4.11.1
Zákonné zastoupení akciové společnosti
Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, JUDr. Lucie Kolářová
Rekodifikace soukromého práva reprezentovaná novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích přinesla do postavení povinností členů statutárních orgánů akciové společnosti velmi podstatné změny. Jednou z těchto změn byla možnost akciové společnosti zvolit si systém vnitřní organizace, tedy dualistickou strukturu vnitřních orgánů, reprezentovanou představenstvem a dozorčí radou, nebo strukturu monistickou, reprezentovanou správní radou a statutárním ředitelem. Novela zákona o obchodních korporacích, která nabyla účinnosti 1. 1. 2021, ještě výrazně upravila koncepci monistické struktury uspořádání akciové společnosti, když zrušila orgán statutárního ředitele a stanovila, že jediným obligatorně zřizovaným orgánem je správní rada (tj. úprava již odpovídá tradičnímu pojetí monistického systému, který je založen na existenci jediného voleného orgánu, jak je známo ze zahraničních právních úprav). O těchto systémech bylo blíže pojednáno v jiných kapitolách.
NahoruMožnosti zákonného zastoupení
Právnická osoba může být zastoupena těmito zákonnými zástupci:
a) členem statutárního orgánu, tj. představenstvem v případě akciové společnosti s dualistickou strukturou či správní radou v případě akciové společnosti s monistickou strukturou, které přísluší obchodní vedení a dohled nad činností společnosti,
b) zaměstnancem, členem nebo členem jiného než statutárního orgánu, např. členem dozorčí rady akciové společnosti v určitých zákonem předvídaných situacích,
c) zástupcem podnikající právnické osoby,
d) vedoucím odštěpného závodu,
e) likvidátorem.
Veškerá výše uvedená zastoupení mají charakter jednání "za právnickou osobu". Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností.
NahoruPodepisování
Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. “Jedná se o pořádkové povinnosti. Chybějící údaj o funkci nebo pracovním zařazení obecně nebude způsobovat neplatnost příslušného právního jednání.“
Neplatností může být stiženo takové právní jednání, u kterého podpis zástupce zcela chybí, pokud zákon vyžadoval pro takové právní jednání písemnou formu, nebo pokud bylo právní jednání učiněno písemně, nicméně podpis chyběl.
Podpis je možné nahradit mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Neuvedení názvu právnické osoby, tj. akciové společnosti, nemá za následek neplatnost takového právního jednání, nicméně důsledkem může být závazek nikoliv akciové společnosti, nýbrž osoby, která svůj podpis připojila. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, pak platí, že jedná sám za sebe.
NahoruKolize zájmů
Zastoupení je nepřípustné v případě, pokud zde existuje kolize zájmů mezi zástupcem a zastoupeným. Kolize zájmů mezi zástupcem a zastoupeným je dána, “pokud z celkové povahy záležitosti, jakož i z dalších okolností případu a vztahů mezi zástupcem a zastoupeným je třeba dovodit, že zástupce má právní zájem na tom, aby záležitost, v níž má jménem zastoupeného jednat, nebyla zcela nebo zčásti vyřešena v nejlepším zájmu zastoupeného.“
Ke shledání rozporu zájmů zástupce a zastoupeného však nepostačuje pouhá možnost existence takového rozporu, nýbrž musí rozpor reálně existovat. (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 679/2009 ze dne 28. 8. 2010). Toto pravidlo se však uplatní pouze pro zastoupení smluvní, u zastoupení zákonného nebo pro opatrovnictví postačí pouhá hrozba střetu zájmů zástupce a zastoupeného (je třeba vyvozovat z § 460 NOZ – slova “hrozí-li takový střet“), aby byl zákonný zástupce či opatrovník v dané věci označen za nezpůsobilého zastoupení. Věc pak musí být řešena jmenováním kolizního opatrovníka.
Aby existence konfliktu zájmů měla následky vůči třetím osobám, je nezbytné, aby třetí osoba o tomto konfliktu věděla, respektive vědět musela. Pokud třetí osobě o konfliktu zájmů není nic známo (je v dobré víře), pak se zastoupený nemůže tohoto konfliktu dovolat. Konflikt zájmů a vědomost třetí osoby o tomto konfliktu zakládá nikoliv absolutní neplatnost právního jednání, nýbrž neplatnost relativní (§ 586 NOZ) – je třeba, aby se zastoupený neplatnosti dovolal.
Speciální úpravu střetu zájmů obsahuje § 55 a násl. ZOK (uzavření smlouvy mezi obchodní korporací a členem orgánu) a § 13 ZOK (uzavření smlouvy mezi společností a jediným společníkem).
NahoruZapsaný způsob jednání
Zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným ve veřejném rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepřijala potřebné usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil (§ 162 NOZ).
Uvedené ustanovení chrání třetí osoby a jejich dobrou víru v zápis v obchodním rejstříku. Na akciovou společnost se však v tomto smyslu uplatní výjimka dle ust. § 48 ZOK v tom smyslu, že právní jednání, k němuž nedala souhlas valná hromada akciové společnosti v případech vyžadovaných zákonem, je neplatné. Neplatnosti se lze dovolat do 6 měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let ode dne, kdy k takovému jednání došlo.
