Založení a vznik akciové společnosti

5.4.1

Založení a vznik akciové společnosti

Mgr. Mgr. Radana Burešová

 NahoruAkciová společnost

Akciová společnost je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen do určitého počtu akcií. Akciová společnost je jednou z forem kapitálové společnosti, oproti nim pak stojí osobní společnosti, jež jsou v českém právním řádu zastoupeny veřejnou obchodní společností a komanditní společností. Firma akciové společnosti musí obsahovat označení "akciová společnost", které může být nahrazeno zkratkou "akc. spol." nebo "a. s.".

Základní principy právní úpravy právnických osob jsou obsaženy v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "NOZ"). Konkrétní formy obchodních korporací včetně akciové společnosti jsou pak podrobně upraveny v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále "ZOK") ve znění jeho tzv. velké novely (zákon č. 33/2020 Sb.), účinné od 1. ledna 2021 (částečně od 1. července 2021).

Pro každou akciovou společnost je dále relevantní zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (zápisy do veřejných rejstříků, zejména obchodního) a zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (evidence údajů o skutečných majitelích). Evidence skutečných majitelů je však předmětem připravovaného zákona o evidenci skutečných majitelů (sněmovní tisk č. 886), který oproti stávající úpravě přinese některé koncepční změny.

Některé otázky týkající se určitých situací v "životě" akciové společnosti jsou pak upraveny speciálními zákony. Jedná se zejména o zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (např. zvyšování základního kapitálu akciové společnosti veřejnou nabídkou akcií) a zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.

Na akciové společnosti podnikající v určitých odvětvích (např. banky a investiční společnosti) zvláštní zákony kladou další požadavky nad rámec ZOK, např. co se týče výše základního kapitálu.

 NahoruZaložení akciové společnosti

Akciovou společnost může založit více osob i jediná osoba, lhostejno zda právnická nebo fyzická.

Jediný akcionář se, na rozdíl od případu, kdy má akciová společnost více akcionářů, zapisuje do obchodního rejstříku, a to v rámci zápisu dotčené společnosti. Nicméně pro všechny akciové společnosti od 1. ledna 2018 platí povinnost podat bez zbytečného odkladu od svého vzniku a poté od vzniku jakékoli změny návrh na zápis svého skutečného majitele do evidence skutečných majitelů, kterou rovněž vede rejstříkový soud. Tato evidence je v současné době přístupná jen omezeně. Předpokládá se však, že až nabyde účinnosti zvláštní zákon o evidenci skutečných majitelů, který stávající pravidla zpřísní, bude tato evidence zpřístupněna bez jakýchkoli omezení, a to i dálkovým přístupem (tj. prostřednictvím internetu, jako je tomu u obchodního rejstříku). Navíc mají být mj. zavedeny peněžité sankce za nezapsání skutečných majitelů do evidence.

K založení akciové společnosti se vyžaduje přijetí stanov, které jsou společenskou smlouvou akciové společnosti; v případě jediného akcionáře zakladatele pak její zakladatelskou listinou, neboť u jediného subjektu nelze hovořit o smlouvě, která je ze své definice úkonem vícestranným.

Stanovy mají zákonem předepsány základní obsahové náležitosti (§ 123 NOZ a § 250 ZOK) a vyžadují formu veřejné listiny, kterou je v praxi nejčastěji notářský zápis. V důsledku tohoto požadavku musí být formou veřejné listiny provedena i jakákoli změna stanov schválená valnou hromadou akciové společnosti.

V minulosti byla hojně diskutována otázka formy plné moci pro zastoupení zakladatelů kapitálových společností při sepisování a změnách veřejných listin obsahujících stanovy. NOZ totiž pod sankcí neplatnosti stanovil, aby, vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, byla v téže formě (tj. formou notářského zápisu) udělena rovněž plná moc, což značně komplikovalo zakládání těchto společností. Nejvyšší soud však kontroverzním rozhodnutím ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, tyto požadavky s ohledem na nesnáze, které v praxi způsobovaly, zmírnil, což vyvolalo značný ohlas, který vedl k doplnění ustanovení § 441 NOZ, na jehož základě je v těchto případech nadále vyžadována pouze písemná plná moc s úředně ověřeným podpisem.

Zakladatelem akciové společnosti je ve smyslu ust. § 250 odst. 1 ZOK ten, kdo přijal stanovy společnosti a podílí se na úpisu akcií. Akciová společnost je účinně založena okamžikem, kdy jsou stanovy (ve formě veřejné listiny) opatřeny podpisy všech zakladatelů akciové společnosti a současně každý zakladatel splatil případné emisní ážio, v souhrnu všichni zakladatelé splatili alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií (tuto povinnost jsou zakladatelé povinni splnit ve lhůtě stanovené ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku). Pokud stanovy společnosti stanoví, že emisní kurs (některých) akcií bude splacen nepeněžitým vkladem, nelze společnost do obchodního rejstříku zapsat, dokud do ní tento vklad nebyl řádně vnesen.

Zakladatel je podle § 344 odst. 1 ZOK povinen splatit emisní kurs jím upsaných akcií v době určené ve stanovách, nejpozději však do jednoho roku ode dne vzniku společnosti, přičemž dnem vzniku společnosti je den jejího zápisu do obchodního rejstříku (§ 126 odst. 1 NOZ). Jednoletá lhůta je stanovena i pro případ zvýšení základního kapitálu společnosti. Vkladové povinnosti akcionář nemůže být zproštěn.

