoveními NOZ o příkazu (§ 2430 a násl. NOZ), ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona plyne něco jiného. Dle ustanovení § 435 odst. 3 ZOK nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení. Tím však není dotčena možnost člena statutárního orgánu požádat valnou hromadu o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení (§ 51 odst. 2 ZOK). V současné době není ustálen názor na to, zda má oprávnění požádat o názor pouze představenstvo jako celek, nebo zda tak může učinit i jeho jednotlivý člen, aniž by o tom představenstvo zákonem stanoveným způsobem rozhodlo. Není však pochyb o tom, že člen představenstva si může vyžádat pokyn sám v případě, týká-li se oboru, který mu byl přidělen (§ 156 odst. 2 NOZ). Člen představenstva může navrhnout ostatním členům zařazení usnesení o udělení pokynu do programu valné hromady, nebo za zákonem stanovených podmínek svolá valnou hromadu za účelem udělení pokynu sám.
NahoruFormulace pokynu
Člen představenstva by měl svoji žádost o udělení pokynu formulovat přímo tak, jak má valná hromada rozhodnout, tj. jako návrh jejího usnesení včetně odůvodnění. Žádost o pokyn musí být zcela konkrétní, jinak by se mohlo jednat o porušení povinnosti člena představenstva jednat s péčí řádného hospodáře.
Valná hromada rozhodla, že představenstvo uzavře smlouvu s dodavatelem elektřiny, kterým se stane A) nebo B).
NahoruVázanost pokynem
Přeneslo-li představenstvo na valnou hromadu v souladu se zákonem konkrétní rozhodnutí v oblasti obchodního vedení, musí být vázáno rozhodnutím valné hromady celkově, tedy jak kladným, tak záporným.
Pokud představenstvo požádalo o udělení pokynu, zda uzavřít či nikoliv konkrétní smlouvu, valná hromada může uzavření jak schválit, tak neschválit, když tímto pokynem by představenstvo mělo být vázáno, má-li postupovat s péčí řádného hospodáře a vyhnout se případné odpovědnosti za způsobenou újmu společnosti. Představenstvo však nebude vázáno pokynem valné hromady v tom smyslu, že by mělo uzavřít smlouvu zcela jinou.
Člen představenstva nebude však nikdy vázán pokynem, který je v rozporu se zákonem, když o takový by neměl ani požádat. Zhodnotit by měl i situaci, pokud po udělení pokynu valnou hromadou došlo k podstatné změně okolností oproti stavu, za kterého o pokyn žádal.
Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem sp. zn. 29 Cdo 134/2011 uvedl: "Pověří-li statutární orgán vedením účetnictví jinou osobu, je jeho povinností nejen prověřit, zda jde o osobu kvalifikovanou a vytvořit jí podmínky pro výkon funkce, ale také výkon svěřené působnosti efektivně kontrolovat. Nemůže-li obchodní společnost uhradit dluh, který jí vznikl v důsledku porušení péče řádného hospodáře statutárním orgánem proto, že byl na její majetek prohlášen konkurz, nelze učinit závěr, že společnost nemůže uplatnit vůči statutárnímu orgánu nárok na náhradu škody proto, že jí škoda dosud nevznikla."
NahoruOsobní povaha výkonu funkce
Představenstvo je statutárním orgánem řídícím činnost akciové společnosti. Představenstvo zastupuje akciovou společnost ve všech záležitostech. Za představenstvo jedná člen představenstva samostatně nebo v souladu se stanovami společnosti, spolu s dalšími členy představenstva. Konkrétní způsob jednání představenstva se zapisuje do veřejného rejstříku. Představenstvo lze označit za orgán výkonný, neboť fakticky plní řídicí funkce akciové společnosti.
Jak bylo výše uvedeno, vztah společnosti a osoby, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu společnosti nebo jejím společníkem, se při zařizování záležitostí společnosti řídí přiměřeně ustanoveními o příkazu, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona, nevyplývá jiné určení práv nebo povinností. Závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy, a to závazkem nepřevoditelným. Důležitým ustanovením v tomto smyslu je ustanovení § 159 odst. 2 NOZ, dle kterého člen voleného orgánu vykonává funkci osobně, je však připuštěna možnost zmocnit pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něj při jeho neúčasti hlasoval. Podmínkou je přitom jednotlivost daného případu, tedy možnost zastoupení pouze v konkrétní věci. Tomu odpovídá i znění ustanovení § 164 odst. 2 NOZ.
NahoruPříkaz
Vztah člena představenstva ke společnosti je příkazem dle NOZ regulován ze zákona, aniž by k tomu bylo zapotřebí uzavřít příslušnou smlouvu. Podpůrně se příkaz uplatní i na případ, kdy je s členem představenstva uzavřena smlouva o výkonu funkce, pokud tato neupravuje některé otázky. Smlouvou příkazní se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Z podstaty úpravy práv a povinností členů představenstva pak vyplývá, že některá ustanovení příkazu se v jejich případě použít nemohou.