NahoruZastoupení statutárním orgánem
Orgánem oprávněným za společnost jednat je statutární orgán, tj. v případě dualistického systému představenstvo, v případě systému monistického správní rada.
NahoruPředstavenstvo akciové společnosti
Představenstvo je statutárním orgánem akciové společnosti v dualistickém systému, tj. orgánem výkonným, kterému náleží obchodní vedení společnosti. Představenstvu náleží dle ustanovení § 163 NOZ veškerá působnost, kterou stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Právo výkonu obchodního vedení, stejně jako právo akciovou společnost zastupovat, nelze představenstvu odejmout, ani pokud by takové ustanovení bylo obsaženo ve stanovách. V případě představenstva byla zvolena tzv. zbytková působnost statutárního orgánu právnické osoby.
Zbytková působnost statutárního orgánu znamená, že pokud právní předpis, stanovy, nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nestanoví, že o určité záležitosti rozhoduje jiný orgán právnické osoby, spadá tato otázka do působnosti statutárního orgánu, tedy představenstva.
NahoruStatutární ředitel
Dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2020 byl statutárním orgánem akciové společnosti v monistickém systému statutární ředitel, kterému náleželo obchodní vedení společnosti s tím, že byl povinen řídit se jeho základním zaměřením určeným správní radou.
Novela zákona o obchodních korporacích od 1. ledna 2021 přinesla zásadní změnu v orgánech akciové společnosti s monistickým systémem, když orgán statutárního ředitele zrušila.
Důvodová zpráva tuto významnou změnu vysvětluje následovně:
Navrhuje se zrušit orgán statutárního ředitele v monistickém systému vnitřní struktury akciové společnosti a stanovit, že jediným obligatorně zřizovaným orgánem vedle valné hromady je správní rada. Současná zákonná úprava neodpovídá tradiční podobě monistického systému, jež je známá z právních řádů evropských zemí, ve kterých je monistický systém původním a v některých případech i jediným přípustným systémem vnitřní struktury společnosti; příkladmo lze uvést úpravu francouzskou (srov. čl. L225-17 Code de commerce), belgickou (srov. čl. 517 a 521 Code des sociétés), lucemburskou (srov. čl. 50 a 53 Loi du 10 août 1915 concernant les sociétés commerciales) či švýcarskou (srov. čl. 707 Code des obligations). Na rozdíl od dualistického systému vnitřní správy společnosti, který je založen na existenci dvou volených orgánů, a to představenstva a dozorčí rady, je tradiční monistický systém, jak je patrné již ze samotného názvu, založen na existenci jediného voleného orgánu, kterému náleží obchodní vedení i dohled na činnost společnosti. Stávající zákonná úprava však trvá na zřízení správní rady i statutárního ředitele, čímž se od dualistického systému v zásadě liší pouze pojmenováním obou obligatorních orgánů, jejich působností a tím, že v monistickém systému může jedna fyzická osoba kumulovat působnost obou orgánů. Nedůsledné a problematické vymezení a odlišení obou systémů vnitřní správy je v odborné literatuře často kritizováno (srov. Filip, V., Lasák, J. Komentář k § 396. In: Lasák, J., Pokorná, J., Čáp, Z., Doležil, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 1744-1747; Dědič, J., Lasák, J. Monistický systém řízení akciové společnosti: výkladové otazníky (1. část). Obchodněprávní revue. 2013, č. 3, s. 65-71; Josková, L. In: Černá, S., Štenglová, I., Pelikánová, I. a kol. Právo obchodních korporací. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2015, s. 430).
Statuárním orgánem akciové společnosti s monistickým systém je tedy nově správní rada (§ 456 odst. 1 ZOK). Správní radě přísluší obchodní vedení (které v dualistickém systému náleží představenstvu) i dohled nad činností společnosti (který v dualistickém systému náleží dozorčí radě).
NahoruZastupování členem statutárního orgánu
Statutární orgán právnickou osobu zastupuje ve všech záležitostech a je jejím zákonným zástupcem. Dříve, tj. podle obchodního zákoníku, byly právní úkony učiněné jejím statutárním orgánem přímo úkony právnické osoby. NOZ stojí na tezi, že právnické osoby samy jednat nemohou, a proto musí mít zástupce, kterým je statutární orgán. Právnická osoba tak neprojevuje svoji vůli přímo, ale prostřednictvím svého zástupce. Jde tedy o nepřímé jednání právnické osoby.
NahoruSvéprávnost
Ačkoliv právnická osoba disponuje způsobilostí mít práva a povinnosti (právní osobností), a to v rozsahu, v jakém se slučují s její právní povahou, nemůže je sama nabývat, tedy není svéprávná. Právě z důvodu nesvéprávnosti právnické osoby statutární orgán nemůže jednat jménem právnické osoby, ale za ni tak, aby vytvářel její vůli.