Akciovou společnost lze založit pouze jediným způsobem. Tím je úpis akcií zakladateli akciové společnosti, a to za předpokladu, že zakladatelé jsou schopni upsat celý základní kapitál akciové společnosti, jehož hodnota je zákonem stanovena minimálně ve výši 2 milionů korun českých, resp. za určitých podmínek 80 tisíc eur. Podle zákona o obchodních korporacích tak již není možný sukcesivní způsob založení akciové společnosti, kdy podle dřívějšího obchodního zákoníku k založení akciové společnosti mohlo dojít na základě veřejné nabídky akcií. Veřejnou nabídku akcií lze využít pouze pro následné zvyšování základního kapitálu akciové společnosti.

 NahoruVznik akciové společnosti – zápis do obchodního rejstříku

Zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku je upraven zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Jak bylo uvedeno výše, vzniká akciová společnost dnem zápisu do obchodního rejstříku.

I před vznikem společnosti je však třeba činit jejím jménem určitá právní jednání, mj. jednání směřující k obstarání podkladů pro samotný návrh na zápis do obchodního rejstříku, jako je uzavření nájemní smlouvy či obstarání příslušných živnostenských oprávnění. Pro tento účel NOZ ve svém § 127 upravuje tzv. předběžnou společnost, když stanoví, že "za právnickou osobu lze jednat jejím jménem již před jejím vznikem. Kdo takto jedná, je z tohoto jednání oprávněn a zavázán sám; jedná-li více osob, jsou oprávněny a zavázány společně a nerozdílně. Právnická osoba může účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převzít. V takovém případě platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převezme-li je, dá dalším zúčastněným najevo, že tak učinila."

Právě okolnost, že osoby, které daná právní jednání provedly, jsou z těchto jednání oprávněny a zavázány samy, dokud a pokud je společnost do tří měsíců od svého zápisu do obchodního rejstříku neschválí, má sloužit jako motivace k co nejrychlejšímu podání návrhu. Rovněž je třeba vzít v potaz, že nebude-li návrh na zápis nové společnosti (tzv. prvozápis) do obchodního rejstříku podán ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení výpisu ze živnostenského rejstříku ze strany živnostenského úřadu nebo nebude-li návrhu vyhověno, rozhodne živnostenský úřad na základě § 10 odst. 5 ŽZ o tom, že nebyly splněny podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, tj. živnostenské oprávnění nevznikne.

A konečně společnost získá vlastnické právo k nepeněžitým vkladům, které do ní byly vneseny, až svým vznikem, v případě nemovitostí je třeba ještě zápisu do katastru nemovitostí (§ 25 ZOK).

Nejpozději je návrh na zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku nutno podat do šesti měsíců ode dne jejího založení, jinak platí, že nastávají stejné účinky jako při odstoupení od smlouvy, nestanoví-li stanovy jinou lhůtu.

Návrh na zápis musí podat všichni členové představenstva společně nebo v případě monisticky organizované společnosti správní rady. Návrh je třeba podat na předepsaném formuláři a podpisy všech navrhovatelů musejí být úředně ověřeny. Je-li návrh podáván elektronicky, je třeba opatřit jej uznávaným elektronickým podpisem, popř. zaslat prostřednictvím datové schránky (pokud je navrhovatel pouze jeden).

Aby mohlo dojít k řádnému zápisu akciové společnosti do obchodního rejstříku, je zapotřebí rejstříkovému soudu doložit zejména:

• přijaté stanovy ve formě veřejné listiny,

• prohlášení správce vkladů, že každý zakladatel splatil případné emisní ážio a současně zakladatelé v souhrnu alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty jím upsaných akcií,

• doklad o právu na užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo společnosti (např. nájemní smlouva nebo prohlášení vlastníka dotčených nemovitostí s úředně ověřeným podpisem),

• čestná prohlášení o splnění zákonných podmínek pro výkon funkce (členové představenstva, resp. správní rady a dozorčí rady) a souhlasy osob zapisovaných do obchodního rejstříku v rámci zápisu akciové společnosti (členové představenstva, resp. správní rady a dozorčí rady, jediný akcionář), a to s úředně ověřeným podpisem nebo ve formě veřejné listiny, přičemž tyto texty lze zakomponovat též do jiných listin; vždy ale musejí být splněny výše uvedené formální náležitosti,

• živnostenská oprávnění, jsou-li pro předmět činnosti dotčené akciové společnosti třeba – živnostenská oprávnění není třeba fyzicky předkládat, lze-li jejich existenci ověřit ve veřejné evidenci (živnostenském rejstříku), musejí však v době podání návrhu na zápis do rejstříku existovat (tj. zakladatelé o ně požádali a bylo úspěšně ukončeno příslušné správní řízení, viz též výše).

 NahoruPřímé zápisy do obchodního rejstříku

Od 1. května 2015 jsou možné tzv. přímé zápisy do obchodního rejstříku prováděné notáři. Jejich podmínkou je zejména okolnost, že zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápisu pro zápis do veřejného rejstříku nebo v notářském zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby (tzv. podkladový notářský zápis) a že notáři byly předloženy veškeré listiny vyžadované pro zápis do obchodního rejstříku. V případě prvozápisů akciových společností většinou nepostačuje pouze notářský zápis obsahující stanovy (tj. podkladový notářský zápis), jelikož teprve na jeho základě je možno učinit další kroky, bez nichž zápis do rejstříku nelze provést jako např. získání živnostenských oprávnění nebo zřízení účtu u banky pro splácení vkladů. Aby bylo možno provést přímý zápis, musejí se navrhovatelé s doklady, které získali po…