NahoruSmlouva o výkonu funkce
Dle ustanovení § 59 odst. 1 ZOK práva a povinnosti mezi korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Podpůrné využití příkazu lze vyloučit pouze komplexní úpravou vztahů člena představenstva ke společnosti obsaženou ve smlouvě o výkonu funkce. Obsah smlouvy o výkonu funkce není striktně dán, je tedy na smluvních stranách a jejich dohodě. Smlouva by měla obsahovat ujednání o odměňování dle ustanovení § 60 ZOK, nicméně pokud je neobsahuje, nezpůsobí to její neplatnost, zákon podpůrně stanoví, jak se bude v takovém případě postupovat. Smlouva o výkonu funkce může být uzavřena i jako smlouva příkazní, pracovní, či jiná nepojmenovaná smlouva, pro všechny pak platí principy odpovědnosti za výkon funkce dle NOZ a ZOK. Není-li odměňování sjednáno ve smlouvě v souladu se zákonem, nebo není-li sjednáno vůbec (byť by mělo být), uplatní se až na vypočtené výjimky nevyvratitelná domněnka bezúplatnosti výkonu funkce. Pokud jde o formu smlouvy o výkonu funkce, tato musí být v případě kapitálových obchodních společností písemná a vyžaduje se k jejímu schválení souhlas nejvyššího orgánu, tedy valné hromady. V případě, kdy členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada, rovněž vyslovuje souhlas se smlouvou o výkonu funkce.
NahoruPodřízení vztahu člena představenstva a společnosti zákoníku práce
Nejvyšší soud ČR se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval otázkou, zda lze podřídit vztah mezi členem představenstva a obchodní korporací režimu zákoníku práce, např. v rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ze dne 11. 4. 2018 uvedl, že "člen statutárního orgánu a obchodní korporace se tedy mohou odchýlit od pravidla vyjádřeného ve větě první § 66 odst. 2 ObchZ (podle kterého se jejich vztah řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě) i tak, že si pro svůj vztah ujednají režim zákoníku práce. Jelikož však výkon funkce člena statutárního orgánu není závislou prací ve smyslu § 2 odst. 1 ZP, takové ujednání neučiní ze vztahu mezi členem statutárního orgánu a obchodní korporací vztah pracovněprávní. Ani tehdy, "podřídí-li" se zákoníku práce, nelze člena statutárního orgánu považovat (v rozsahu činností spadajících do působnosti statutárního orgánu) za zaměstnance (§ 6 ZP) a obchodní korporaci za zaměstnavatele (§ 7 ZP). Jejich vztah i nadále zůstává vztahem obchodněprávním, jenž se řídí obchodním zákoníkem a dále – v důsledku smluvního ujednání – těmi (v úvahu přicházejícími) ustanoveními zákoníku práce, jejichž použití nebrání kogentní právní normy upravující (především) postavení člena statutárního orgánu obchodní korporace a jeho vztah s obchodní korporací. Jinak řečeno, ani ujednáním o "podřízení se režimu" zákoníku práce se nelze odchýlit od těch ustanovení (zejména) obchodního zákoníku, jejichž povaha to vylučuje (§ 2 odst. 3 NOZ). Popsané závěry platí obdobně i v případě, že člen statutárního orgánu a obchodní korporace uzavřou vedle smlouvy o výkonu funkce (v níž se neodchýlí od režimu nastaveného § 66 odst. 2 ObchZ) i souběžnou "manažerskou" smlouvu na výkon některých činností spadajících do působnosti statutárního orgánu (zpravidla na výkon obchodního vedení), v níž si sjednají režim zákoníku práce. V takovém případě je nutné na manažerskou smlouvu pohlížet jako na (svého druhu) dodatek ke smlouvě o výkonu funkce, upravující vztah mezi členem statutárního orgánu a obchodní korporací, jde-li o výkon části činností spadajících do působnosti statutárního orgánu. Manažerská smlouva není neplatná jen proto, že ji její strany podřídily režimu zákoníku práce, avšak je na ni třeba klást stejné požadavky (co do formy, obsahu i potřeby jejího schválení příslušným orgánem obchodní korporace) jako na samotnou smlouvu o výkonu funkce."
Uvedený judikát se sice týkal právní úpravy obchodního zákoníku, nicméně Nejvyšší soud ČR ve svých dalších rozhodnutích vysvětlil, že se tyto závěry uplatní i v poměrech právní úpravy NOZ a ZOK (např. v rozsudku sp. zn. 9 Cdo 3478/2016 ze dne 28. 6. 2018).
Členové představenstva mohou, ale nemusí, být zároveň akcionáři akciové společnosti. Důležitým předpokladem pro výkon funkce člena představenstva je pečlivost a potřebné znalosti. Specifické osobnostní rysy jsou natolik důležité, že v podstatě nelze úspěšně člena představenstva v jeho funkci zastoupit. Své odpovědnosti za obchodní vedení…