NahoruPovaha zastoupení
Přesto, že zastoupení statutárním orgánem řadíme mezi zastoupení zákonná, nejde o čistě zákonné zastoupení, neboť se v něm objevují rovněž prvky zastoupení smluvního. Zákon sice stanovuje určitá práva a povinnosti statutárního orgánu, ale zároveň další oprávnění mohou plynout ze zakladatelského právního jednání, tj. v případě akciové společnosti ze stanov.
NahoruObecná úprava zastoupení
Obecná úprava zastoupení právnické osoby vychází z NOZ (konkrétně § 161 a násl. NOZ). Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán, přitom každý člen zastupuje právnickou osobu samostatně, neurčí-li zakladatelské právní jednání jinak. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen představenstva akciovou společnost zastoupit samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání (vždy tedy musí být zmocnění ke konkrétnímu jednání, např. uzavření kupní smlouvy na materiál pro výrobu výrobků, nelze zmocnit generálně k jakémukoliv jednání za společnost).
Na posuzování práv a povinností členů představenstva je třeba použít obecnou úpravu a pravidla zastupování obsažené v NOZ (např. ust. § 161 NOZ nebo ust. § 162 NOZ), nikoliv pouze úpravu v ZOK.
NahoruOmezení jednatelského oprávnění
Zakladatelské právní jednání, resp. stanovy, mohou působnost představenstva omezit, nicméně nemohou ji vyloučit. Uvedené omezení zakotvené ve stanovách, popř. v rozhodnutí orgánu akciové společnosti, má účinky toliko v rámci vnitřních vztahů (např. z hlediska odpovědnosti členů představenstva), tedy pouze dovnitř akciové společnosti. Z ust. § 435 ZOK pak vyplývá, že ani stanovy nemohou odejmout představenstvu obchodní vedení akciové společnosti ani právo akciovou společnost zastupovat. Právo představenstva zastupovat akciovou společnost lze v rámci stanov pouze modifikovat stanovením způsobu jednání.
Pokud stanovy nebo rozhodnutí valné hromady určí, že některá, konkrétně určená, právní jednání musí představenstvo předem předložit ke schválení valné hromadě, je takovým omezením představenstvo vázáno, a poruší-li jej, nese důsledky z toho vzniklé, např. povinnost uhradit z toho vzniklou škodu. Na platnost smlouvy, kterou v rozporu se stanovenou povinností valné hromadě ke schválení představenstvo nepředložilo, však nebude mít takové porušení samo o sobě vliv, bez ohledu na to, zda druhá strana smlouvy o porušení jednatelského oprávnění věděla či ne.
NahoruZpůsob zastoupení členy představenstva
Od omezení jednatelského oprávnění je třeba odlišovat stanovení způsobu, jakým představenstvo akciovou společnost zastupuje. Způsob zastoupení vyjadřuje, zda člen představenstva jedná samostatně či spolu s dalšími členy představenstva. Je-li jeho jednání podmíněno jednáním dalšího člena představenstva, chrání se akciová společnost možným ukvapeným jednáním a neuváženým rozhodnutím pouze jedné osoby.
Způsob jednání představenstva včetně údajů o jeho členech patří mezi údaje povinně zapisované do obchodního rejstříku dle ust. § 120 odst. 1 NOZ. V případě vícečlenného představenstva se rovněž uplatní obecná úprava NOZ, tedy tvoří-li představenstvo kolektivní orgán a neurčí-li stanovy způsob zastupování, každý člen představenstva tak činí samostatně.
Při posuzování, zda bylo právní jednání ze strany akciové společnosti učiněno v souladu se způsobem zastupování zapsaným v obchodním rejstříku, případně stanovách, je třeba vycházet ze způsobu zastupování akciové společnosti platného ke dni učinění příslušného právního jednání.
NahoruDobrá víra třetích osob
Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému v obchodním rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.
Pokud ze zápisu v obchodním rejstříku vyplývá, že akciovou společnost zastupuje každý člen představenstva samostatně, nelze skutečnost, že došlo ke změně stanov v tom směru, že za akciovou společnost mají jednat dva členové představenstva, vůči třetí osobě namítat a akciová společnost bude i v takovém případě zásadně z učiněného právního jednání zavázána. Stejně tak byl-li člen představenstva odvolán ze své funkce či jeho funkce zanikla jinak, nelze tuto skutečnost namítat vůči třetí osobě, nebyla-li zapsána do obchodního rejstříku.
NahoruZmocněnec
Vyžadují-li stanovy, aby členové představenstva jednali společně, může člen představenstva zastoupit akciovou společnost jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání. Udělení generální plné moci je nadále zakázáno. Toto zmocnění může členovi představenstva udělit představenstvo, a to způsobem, jakým akciovou společnost zastupuje. Není vyloučeno, aby zmocněnec vystupoval na obou stranách plné moci, tedy aby jednal jako člen představenstva akciové společnosti, která plnou moc uděluje, a rovněž jako zmocněnec. Následně by zmocněný člen představenstva vystupoval v dané konkrétní věci na základě smluvního zastoupení.
…